youtuber člověk ?

48-bazén,auto,výlet

Já "už se těším na oceán" povzdychla jsem si.

Jirka "však dneska si odpočineme po cestě a zítra můžeme někam vyrazit"

 já "dobře" 

Jirka "teď by se hodil Penny" 

já "nebo auto.."

 Došli jsme k ostatním a nákup položili v kuchyňce. Honza podle všeho ještě spal, Gejmr se válel na gauči a Linda s Tomášem byli u sebe. Takže se nic nezměnilo. Dala jsem se rovnou do vaření, jestli se to tak dá nazvat. 

Zbytek dne nebo lépe řečeno zbytek večera jsme strávili v hotelu. Je tu bazén a tak mě Linda vytáhla plavat. Byli jsme v bazénu opřené o kraj a koukali jsme kolem. 

Linda "ouch, koukej na to" naznačila, ať se podívám směrem k nějakým klukům. 

Já "páni, ten blonďák ujde" 

Linda "ne, ten tmavovlasej je hezčí"

 já "ale to tělo.." 

Linda "tak to mají oba boží".

 Vyrušil nás něčí skok do vody. No a jak tomu tak bývá, následně přišla vlna vody která nás totálně pošplíchala. 

"To může udělat fakt jenom Macák!!" rozčilovala se Linda, když si uvědomila co se stalo. 

Honza "ty si taky Macáková tak ticho zas" bránil se.

 já "já myslela že budeš spát až do rána" 

Honza "nevím, jestli bylo horší snažit se spát v letadle vedle toho týpka, nebo snažit se spát, když se ve vedlejší místnosti snaží ti tři hrát just dance". 

Bylo asi jedenáct, když jsme vylezli z bazénu a šli za ostatníma. Všichni tři seděli na gauči a koukali do mobilů. „no na vás je teda pohled" řekl Linda a sedla si k Tomášovi.

 I já s Honzou jsme si k nim přisedli a začali jsme se bavit co budeme v následujících dnech vlastně dělat. Asi po hodině jsme rozhodli že zítra zajdeme do půjčovny a půjčíme si auto, protože chodit po L.A. pěšky by bylo šílený a pak hned vyrazíme k slavnému nápisu Hollywood. 

Určitě se zastavíme u Griffith Observatory a pak projdeme i chodník slávy. Kolem půlnoci jsme se rozešli do pokojů spát. Honza mi hned pár minut po tom, co jsme zhasli usnul, tak mi nezbývalo než taky spát.

Ráno**

Probudil mě tlukot na dveře "vstávejte nebonestihnete snídani!!!" budil nás Jirka.

 "To mi vůbec nevadí"zamumlal Honza do polštáře a přitulil se ke mě. 

Na chodbě to utichlo. 

Já "Vyspanej?" zeptala jsem se potichu. 

Honza "jako nikdy"

já "budeme vstávat?" 

Honza „musíme si tady ještě něco zařídit". 

Převalil se na mě a rukou mi pomalu vyhrnoval tričko. 

V tom vešel do pokojeGejmřej. 

"Jej.. sorry, ehm já jen že se chystáme jít půjčit to auto,jdete taky?"

 Honza "mě z vás jednou klepne" zabořil hlavu dopolštáře. 

Já "jo, půjdeme" 

Gejmr "tak za půl hoďky?"odsouhlasila jsem mu to a odešel. 

Vstala jsem z postele a začala jsem seoblékat. Už jsem byla oblečená, ale Honza se pořád válel v posteli. Přehrabovalajsem se v kufru a hledala jsem kryt na telefon. Mezi tím Honza vstal a přišelke mě. 

"Sluší ti to" řekl a chytl mě rukama kolem pasu. 

"Díky" odpověděla jsem a dala mu pusu. 

Nějak z toho vzniklo líbání.Když jsme se odrhli Honza řekl "vsadím se že sem teď vrazí Linda nebo Tomáš"nestihla jsem nic říct a dveře se opravdu otevřeli a vešel Gejmr "takjdeme?" ptal se. 

Nic jsme neřekli, jen jsme se na sebe podívali, Honza sepřevlíkl a šli jsme. Všech šest nás vyrazilo z hotelu směrem k půjčovněaut. Jeli jsme pár stanic tramvají a pak asi deset minut pěšky. Až tam námdošlo, že nás je na jedno auto moc, tak jsme si museli vypůjčit dvě. 

Vyřídilijsme potřebné papíry, převzali klíčky a vyrazili na parkoviště. V autechse moc nevyznám, ale podle pohledů všech kluků jsem usoudila, že ty auta nejsounejhorší.

 „beru si to žlutý" zajásal Gejmr a šel rychlým krokem k autu. 

Tosamé udělal i Jirka, ale nastoupil do vedlejšího červeného auta. Moc jsme senerozhodovali, ke komu si sedneme. Prostě jsem si s Lindou sedlak Jirkovi a kluci jeli s Gejmrem. 

Cestou jsme hlavně sledovalidopravní značky a snažili se, aby Jiřina nejel na těch velkých křižovatkách doproti směru. S klukama jsme se viděli až plus mínus za půl hoďky, kdyžjsme vystoupili z auta u Observatoře. 

Nějak tak jsme se rozešli po dvojcíchdo různých směrů. Šla jsem s Honzou jak jinak. Povídali jsme si, jakovzorný pár jsme se drželi za ruce, bylo to pěkný. Po čtyřiceti minutách jsmeusoudili, že bychom už měli najít ostatní, ale kde začít.

 Šli jsme ještě jednoukolem celé observatoře, ale nikde jsme je neviděli. Nakonec jsme to stejněvzdali, sedli jsme si před observatoř na lavičku a pokračovali jsmev Honzovým vlogu. Když už nebylo co do kamery říct, uviděla jsem před námiJirku s Tomášem. 

Honza schoval kameru avydali jsme se jejich směrem. „kde máte zbytek?!" ptal se Honza. 

Jirka „no toby nás taky zajímalo"

 já „jak se vám může stát že se ztratí Lindas Gejmrem?!" 

Tomáš „my jsme se bavili a pak se otočíme a oni nikde" 

Honza„no bezva" 

Jirka „tam jsou!" ukázal prstem směrem k nim.

 Vážně tam byli, společně jsme se vrátili k autům a pokračovali jsme v cestěk nápisu Hollywood. Abychom se dostali k nápisu blízko tak aby z toho byli dobré záběry, museli naši dva řidiči porušit asi tři zákazy vjezdu. Nakonec se nám povedlo najít vhodnou pozici. 

Vlastně jsme jen vyskákali z aut. Prohlédli jsme si to, nafotili fotky, Honza to natočil do vlogu a vrátili jsme se zpátky do aut. Tentokrát jsme mířili k chodníku slávy. Auta jsme nechali na parkovišti s tím že se projdeme. Všude kolem bylo strašně moc lidí.

#really anonymous∞