youtuber člověk ?

105-výtah,střecha,Týna

Stáli v kroužku na druhé straně místnosti a smáli se, že jsme je slyšeli až sem. 

Kuba "co se děje?" přišli jsme k ním.

Linda "no pochlub se" postrčila Honzu ať něco řekne. 

Honza "no tak jsem se jednou spletl no bóže" rozhodl rukama. 

Tomáš "kluku! Ty jsi si ale spletl tvou holku s tvojí sestrou" smál se mu. 

Honza "kde jste byli?" snažil se to zamluvit. 

Já "počkej, tohle mě celkem zajímá, co jsi udělal?" nenechala jsem ho se z toho vykecat.

Linda "mluvila jsem s tvým dědou, btw ptal se jestli nevím kde jsi, tak jsem na tebe ukázala a on pak odešel a přišel Honza a plácl mě přes zadek, div mě neznásilnil s tím že jsem ty" 

Honza "máte stejný šaty" bránil se. 

Tomáš "měla jsi vidět jeho pohled, když zjistil že to byla Linda a ne ty" smál se.

Honza "a stačí zase, už jsme se zasmáli, klid" čím víc se to snažil ukončit, tím víc jsme se všichni smáli. 

Kuba "co podnikneme?" čekal nějaké návrhy.

Protože tahle věta vyslovená Kubou vždycky vede k nehorázným blbostem, trapasům a záchvatům smíchu, šli jsme se s Lindou, pro jistotu převléknout z šatů. Navlékla jsem si jen pohodlné legíny, tričko a mikinu #PITÍČKOGANG kterou měla i Linda. Vyšli jsme před pokoj a zjistili, že si ty mikiny vzali i kluci a to jsme se ani nedomlouvali. 

Ve výtahu** 

Kuba "byli jste už někdy na střeše?" zadíval se na nejvyšší červené tlačítko výtahu. 

Nečekal na naše reakce, věděl že budeme souhlasit a zmáčkl ho. Vystoupili jsme z výtahu a podle všeho jsme byli v posledním patře, vyšli jsme po kovových skoro rozsypaných schodech a Tomáš se pokusil otevřít velké na půl zrezivělé dveře. Nechápu jak, ale povedlo se, byli jsme na střeše. 

Před námi se objevil pohled na noční Prahu. Seděli jsme tam a povídali jsme si. Co víc si přát? Sedím na střeše, s nejlepšími kamarády jaké jsem kdy měla a koukáme na noční město. Nemluvíme, užíváme si výhled. Za poslední měsíce se mi život otočil vzhůru nohama a jsem za to ráda. 

Linda "ne že by se mi tady nelíbilo, je to skvělý, ale je celkem zima" 

já "taky mi je chladno, půjdeme?" ptala jsem si i ostatních. 

Kluci souhlasili, tak jsme se sebrali a šli se ohřát dovnitř. Prošli jsme chodbami a výtahem zase zpátky do sálu. Myslela jsem, že už šli všichni spát, ale pár lidí tam ještě posedávalo. Například moje babička, mamka, Roman s jeho rodiči a nějaké ty tety a strýčkové se tady taky našli. 

Nakráčeli jsme se tam mezi ně, ale nebavilo nás sedět a klábosit, tak jsme to vzali do svých rukou. Nahodili jsme tam nějakou muziku a snažili se tancovat. Neříkám, že to vypadalo jako tanec, ale bavilo nás to. 

Bylo mi dokonce celkem jedno i to, že na mě kouká půlka rodiny a vypadám jako bych právě vylezla z postele, prostě jsem si užívala. V ten večer jsme se dost nasmáli, ani se nám nechtělo jít spát. Mamka s Romanem se kolem druhé ráno ale zvedli a odešli. Nevím jestli šli přímo spát nebo něco jiného, možná nad tím raději nechci ani přemýšlet. 

Já "za chvíli se vrátím" šla jsem za strýčkem, zeptat se kde je Týna. 

Řekl že na pokoji, poprosila jsem ho jestli by nemohla být ještě se mnou, přemlouvala jsem ho, aby ji pustil, protože jsme se dlouho neviděli a tak dál a nakonec povolil. Šla jsem tedy zaklepat na jejich pokoj, zjistit jestli už spí. 

Týna "ano?" 

já "záchrana, nechceš jít ještě ven?" 

Týna "Otec se vyjádřil dost jasně, když říkal že mám zůstat tady" otevřela mi dveře. 

Já "asi změnil názor, oblíkej se" mrkla jsem na ni. 

Už se na nic neptala a hodila na sebe džíny a svetr. Vrátili jsme se zpátky a její rodiče zrovna odcházeli spát. Přemluvila jsem je, aby mohla Týna spát u nás na pokoji a zaručila jsem se, že se kluků ani nedotkneme. Malá lež ještě nikoho nezabila ne? 

Já "bezva, ještě se zbavit babči a můžeme pařit do rána" 

Týna "ještě jsem s ní nemluvila" 

já "mě jen vytočila, klidně za ní ale jdi" 

Týna "možná na chvilku" usmála se a šla za naši babičkou, jestli to oslovení není přehnané. 

Kuba "myslel jsem že má zaracha" divil se, že je tady Týna.

já "myslela jsem že budeš mít větší radost, že jsem ti ji přivedla" 

Kuba "to jsi nemusela" pořád střídal pohled na mě a na ni.

já "ale musela, dlužím ti to za to zkažený rande v restauraci" 

Kuba "je to tvoje sestřenice" dělal že mu to vadí.

já "nedávala bych vás dohromady kdyby to ona sama nechtěla a navíc jste dospělí, teda alespoň papírově" 

Kuba "bylo lepší když jsme se o těchhle věcech nebavili" 

já "pozdě" pokrčila jsem rameny. 

Kuba "to vidím" začínal se smát.

já "nemusíš mi děkovat" s úsměvem jsem šla dál. 

Původně za Lindou, ale ta už byla zabraná do Tomáše, tak jsem otočila kurz k Honzovi koukajícímu do telefonu. Přišla jsem k němu a skočila mu na záda. Jednou rukou se mě snažil chytit, abych nespadla a druhou vypínal na telefonu instagram. 

Já "projíždíš mi instagram?" zasmála jsem se a slezla z něj. 

Honza "koukal jsem na tu fotku z dneška" 

já "no jen aby" 

Honza "to ještě nejsi unavená?" 

já "už umírám mám pocit, že bych usnula i ve stoje" 

Honza "však si můžeme jít lehnout" 

já "umh, asi jo" 

Vzhledem k tomu, že se mi dvakrát nechtělo být v pokoji s Eliškou a Evou, šli jsme ke klukům. Linda s Tomášem už to taky zabalili, tak jsme šli všichni čtyři. Váleli jsme se v postelích, myslím že si povídali, ale já už skoro usínala.

#really anonymous∞