Pustili jsme se do přípravy salátu a najednou se z obýváku ozval Kuba „počkat, řekněte mi laskavě, kdo z vás sakra, ty dvě pustili společně vařit?! Už jste volali hasiče?". zakřičel to schválně nahlas, abychom to slyšeli i my v kuchyni.
Linda „tak si to pojď udělat sám" zařvala na něj se smíchem.
Gejmr „ty mi to jako neuděláš?" řekl s dvojsmyslem.
Tomáš „neudělá!" připletl se do toho.
Na tohle jim prostě nešlo nic říct, jako zázrakem se nám podařilo dodělat salát i usmažit řízky bez požáru. Všichni jsme si nabrali a společně jsme se pustili do jídla. Řeknu vám že jíst s takovými retardy jako jsou oni není vůbec jednoduchý.
Gejmr vyprávěl nějaký fórek a mával při tom rukama, no a jak se jednou napřáhl schytala to vidlička a přistála až na druhé straně stolu, takže u Lindy v talíři. Samozřejmě na té vidličce byl zrovna salát a ten byl opravdu všude kolem.
Už jsme se více sblížili i s Michalem, takže se s námi bavil a musím říct že je v hodně věcech podobný na Gejmřeje. Když jsme dojedli šli jsme se obléct a vyrazili jsme do studia. Při cestě nám Gejmr s Honzou zpívali koledy, Tomáš se snažil jezdit na Penny po sněhu, David se o něčem bavil s Lindou a na mě tak nějak zbyl Michal.
Míša „tohle je vážně můj bratr?!" ukázal na zpívajícího Gejmra.
Já „řeknu ti to takhle, tvůj je to možná bratr, ale já s tím druhým chodím" a ukázala jsem na Honzu.
Hodně jsme si povídali, vyprávěl mi, jak byli s Gejmrem malí a celkově mi o něm hodně řekl. Měli fakt zajímavé dětství, když byli v jednom kuse v nemocnici.
Ne že by byli nemocní ale prostě to byli kluci, zlomená ruka při pádu z kola, jeden druhého přetáhl motyčkou do hlavy, vybourali se v motokáře, kterou si sami postavili a řekli že spadli z kola, aby neměli problém a podobně.
Nic takového jsem jako jedináček nikdy nezažila, zajímalo by mě co se změní až se to malé mamce narodí.
Došli jsme do studia a hned jsme si sedli k Evženovi a začali rozbalovat dárky. První jsme nastrčili Davida, Honzu a Tomáše ať si rozbalí ten velký společný, měli z vysavače větší radost než jsme čekali. I když uznávám že ty mini segwaye jim udělali možná větší radost.
Mezi tím jsme si rozbalovali dárky i my ostatní, Tomáš David a Gejmr se mi složili na takový ten foťák, jak to hned tu fotku i vytiskne. Gejmr mi dal i nějaké cédéčko s tím ať se na něj podívám potom doma.
Honza mi dal do ruky malou krabičku, otevřela jsem ji a byl v ním překrásný řetízek se srdíčkem. Zase jsem mu poděkovala a skočila u kolem krku. Od Lindy jsem dostala to oblečení, co jsme si spolu kupovali a kryt na telefon.
Na konec jsme si rozdali ty mikiny a musím říct že se líbili všem, ale Kuba z nich byl opravdu hodně nadšený. Jednu jsme měli i pro Jirku tak jsme ji dali Gejmrovi ať mu jí pak dá.
Já „kdo z vás mi dal ponožky?!"
Gejmr „já, vždyť ponožky jsou nutnost! Asi jako pusa pod jmelím!"
já „pusu jsem nedostala a žiju" smála jsem se.
Gejmr „to si děláš srandu? Mám to zařídit já, nebo to zvládneš sám?!" podíval se na Honzu.
Honza „nemáme jmelí"
Gejmr „tak použij jiný listí" Honza vzal tu jejich kytku co si jí půjčili na chodbě a ještě nevrátili a zvedl nám ji nad hlavu.
Tomáš „tak to někdo foťte!!" smál se a chystal si mobil.
Já „ty jsi fakt pako"
Gejmr „pusu! Pusu !pusu!" začal křičet.
Honza "Do háje tak to pojďte někdo aspoň chytit!"
David si stoupl za nás a chytl kytku místo Honzy. Honza si mě přitáhl a dal mi delší pusu. Strašně jsme se při tom všichni smáli.
Tomáš „můžu to dát na instagram?" Ukázal nám fotku a smích začal nanovo.
Zbytek večera jsme seděli ve studiu a povídali jsme si.
Michal "však vyprávěl ti jak jsme si udělali motokáry a pak jsme s tím jezdili po silnici z kopce dolů?"
Gejmr "a pak nás viděla mamka když jela autobusem domů"
já "kecáš?!"
Gejmr "ne, jeli jsme prostě po silnici a předjížděl nás autobus a já se kouknul do toho okna ne a v něm seděla naše máma, zrovna jela z práce" pousmál se nad jeho vzpomínkou.
Michal " my jsme měli samí takový geniální nápady"
Gejmr "a vždycky sem to odnesl já"
Michal "jo? A kdo ležel v nemocnici s rozseknutou hlavou od motyčky?!"
Linda "proč si to přetáhl motyčkou?!" smála se.
Gejmr "já se jen otočil a on tam zavazel"
Michal "jo jasně a jak vysvětlíš toho měsíčního zaracha co jsem měl místo tebe?!"
Gejmr "no tak jsem se jednou napil no bóže..."
Michal "ty si se nenapil, ty si se ožral a rozbil si v pokoji okno!"
Gejmr "byla to moje první akce a bylo mi patnáct!"
Tomáš "a proč si měl zaracha ty?" otočil se na Michala.
Michal "sem ho kryl, protože by ho naši zabili za to jak se opil"
Gejmr "ale zase jak si se tenkrát ožral ty tak sem tě hledal celou noc po Praze a pak si mi ještě doma pochcal topení takže jsme si kvit!"
Jde vidět že si ti dva dětství fakt užili. Takhle jsme vlastně strávili zbytek večera, vyprávěním historek s dětství. A pozdě v noci jsme se vrátili domů. Nějakým způsobem jsme se naskládali do postelí a usnuli.
#really anonymous∞
ČTEŠ
youtuber člověk ?
FanfictionKdo vlastně jsem ? Jmenuji se Amelie ,příjmení zatím není důležité. Bydlím v malé vesničce na severu Moravy se svojí mamkou která bývá hodně v práci takže já často zůstávám sama doma. Ještě minulí rok bych řekla že jsem normální šestnáctiletá holka...