youtuber člověk ?

57-Vana,škola,Sraček

Mamka s Romanem šli už kolem půl deváté spát, takže jsme měli v podstatě dům pro sebe.

Já "teď bych se úplně natáhla do teplé vany"

Honza"jdeme?"

já "jako spolu?"

Honza "no jasně" nadrženě se usmál.

Neříkám že jsem souhlasila, ale nic jsem nenamítala. Nechala jsem Honzu ať napustí vanu a šla jsem pro ručníky. Při té příležitosti jsem si v pokoji vzala čisté oblečení a s ním i Honzovo tričko co si u mě posledně zapomněl.

Svázala jsem si vlasy do drdolu a vrátila jsem se do koupelny. Vana plná vody, pokrytá tunou pěny, to si dám líbit. Vlezli jsme si do vany a nechali jsme rozsvícenou jen malou lampičku. Po asi 40 minutách povídání a mazlení ve vaně jsme vylezli pokračovat do postele.

Vypouštěla se vana a já se při tom snažila oblíct si kalhotky. Honza mě rukou zastavil. Nechápavě jsem sena něj podívala.

"Kotě stejně tě za chvilku zase svlíknu" skousl si ret když to dořekl a celou mě projel pohledem.

Já "až tak si nefandi"provokativně jsem na něj mrkla a odkráčela do pokoje.

Šel hned za mnou a jen co jsme byli oba za dveřmi je zavřel a mě si přitáhl k sobě.

Honza "já to myslel vážně" prohlásil sebevědomě.

Zase jsem nahodila nevinný výraz a začala ho líbat. Přesunuli jsme se k posteli a když to začínalo být žhavý tak jsem mu do ucha zašeptala "to já taky" a odtáhla jsem se od něj.

Honza "tak tohle bylo krutý"

já "odpustíš mi to někdy?" se psíma očima jsem se k němu zase pomalu přibližovala.

Honza "myslím že se dokážeme na něčem domluvit"

Navázal tam kde jsme před chvílí přestali a tentokrát jsme to dotáhli do konce. Zbytek víkendu jsem si vybalovala věci a zabydlovala jsem se v novém domě. Teď je pondělí a já jdu poprvé do školy, teda poprvé do školy v Pardubicích. Jsem z toho dost na prášky, tolik nových lidí.

Dobrý je že na tu školu chodí i Honza, jen na jiný obor nebo jak to nazvat, prostě do jiné třídy. Všechny věci snad mám,mamka se nabídla, že mě odveze. Stejně neměla na výběr, protože bych tam sama určitě netrefila.

Šla se mnou až k ředitelně a tam se o něčem strašně dlouho bavila s ředitelkou školy. Vlastně jsme ani nebyli v ředitelně, stáli jsme na chodbě a kolem nás chodili studenti a koukali na mě, což mi vůbec sebevědomí nepřidávalo.

Vůbec jsem je neposlouchala,snažila jsem se rozdýchat to že jsem v úplně jiném prostředí, mezi jinými lidmi a tak dál. Začala jsem je vnímat až když ředitelka zavolala k nám nějakého kluka co šel zrovna kolem s tím že mě zavede do třídy.

Jako vážně ze všech lidí tady si musela vybrat zrovna ho? Říká vám něco jméno David neboli Sraček? Už teď mi bylo jasný že z toho bude jeden velkej trapas. Neměla jsem na výběr, rozloučila jsem se s mamkou a šla za ním.

Hned jak si nás ty dvě přestali všímat s úsměvem se představil „ahoj, jsem David a ty?"

Chvilku jsem váhala jak reagovat, ale nakonec jsem se rovnou přiznala že ho znám. Já „no, já vím.. umh jsem Amelie, ale říkej mi Amy" úsměv jsem mu oplatila.

David „jak to že to víš?"

já „to je na dlouho" mávla jsem nad tím rukou.

Zavedl mě ke třídě, kde jsem teď podle všeho měla hodinu.

Já „tak díky za doprovod"

David „to je v pohodě, kdybys něco potřebovala.."

Nějak tak jsme se rozloučili a já vešla do mé nové třídy. Zrovna měli matematiku. Všichni seděli znudění na židlích a koukali nechápavě nebo zoufale na tabuli. Když si mě všimli tak se ale otočili na mě a to mi nedělalo vůbec dobře.

Já „dobrý den, jmenuji se Amelie, jsem tu nová, řekli mi ať jdu sem" vykoktala jsem ze sebe potichu tak, až jsem se divila že mě ta už od pohledu nesympatická paní slyšela.

Řekla ať se posadím a zbytek ať si vyřešíme o přestávce. Poslušně jsem zalezla do lavice a zbytek hodiny jsem vůbec nevnímala, co vyučující říká dokud neřekla moje jméno a nevyzvala mě k tabuli vypočítat příklad.

"Rovnice? Vážně? A proč je tamten zlomek?" říkala jsem si pro sebe.

Učitelka "jak budeme postupovat?"

já "umhh.. No.."

učitelka "tak se posaď,příští hodinu tě na to vyvolám".

Nic jsem nenamítala jen jsem si šla zase poslušně sednout. Hodina ubíhala strašně pomalu. Zpozorněla jsem zase až když hodina končila a učitelka říkala že příští týden odjíždí hodně učitelů do Irska, takže budeme spojení s ostatními třídami.

No bezva jako bych už tak v tom neměla bordel.Zvonilo sbalila jsem si věci a konečně opustila onu místnost. Nikdy by mě nenapadlo že to řeknu, ale chybí mi moje stará třída.

Procházela jsem chodbou a psala jsem si s Lindou. Jak jsem byla zakoukaná do telefonu tak jsem do někoho vrazila, zase no bezva.

Omluvila jsem se a až pak jsem se podívala do koho jsem to vlastně vrazila. Byl to Honza, super alespoň to nebyl někdo cizí.

Honza„měla bys do mě přestat vrážet, to nemůžeš jen tak přijít a normálně pozdravit?" smál se.

Já „ummh, to by bylo moc mainstream" zakroutila jsem hlavou.

Honza „zvládáš to tady?"

já „jo, dá se to tak říct, už se mi povedlo udělat ze sebe idiota v matice"

Honza „David přišel do třídy později a pak mi básnil o nějaké Amy co je tady nová.. nemáš s tím něco společného?"

já„no tak to naprosto netuším koho tím myslel" řekla jsem ironicky.

**Zvonilo**

Honza „umm, tak já si tě najdu na obědě dobře?"

já „pokusím se tam trefit"

Honza „Sraček tě rád doprovodí" zasmál se když odcházel.

Vrátila jsem se do třídy a sedla jsem si na svoje nové místo. Tato hodina byla volnější a tak jsem se dala do řeči s holčinou co seděla za mnou. Klasicky jsme se seznámili,jmenuje se Terka. Vypadá mile a zbytek dne mi s její pomocí rychle utekl.

#really anonymous∞