youtuber člověk ?

137-léto,Praha,barvy

Poslední den školy** 

Všichni už máme výsledky maturit, většina z nás ji úspěšně dokončila, až na pár jedinců, těmi se ale zabývat nebudeme. Dneska jsme byli ve škole už více méně jen tak, se rozloučit a vyzvednout potřebné papíry. Proto jsme se tam nezdrželi dlouho a teď můžeme domů. 

Bylo to celé takové zvláštní, nějak jsem to neprožívala. Možná to bylo tím, že jsem tam chodila jen třičtvrtě roku a málo koho jsem znala. Třeba můj poslední den na základce, to jsme si pobrečeli všichni, ale teď mě to nějak nebralo. 

Na ty co mám ráda si čas najdu i mimo školu, jako to bylo do teď a Řepková a spol mi rozhodně chybět nebudou. Takže, papíry o úspěšném dokončení střední školy i maturitní list mám, myslím že je nejvyšší čas vyhlásit prázdniny. 

A jak se nejlépe naladit na letní náladu? Přesně tak, pořádným festivalem. Honza s Tomášem i David už měli plány s klukama, ale než se opíjet do němoty v tmavém baru, společně s nimi to raději vyrazím někam s Lindou. 

Samozřejmě, kdo v naší párty crew nesmí chybět je Kuba, takže zatím co Linda hledá ve skříni oblečení, já volám Kubovi a domlouvám, kdy a kde se sejdeme. Máme to, v rychlosti hážeme poslední potřebné věci do tašek a doslova běžíme na nádraží. 

Linda "díky bohu" svalila se na sedadlo ve volném kupé. 

Já "jenom my se dokážeme jen tak rozhodnout, že pojedeme do Prahy a ještě vlakem co nám jede za pár minut" 

Linda "to mám na nás ráda" usmála se. 

Já "dobrodružství musí bejt" zasmála jsem se našemu případu. 

V Praze** 

Linda "kde že má čekat?" koukala zmateně kolem.

já "napsal na nádraží" pokrčila jsem rameny.

Linda "to je celkem velkej pojem" rozhlédla se znova. 

Já "půjdeme k východu a snad ho potkáme" navrhla jsem.

Linda "to je blbec" smála se a ukázala před nás. 

Stál tam kuba s cedulí na které byl nápis *Linda&Amy* a ještě to měl vzhůru nohama. Přišli jsme k němu a donutili ho tu ceduli schovat. Zavezli jsme si věci k němu domů a mířili si to metrem a tramvají na druhou půlku Prahy. Rovnou na místo, kde se má festival konat. Prošli jsme vstupem a nějaká slečna nám na ruku přidělala náramky. Mě a Kubovi červené a Lindě Zelený. 

Linda "proč mám zelenej?" divila se, když jsme byli dál. 

Kuba "nebylo ti osmnáct" zasmál se tomu, že jí to nedošlo. 

Musím říct, že už když jsme tam přišli, měla jsem z toho dobrý pocit. Všude kolem byli lidi našeho věku a na všech byla znát dobrá nálada, možná za to mohl alkohol, ale to je vedlejší. Kuba si hned při první příležitosti koupil pivo a já s Lindou kolu, nemusíme se opít hned po příchodu. 

Kuba "Pavel a Andy, Amy a Linda a jsou pod mojí ochranou, takže na to ani nemysli Andy!" zvláštně nás seznámil se dvěma kluky, co k nám přišli. 

Já "čau" mávla jsem na ně a dál poslouchala Lindu, co se mi snažila ukázat kluka co se jí líbil. 

Andy "ségra?" vnímala jsem je jen podvědomě. 

Kuba "kámošky" pořád jsem se soustředila na Lindu. 

Andy "a to ti není blbí nechat slečny takhle u koli? Co vy na to? Zvu vás" už mluvil i na nás, ale my byli pořád zabrané do řešení toho kluka. 

Já "cože?" cítila jsem na sobě pohledy. 

Andy "zvu vás na pití" usmál se klasickým flirtovacím úsměvem. 

Linda "díky, ale mám zelený pásek" hrála na slušňačku. 

Já "a já mám tak trošku přítele, takže.." 

Kuba "takže tady holku na jednu noc nehledej" pomohl nám se smíchem. 

Andy i jeho tichý kamarád Pavel odešli a my zůstali zase sami. 

Kuba "uhh, oblíbenej song tak co, rozjedeme to?" 

Linda "že se ptáš" 

já "jdeme na to!" šli jsme směrem k pódiu. 

Kapelu jsem vůbec neznala, ale hráli dobře. Stáli jsme přímo pod pódiem a společně s ostatními jsme se pořádně unavili. Kapela dohrála, tak jsme si šli zase sednout k nějakému pití, tentokrát jsme si i my dali pivo. Kuba sebou z ničeho nic cukl, řekl že se za chvilku vrátí a odešel. Nechápali jsme kam nebo za kým šel, ale věřili jsme mu, že se vrátí. 

Já "když se zeptám na Tomáše, bude ti to vadit?" 

Linda "klidně se ptej" usmála se. 

Já "všimla jsem si, že spolu už skoro normálně mluvíte, tak jsem se tě chtěla zeptat, jak to cítíš?" 

Linda "něco jsme si spolu zažili, mám ho ráda, ale teď spíš převládá ve skupině kamarád" 

já "dáváš tomu ještě naděje?" 

Linda "kdyby chtěl, vrátila bych se k němu, jenomže na to, to vyslovit nahlas jeden před druhým nemáme ani jeden odvahu,.. Takže.." 

já "takže se budete z dálky tiše sledovat a doufat, že se něco stane" 

Linda "když to řekneš takhle, zní to děsivě" 

já "to se nějak vyřeší, jestli je to tak jak říkáš, klidně se vsadím že do konce léta spolu zase budete" 

Linda "sázku příjmám, o co?" 

já "to ještě doladíme" 

Linda "platí" zasmála se nad tím. 

Kuba "víte bez čeho se neobejde pořádná akce?" 

Já "bez tebe?" zvýšila jsem mu ego o třista procent. 

Kuba "ne, ale líbí se mi jak uvažuješ" 

Linda "necháme se podat?" 

Kuba "barvy!" každou nás zašpinil tím barevným práškem. 

Já "děláš si srandu?" 

Linda "mám to všude!" křičela na něj. 

Já "to bude válka kamaráde!" vzala jsem mu sáček s barvou z ruky a vysypala ho na něj. 

No a tak se stalo, že jsme zbytek dne a noci, byli celý barevní. Dobrý je že jsme nebyli sami, protože několik lidí, mělo asi stejný nápad, takže jsme se mezi nimi ztratili a nebyli jsme tím pádem za totální magory.

#really anonymous∞