Po snídani**
Rozhodli jsme se zajet do Liberce do Babylonu. Nejspíš si tam zarezervujeme hotel a budeme tam tak tři dny, abychom stihli zajít do lunaparku, aquaparku a ostatních aktivit co tam mají. Odjížděli jsme po obědě. Jirka domluvil od jeho kamaráda, že nám půjčí auto pro sedm osob.
Zase jsme si tedy sbalili věci a naskládali se do auta. Jirka řídil Honza seděl na místě spolujezdce já, Linda a Tomáš jsme měli sedět za nimi a Gejmřej až úplně vzadu.
No řekněme že při představě, že budu dělat těm dvou křena jsem nemohla nechat Kubu vzadu samotného, ten jen souhlasil takže jsme mohli vyrazit.
Po cestě byl klid Honza se dohadoval s Jirkou kudy máme jet, Linda s Tomem se koukali na něco v mobilech a já s Kubou jsme projížděli sociální sítě a u toho si povídali.
Kousek před Libercem jsme zastavili na benzínce všichni rychle vyskákali z auta a utíkali na záchod ,no my s Gejmrem jsme měli trošku problém otevřít zadní dveře takže jsme se zdrželi. Když se nám konečně povedlo dostat se ven uviděla jsem auto svého táty.
Já „co tady dělá?!"
Kuba „kdo?"
já „to je asi můj táta"
Kuba „jak asi?" už se začínal smát.
Vysvětlila jsem mu ,že se naši rozvedli a už jsem ho skoro tři roky neviděla.
Kuba „tak třeba to není jeho auto" přestal se smát, když to pochopil.
já „jo asi ne"
Šli jsme tedy k záchodům ,ze dveří zrovna vycházel on ,můj táta.
Zůstali jsme tam všichni tři tvářív tvář stát.
Táta „ahoj ,vyrostla jsi"
já „no..jo ono tři roky udělají svý" chtěla jsem jít dál ale začal mluvit o jeho přítelkyni kvůli které se rozešel s mamkou.
Táta „já ,rozešel jsem se s Pavlou ,měla jsi tenkrát pravdu.."
já „nevím co ti na to mám říct"
Táta „já vím že jsem se nechoval jako táta a ani si nemyslím že mi hned odpustíš ,ale chci to mezi námi změnit jsi moje dcera".
Mlčela jsem, Kuba stál vedle mě a taky neměl co říct.
Táta „tak nechceš mi alespoň představit tvého přítele?" podíval se na Kubu.
Já „to není můj..,my jsme kamarádi"
táta „aha no i tak bych ho rád poznal"
já „tři roky jsi se neozval.. já musím jít" doslova jsem se rozběhla k záchodům a hledala Honzu do toho jsem zase vrazila mezi dveřmi zasmál se tomu ,ale když se mi podíval do obličeje nejspíš mu došlo že se něco stalo. Všechno jsem mu řekla ,pevně mě objal a tím uklidnil.
Linda, Tomáš a Kuba už byli u auta my za nimi šli taky ,ale cestu nám zkřížil zase můj táta. Dal mi do ruky jeho telefonní číslo se slovy „kdyby sis to rozmyslela ,já mám tě rád nikdy jsem nepřestal jsi moje malá holčička vždycky budeš i když o to už asi nestojíš".
Nevím co mě to napadlo ale řekla jsem „jak si se ptal na přítele.. tohle je Honza"
Nejdřív se zarazil ,ale pak mu podal ruku.
Táta "a kam vlastně jedete? Ví maminka že jsi sama se dvěma kluky?" řekl po chvilce ticha.
Já „jedeme do Liberce a vlastně jsem se čtyřmi a jednou kamarádkou" nejistě jsem přiznala.
Táta „no dokonce, do Liberce jako do Babylonu?"
já „jojo vzpomněla jsem si že jsme tam kdysi byli a tak jsme si řekli že tam zajedeme"
táta „jo jako malé se ti tam líbilo"
Já "už by jsme měli jít, ostatní na nás čekají" rozloučili jsme se nasedli do auta a pokračovali v cestě.
Cestou jsem byla úplně mimo ,myslela jsem na tátu. Z mého přemýšlení mě dostal až mobil „uživatel GEJMRcz přidal nový tweet" zasmála jsem se nad tím a otevřela to psal jen „bububu vole! :D" to už jsem nevydržela a vybuchla od smíchu.
Všichni na mě nechápavě koukali já se po chvilce uklidnila podívala se na Gejmra a řekla „bububu vole!" okamžitě mu to došlo a taky odpadl ze smíchu.
Pořád na nás nechápavě koukali tak Gejmr jen s klidem řekl „hashtag fórek za každou cenu ne?" teď už to pochopili a mávli nad tím rukou ,ale my s Gejmrem jsme se nepřestávali smát.
Když jsme dorazili na místo vybalili jsme věci v pokojích byli jsme na pokojích já s Honzou ,Linda s Tomem a Kuba s Jirkou.
Na recepci jsme se rozloučili a šli do pokojů s tím že za hodinu půjdeme do 4D kina. Honza odemkl dveře do pokoje ,položili tašky a prohlídli si pokoj i s koupelnou a záchodem což bylo boží. Zastavili jsme se u postele do které jsem ho hned stáhla.
Jen jsme leželi a povídali si už se začalo venku stmívat a přes okna byl závěs takže v pokoji byla skoro tma. Nejdřív jsem ležela zády k němu a on mě jakoby objímal zezadu ,asi ho to omrzelo tak si lehl na záda a rukou naznačil ať si lehnu k němu.
Otočila jsem se tedy k němu a v tom se to stalo. Koukala jsem na něj a zazdálo se mi že se něco pohnulo v té skoro tmě co byla v místnosti. Podívala jsem se pořádně a uviděla obličej ,strašně jsem se lekla a ošila sebou ,tím sem asi trošku kopla Honzu do citlivého místa.
No když jsem si uvědomila, že ten obličej ve tmě byl vlastně Gejmrův myslela jsem že se počůrám smíchy a při tom ho zabiju.
Já „promiň zlato jsi v pohodě?" snažila jsem se mluvit vážně ,ale nešlo to pořád se mi chtělo se smát a Kuba mi to moc se svým stálým záchvatem smíchu neulehčoval.
Honza "ale jo dobrý ,co tady děláš?! Jak ses sem dostal?"
Gejmr se snažil odpovědět ale pořád mu nešlo se přestat smát.
Kuba „ta ženská na recepci to posrala vyměnila nám klíče jeden z vás má klíče od našeho pokoje a já mám od vašeho tak sem si řek že vás potrollim" konečně to vysvětlil.
Kuba "ale tohle jsem fakt nečekal" smál se dál.
Jen jsme se na sebe s Honzou povídali a vybuchli od smíchu s ním. Po cestě do kina jsme to odvyprávěli i ostatním a zase jsme se tomu smáli dalších pár minut. Myslím že na tohle jen tak nezapomeneme!
#really anonymous∞
ČTEŠ
youtuber člověk ?
FanfictionKdo vlastně jsem ? Jmenuji se Amelie ,příjmení zatím není důležité. Bydlím v malé vesničce na severu Moravy se svojí mamkou která bývá hodně v práci takže já často zůstávám sama doma. Ještě minulí rok bych řekla že jsem normální šestnáctiletá holka...