Ráno**
"Vypni tu věc!" zabručel Gejmřík když mi zvonil budík.
Já "tvůj nápad byl, abych šla do školy"
Gejmr "takhle brzo sem nevstával tak dva roky" protahoval se.
Nic jsem na to neříkala, vstala jsem a začala se přehrabovat v oblečení. Když se mi to podařilo trošku sladit šla jsem se do koupelny převléct a rovnou i učesat.
Na snídani nebyl čas, vzala jsem si tašku a rozloučila se s Gejmrem. Stejně si myslím že u toho napůl spal takže na to zapomene.
Ve škole**
Honzu jsem za celý den jen jednou zahlédla na chodbě, nemluvila jsem s ním, nejspíš ani nevěděl že tu jsem. Na obědě si mě zase odchytl David. O Honzovi se nezmínil za to jsem mu byla vděčná. K mému překvapení si k nám po pár minutách přisedl i sám Honza.
Málem mi zaskočilo, sotva jsem ho pozdravila. David se začal zvedat se slovy "já jdu.., prostě někam" a nechal nás tam. No bezva teď jsem v háji.
Honza "nelhal sem ti" přerušil ticho.
Já "musím.., musím jít" utekla jsem mu.
Nechtěla jsem ho tam nechat, ale nic lepšího mě jako řešení nenapadlo. Škola už nám díky bohu skončila tak jsem šla domů. Mamka s Gejmrem seděli v obýváku a o něčem se bavili.
Já "ahoj, tak ti neutekla do práce?" usmívala jsem se na Kubu a šťouchla provokativně do mamky. Sedla jsem si k nim a Gejmrovi někdo volal.
"To je Honza" řekl zaraženě a zvedl to.
"Čau,..no.. Já nejsem doma.. Já nevím, říkám že nevím, to je jedno, až budu doma tak ti zavolám jo?, jo, ahoj" říkal.
Když to položil naznačila jsem mu ať mluví. Vylezlo z něj že chce točit nějaký video.
Gejmr "je pátek, nejdeme ven ještě než pojedu domů?" podíval se na mě s nadšením.
Já "jenom ven nebo na pitíčko?"
Gejmr "spíš jen tak se projít, Bonny nebyl dlouho venku"
Odsouhlasila jsem mu to, mamku jsme tam nechali, vzala jsem vodítko, Penny a vyrazili jsme. Jeli jsme po silnici, auta tudy moc nejezdí a po chodníku je to o život.
I když Gejmrovi se i tak podařilo natáhnout pár metrů u baráku. Strašně jsem se mu smála a on sobě taky. Procházeli jsme se po městě, až jsme došli k parku a tam jsme si sedli.
Gejmr "vypadáš strašně"
já "tak teda dík" ironicky jsem se usmála.
Gejmr "musíš si to s Honzou vyřešit" pořád se usmíval.
já "kdybych mu chyběla, ozval by se mi" zamumlala jsem.
Gejmr "on si myslí to samí"
já "ty si s nim mluvil?"
Gejmr "ne přímo s ním, ale vím to"
já "cože?!" nechápala jsem ho.
Gejmr "řekněme že má kamaráda, kterému všechno říká a ten kamarád, mi volal a ptal se na tebe. No a já se s nim domluvil že.. , teď je to trošku podraz tak hned nešil jinak tě tady uvážu" říkal to jako pohádku a strašně to prodlužoval.
Já "takže ti volal Tomáš a ty si se s ním domluvil že..?" vyzvídala jsem.
Gejmr "to za chvilku zjistíš"
já "je ti dobře?" chtělo se mi začít smát tomu co právě říkal.
S Honzova pohledu**
Došel jsem domů, Gejmr nemá čas tak musím to video nechat na jindy. Šel jsem dolů za rodiči, dlouho jsem s nimi nemluvil. V kuchyni mě zastavil Tomáš s Lindou."Si tu častěji s ní, než se mnou" rýpl sem si do něj ze srandy.
Tomáš "no, vlastně dneska tu sem pro tebe, jdi se převlíct jdeme ven"
já "kam?!"
Tomáš "to je jedno, prostě se někam projít"
Stejně jsem neměl nic lepšího na práci tak jsem souhlasil. Vyšli jsme a Tomáš mířil k parku, nevím co tam budeme dělat, ale když mu to udělá radost. Když jsme procházeli parkem Tomáš se mě začal vyptávat na Amy a celkově se choval divně.
Tomáš "...přísahej že se nebudeš vztekat, šílet a že neodejdeš! Stejně bych tě nepustil" říkal to jako by mi vysvětloval pravidla hry.
Já "když ti to udělá radost" souhlasil sem a on mě táhl dál parkem.
Pohled Amy**
"Tak pojď jezdit" zvedla jsem se z lavičky.
Gejmr "to ti cesta sem na té věci nestačila?!" smál se.
Já "lepší než sedět na lavičce jak důchodce"
Nic neříkal, vytáhla jsem ho za ruku na nohy. Díval se směrem ke mě, ale ne na mě, díval se spíše na někoho za mnou. Po chvilce jsem se otočila a viděla jsem Tomáše s Honzou.
Otočila jsem se zpátky na Gejmřeje pohledem alá myslíš to vážně?! A zase jsem se podívala na ty dva. Všichni jsme se pozdravili a Tomáš začal "tak já abych šel, Kubo jdeš se mnou?"
Gejmr "slib mi že neutečeš" podíval se na mě ustaraně.
Já "když ti to udělá radost" protočila jsem očima.
Oba odešli a my tam zůstali sami.
Honza "já jsem tinelhal" vypadalo to že se to snažil říct tak abych to neslyšela.
Já"a já sem nešla hned za Davidem" odsekla jsem.
Honza "myslím továžně, byl sem s Erikem ve studiu přes noc a byli jsme sami, ráno jsem ho šeldoprovodit na nádraží a.."
já "a na nádraží si byl jen s Erikem?"nadzdvihla jsem obočí, nechtělo se mi brečet, ale do smíchu mi taky nebylo spíš to byl takový ten neutrální pocit, kdy vám je už všechno jedno.
Honza"jasně že jo, přišli jsme tam a pak nastoupil do vlaku a já šel...."
já "myslela jsem že Erik vypadá trošku jinak"
Honza "co? to ne, tyjsi tam byla? Ty jsi tam byla a viděla si mě s tou holkou co za mnou přišlakdyž Erik odešel"
já "šla jsem doprovodit kluky na vlak"pokrčila jsem rameny.
Honza "bylo to jinak než si myslíš, přiběhla ke měcelá mimo z toho že mě potkala a začala se po mě plazit"
já "moc sesnebránil"
Honza "hned sem jí ze sebe sundal!"
já "ale tojsem já už byla pryč" snažila jsem se vyhýbat pohledu z očí do očí.
Honza "nepodvedl bych tě"
#really anonymous∞
ČTEŠ
youtuber člověk ?
FanfictionKdo vlastně jsem ? Jmenuji se Amelie ,příjmení zatím není důležité. Bydlím v malé vesničce na severu Moravy se svojí mamkou která bývá hodně v práci takže já často zůstávám sama doma. Ještě minulí rok bych řekla že jsem normální šestnáctiletá holka...