51-Škola,bratr,kino

1.1K 67 10
                                    

Šla jsem do školy stejně jako každý den. Koupila jsem si svačinu, sedla si do předposlední lavice k Zuzce, v dějepise se snažila hlavně neusnout a v matematice zoufale koukala na tabuli. Tohle byl můj normální den ve škole.

 Předposlední hodinu někdo klepal na dveře, bez zájmu jsem pokračovala v rozhovoru se Zuzkou. Dokud jsem neuslyšela "můžu si na chvíli vypůjčit Amelii? Je tu její bratr". 

Řekl to jeden z mých oblíbených učitelů. 

Já "bratr?" zeptala jsem se nechápavě protože jsme všichni ve třídě věděli že nemám bratra. Zůstala jsem sedět a čekala na něčí reakci. 

Nikdo ale ni neříkal a tak naše vyučující řekla "no tak si to jdi vyřídit, stejně za deset minut zvoní". 

Vstala jsem a zvědavě šla na chodbu. Když jsem tam uviděla stát Gejmřeje radostí jsem ho objala a zeptala se možná až moc nahlas "co tady děláš?!" 

Kuba "taky tě rád vidím" smál se. 

Pořád tady s námi byl učitel co sem Gejmra přivedl usmíval se nad tím že ze sebe máme takovou radost "tak já vás nechám" a odešel. 

Když zmizel za rohem, praštila jsem Gejmřeje do ramena a skoro zařvala "co tě to napadlo?!" 

Gejmr "taky tě rád vidím" 

já "bratr ? Vážně?" 

Gejmr "tak něco sem říct musel"

 já "to jo, ale ty si to řekl učitelovi kterej mě zná a ví že nemám bratra" 

Gejmr "fakt?"

 já "jo!" Gejmr "no on se mě tak divně vyptával že jestli sem si tím jistej a tak" 

já ", ..a co tady teda děláš?" 

Gejmr "sem si řekl že by jsme mohly zajít do kina" 

já "v Praze zavřely všechny kina?" 

Gejmr "ale já chtěl s tebou ,je to větší sranda" 

já "tak si sedl do auta a jel 250 Kilometrů?" 

Gejmr "je to ode mě pěkný co?" 

já "si pako, tak jdeme?"

 Gejmr "a neměla by ses tam vrátit?"

 já "a jo,"

 Gejmr "počkám na tebe před školou ok?" 

já "dobře, budu spěchat" 

Prozatím jsme se rozloučili a já se vrátila do třídy. Zuzka s Davidem se vyptávali kdo tam byl. 

Přemýšlela jsem co říct .."Kuba, jdeme pak ven" 

Zuzka "není z prahy náhodou?" 

já "jo je" 

Zuzka "výlet do Ameriky, jezdí za tebou až z Prahy.." 

David "po tobě nějak jede ne?"

já "ne ,jsme kamarádi" 

Zuzka "no jak myslíš" 

Zvonilo a já spěchala ven ze školy. Přes silnici stálo Gejmřejovo auto. Rozloučila jsem se se Zuzkou a šla si nasednout. Po cestě jsem jen zahlídla Davidův vražedný pohled směrem k autu. Sedla jsem si na místo spolujezdce. 

Gejmr "co sem mu udělal?" podíval se na Davida. 

Já "bavíš se se mnou" 

Gejmr "ví o Honzovi?" 

já "jasně že jo" 

Gejmr "tak jedem?"

já "a co dávají?" 

Gejmr "doufám že něco normálního" 

já "okey" . 

Zastavili jsme před kinem. 

Gejmr "platím lístky ty popkorn platí?" 

já "nemá cenu odmlouvat" zvedla jsem ruce na náznak že se vzdávám a s úsměvem vešla do kina.

Dávali Fakjů pane učiteli 2 bylo to celkem srandovní. Ale spíše se smál Gejmřej a já pak jeho smíchu jako vždy. Film končil a na plátně běželi titulky. 

Gejmr "zajdeme ještě na jídlo?" 

já "pizza?" 

Gejmr "taky bych si dal" 

Šli jsme do pizzerie,objednali jsme si pizzu se šunkou a sýrem, sedli jsme si ke stolu a povídali si. 

Já "spíš u nás doufám?" 

Gejmr "když jinak nedáš" 

já "a teď vážně, proč si přijel?" 

Gejmr "pomoct ti"

 já "jak to myslíš" 

Gejmr "tak jak sem to řekl, neříkej že jsi s tím stěhováním a tím vším v pohodě a když MenTík nemohl tak jsem tu já" 

Nevěděla jsem co říct nakonec jsem se donutila jen k úsměvu. Snědli jsme pizzu a jeli domů. Celý večer jsme hráli v obýváku hry na PS3. Byl u nás i Roman. Divila jsem se tomu, ale choval se naprosto normálně. 

Ukazoval nám fotky jak to v novém domě vypadá. Byl to celkem fajn večer. Kolem půlnoci jsme si šli lehnout. Nějak jsem zapomněla zmínit že je pátek, takže tady mohl Gejmřej zůstat přes víkend. 

Přesně za dva týdny se máme stěhovat, to abych zase začala balit kufry povzdychla jsem si. Ráno jsme se nasnídali, Gejmřík šel do sprchy a já pročítala na notebooku twitter.

 Když přišel sedl si ke stolu vedle mě a ptal se co budeme dělat. Zmínila jsem se že bych měla začít balit. Ihned se toho chytl a řekl že mi s tím pomůže. Tak jsme se vrhly do balení mých věcí. 

Většinu času jsme stejně strávili sezením na zemi a prohlížením starých fotek nebo takových těch věcí co jsou k ničemu, ale je vám líto je vyhodit. 

Na oběd mamka pekla kuře, kupodivu nehořelo a dalo se sníst. Po jídle jsme se rozhodli jít na procházku s Bonnym. Procházeli jsme park a já ze sebe konečně vyklopila všechno co mě trápilo. Gejmr mě vyslechl a tím se mi hodně ulevilo, je to směšné. Kolem páté měl jet Gejmřík zase domů. 

Já "děkuji, za všechno" 

Gejmr "ty víš že nemáš zač, dělám to rád" mrkl na mě. 

Já "příště přijedu já za tebou platí?" 

Gejmr "budu se těšit" 

já "vlastně počkej! Ve středu jedeme se školou na nějakou exkurzi do Prahy a pak se máme jít projít po památkách" 

Gejmr "no tak se uvidíme ve středu"

 já "dobře, tak zatím" objala jsem ho . 

Gejmr "zatím" řekl a nasedl s úsměvem do auta. 

Ještě když odjížděl mávala jsem mu než zajel za zatáčku jako malé děti.

#really anonymous∞


youtuber člověk ?Kde žijí příběhy. Začni objevovat