youtuber člověk ?

163-hádka,Honza,test

Večer** 

Nancy už díky bohu dodělala svoji práci a odešla. Na druhou stranu už přijel Fred s jeho vnoučaty a dům je teď plný pro nás cizích lidí. 

Honza "můžu s tebou mluvit?" přišel ke mě, když jsem si povídala s Gregovým vnukem Mikem. 

Já "je to důležitý?" nechtělo se mi s ním mluvit. 

Honza "excuse us" //omluv nás// falešně se usmál na Mika a mě odtáhl za ruku pryč od lidí. 

Já "pusť mě" vytrhla jsem se mu na schodech. 

Honza "co ti je?" nechápavě a už i trošku podrážděně si mě prohlížel.

já "co mi je? Děláš si srandu?" rozhodila jsem rukama. 

Honza "vyhýbáš se mi" pronesl klidným hlasem.

já "nevyhýbám se ti" odporovala jsem, se stejným klidným hlasem.

Honza "ale jo, vyhýbáš a já nevím co jsem udělal" stál si za svým.

já "nechci se hádat" otočila jsem se k odchodu. 

Honza "byla jsi v pohodě, dokud ráno nepřišla Nancy.." chytil mě za loket. 

Já "nech mě" zase jsem se mu vytrhla. 

Honza "je to kvůli Nancy?" díval se mi do očí.

já "neřeš to, přejde mě to" už mě tím vytáčel. 

Honza "tohle budu řešit, co ti udělala?" zvýšil hlas.

já "ona? Co ona udělala?Nemyslíš si, že to bude spíše tím, že jí celý den zíráš pod šaty?" povedlo se mu mě naštvat. 

Honza "lásko, ty žárlíš" uklidnil se a chytil mě zaboky. 

Já "samozřejmě že nežárlím" zavrčela jsem a pokusila jsem se mu vysmeknout. 

Honza "tak mi dej pusu" omotal mi ruce kolem pasu. 

Já "ať ti ji dá Nancy" ponechala jsem si kamennou tvář, shodila ze sebe jeho ruce a odešla. 

 Nechala jsem ho tam stát. Nevím co to se mnou je. Nikdy jsem se k němu takhle nechovala, ani teď jsem nechtěla. 

Linda "co se stalo?" musela jsem být rudá vzteky. 

Já "to já právě nevím" ze vzteku se stal smutek a do očí se mi nahrnuli slzy. 

Linda "to bude dobrý, pojď" chytla mě za ruku a šla na zahradu. 

Nikdo tam nebyl, což je dobře. 

Linda "co ten osel udělal?" věděla, že to je kvůli Honzovi. 

Já "právě že skoro nic, viděla jsem ho koukat po Nancy, on mi pak řekl že žárlím a já na něj vyjela.." mluvila jsem hodně rychle. 

Linda "dneska nemáš svůj den" objala mě. 

Já "vůbec ne" souhlasila jsem s ní. 

Linda "co kdyby jsme se šli projít?" snažila se mě přivézt na jiné myšlenky.

já "spíš bych si lehla a pustila film" 

Linda "tak pojďme" šli jsme zase zpátky do domu. 

Prošli jsme obývákem plným lidí a zavřeli jsme se na jednom z pokojů pro hosty. 

Linda "hele a co ty tvoje problémy?" narážela na tu debatu o těhotenství. 

Já "ještě jsem to pořád nedostala" přiznala jsem. 

Linda "nechci tě strašit, ale tohle by se mělo řešit, udělej si test" 

já "zítra si ho zajdu koupit" souhlasila jsem, protože tohle už není sranda.

 V myšlenkách o tom, co se dneska stalo jsem usnula. Ani nevím, o čem ten film byl, ale to je teď můj poslední problém. 

Ráno** 

První půl hodinu po probuzení jsem zase strávila u záchodu. Linda tam byla se mnou. Dohodli jsme se, že mi ten test zajde koupit ona, protože já nedojdu dál než z postele na záchod, navíc nechci aby to kluci věděli a říct o tom babičce asi taky není nejlepší řešení. 

Linda mě tedy nechala samotnou na pokoji a odešla do obchodu. Zase se mi udělalo lépe, tak jsem se dala do stříhání toho videa ze včerejška. Někdo klepal na dveře. 

Já "ať řeknu cokoliv, stejně půjdeš dál, tak se neobtěžuj" zamumlala jsem bezmyšlenkovitě. 

Honza "ahoj" vstoupil do pokoje a zavřel za sebou dveře. 

Já "a-ahoj" až teď jsem si uvědomila, jak moc v háji jsem. 

Honza "Linda říkala, že ti je špatně" sedl si na kraj postele. 

Já "jo, zase jsem zvracela, už je to lepší" pokračovala jsem ve stříhání videa. 

Honza "nechceš pomoct?" ukázal na notebook. 

Já "jestli se ti chce" shodila jsem z postele oblečení, aby si mohl sednout ke mě.

 O tom co bylo včera jsem nemluvili, prostě jsme seděli a věnovali se videu. 

Honza "a na konec bych dal zase tu písničku" dělali jsme poslední úpravy. 

Linda "už jsem tady zas" vtrhla do pokoje. 

Honza "kam jsi zmizela?" 

Linda "no..do.. Do obchodu" zakoktala se, protože nečekala, že tady bude.

Honza "co v obchodě?" zajímal se až moc.

Linda "no.. Já... potřebovala jsem.." zoufale na mě koukala, abych jí pomohla. 

Já "holčičí věc" usmála jsem se na Honzu. 

Linda "přesně tak, necháš nás?" v podstatě ho vyhodila ven z pokoje. 

Honza "radši se neptám" odešel. 

Já "máš to?" 

Linda "jo, mám tady být, nebo chceš být sama?" 

já "na čůrat na papírek snad ještě zvládnu" i přes ten strach jsem se dokázala zasmát.

Linda "tak já je budu držet dole" 

já "děkuju" objala jsem ji. 

Linda "doufám, že to dopadne dobře" naposledy se na mě lítostivě usmála a odešla. 

Vzala jsem si dvě růžové krabičky co mi tady nechala a šla do koupelny, co je součástí tohoto pokoje. Sedla jsem si na záchod a čekala až to přijde. Za pár minut jsem seděla na studené zemi, opřená o sprchový kout a koukala na test. 

Začala se tam vybarvovat jedna čárka, nebyla pořádně ani vidět. Nechápala jsem co to znamená, protože na krabičce píšou, že to má ukázat jasně jednu čárku, to znamená negativní a nebo dvě a to už je ta špatná varianta. 

Usoudila jsem, že je to nějaké rozbité, tak jsem si udělala i ten druhý. Seděla jsem pořád v koupelně na zemi a zírala na něj. Už to bylo asi půl hodiny, pořád jsem na to zoufale zírala. Hlavou se mi honili nejrůznější myšlenky. Jak by to asi probíhalo, jestli jsem vážně těhotná? Jak by se k tomu postavil Honza, nebo moje mamka? Zvládla bych to vůbec já sama? Tohle všechno mi bránilo se na ten test podívat a zjistit tak pravdu. Prostě jsem se bála.

#really anonymous∞