Bavili jsme se teda hlavně o škole, říkala mi jak to tady chodí, kde co je a podobně.Než jsem se nadála byl čas oběda. Terka dneska na oběd nešla, tak mě jen navedla kudy mám jít a zbytek byl na mě.
Úspěšně jsem vešla do jídelny a následně jsem si i s jídlem šla hledat místo. Trošku jsem doufala že tu už Honza bude a já se k nim jen přisednu, ale ještě tady asi nebyl. Mávl na mě David ať si jdu sednout k němu. Začal se mě vyptávat odkud jsem a tak,no moc se toho nedozvěděl protože si k nám hned přisedl Honza.
Pozdravili jsme se a David nás začal představovat. „to je Honza, Honzo Amy.."
Jen jsme sena sebe usmáli a čekali, kdo z nás začne mluvit a řekne mu že se známe.
Já„no my už se vlastně známe" promluvila jsem když ticho mezi námi bylo až moc dlouhé.
„no a taky spolu vlastně tak trochu chodíme" doplnil mě Honza.
David si nás chvíli nechápavě prohlížel a pak se na nás znova nechápavě podíval.
Honza„co je? Vždyť jsem ti o ní říkal"
David „jo? Něco málo si asi vynechal" zabil ho ze srandy pohledem.
Po obědě mě ti dva zavedli do studia. Seděli jsme tam a v podstatě jsme se seznamovali s Davidem.
Honza „no a mu se ta holka líbila a tak šel za ní že ji sbalí a.."
David „ne to neříkej!!" Skočil mu do řeči a smál se tak že mu skoro nebylo rozumět.
Honza „a on si k ní tak stoupl teď nahodil ten pohled a říká „víš kolik váží lední medvěd?, ne?, já taky ne, ale dost na to aby prolomil ledy" strašně se u toho smál.
Já „to si jí fakt řekl?!" taky jsem začala propadat smíchu.
Já „a jak je možný že nemáš holku?! Když jsi rozenej balič.." snažila jsem se nesmát.
David „to není jakože já nemám holku, to jen holky nemají mě" bránil se.
Honza „jo jasně" zase se začal smát..
Kolem šesté jsme se sebrali a šli domů. Teda David šel k sobě domů a já s Honzou k němu pro věci a pak ke mně.
U nás**
S mamčou jsme prohodili jen pár slov a hned jsme zalezli do pokoje.
Honza„a co si provedla v té matice?"
já „chtěla ať vypočítám rovnici, ale tam byli zlomky a písmena a na to já moc nejsem"
Honza „možná ti s tím můžu pomoct" povzbudivě se na mě usmál a sedl si na pohovku.
Vzala jsem sešit a sedla jsem si vedle něj.
Honza „ale ty mi pak pomůžeš se naučit literaturu"
já„platí".
Prvních pár minut jsme se vážně oba snažili se na to soustředit, ale pak už to prostě nešlo, když mě rukou hladil po stehně.
Honza „posloucháš mě?!"
já „jo, vlastně ne, nejde mi se soustředit, když tvoje ruka..".
Zakroutil očima a ruku dal pryč.
Já „neřekla jsem ať toho necháš" dala jsem ji zpátky.
Vzal si ji, ale zase k sobě s tím, že bude pokračovat až vypočítáme ten příklad.
Já „no, tak to to vidím tak na rok a půl bez sexu, možná méně když se budu fakt snažit"
Honza „tak nejdřív musíš vykrátit..." pokračoval v matice a úplně ignoroval co jsem řekla.
Podařilo se mi se na to zase soustředit a povedlo se, ten příklad jsem fakt vypočítala a další tři po něm taky.
Já „matiku jsme zvládli tak se vrhneme na tu tvoji češtinu?"
Honza „nebo si dáme pauzu" rukou mi zajížděl pod tričko.
Já„to pak ale ztratíme motivaci"
Odtáhla jsem se od něj a do ruky si vzala jeho sešit. Všechno uměl odříkat i pozpátku až za jednu látku, která moc nedávala smysl.
Honza „kašlem na to"
já „na to zapomeň, to se naučíš i kdybych ti to do té hlavy měla nacpat"
Honza „když já si stejně myslím že jsou i důležitější předměty než čeština"
já „například?"
Honza „třeba taková biologie, lidský tělo a tak"zase se ke mně začal tisknout a skousl mi spodní ret.
Já „to je sice hezký lásko, ale z češtiny maturuješ" odtáhla jsem se od něj se smíchem.
Vzdal se snahy se z toho vykroutit a po chvilce uměl i to poslední.
Já „vidíš že to jde" ...
Hodiny, dny i týdny ubíhali. V podstatě jsme dělali pořád dokola to samé. V pracovní dny škola pak jsem byla s Lindou a párkrát mě kluci zatáhli do studia, ve třídě jsem se s nikým moc nebavila. Jen s Terkou a její kamarádkou Anet. Teda Anet toho moc nenamluví,ale Terka je její pravý opak.
O víkendech jsem byla hlavně s mamkou, doktoři jí zjistili něco na miminku. Prý je v pořádku, ale musí se to hlídat a hlavně se musí šetřit a odpočívat. S Romanem jsem se naučila vycházet, táta se mi zase neozval.
Mamka už domluvila ustájení pro Ess a Chucka. Jen musí ještě prý vyřídit nějaké papíry a můžeme je převést do Pardubic. Koně mi celkem chyběli, těším se až si zase zajezdím.
Teď začíná listopad, ale počasím je to tak na leden, nesnáším zimu.Jdeme s Lindou za kluky do studia, nechali jsme se ukecat že natočíme společně video. Má to být sluchátková challenge, mohla by to být sranda.
Došli jsme do studia, Honza, Tomáš i Sraček už tam byli tak jsme se mohli dát do práce.
Probíhalo to tak že jsme měli všichni sluchátka, nečekaně. První řekl větu a druhý musel poslat dál to co rozuměl tomu prvnímu.
Začínal Honza „Tomáš má rád mentoloví bonbóny"
David „promaž máj mentolovými pompóny? Ne,bonbóny!"
Tomáš „podlož mě tady s váma?"
Linda „jsem pošahaná vačice s rohama? Nohama?"
já „jsem igelitová kreveta s panama?!"
Tohle by asi pro představu jak to probíhalo mělo stačit, strašně jsme se u toho nasmáli. Když jsme to měli šli jsme se projet na Penny a řekněme že David jezdí ještě hůř než Gejmřej.
Ve zdraví jsme se vrátili každý k sobě domů, teda Sraček měl totálně odřený kolena, ale to se vsákne. Doma jsem si sedla k mamce a Romanovi do obýváku a projížděla na telefonu sociální sítě.
#really anonymous∞
ČTEŠ
youtuber člověk ?
FanfictionKdo vlastně jsem ? Jmenuji se Amelie ,příjmení zatím není důležité. Bydlím v malé vesničce na severu Moravy se svojí mamkou která bývá hodně v práci takže já často zůstávám sama doma. Ještě minulí rok bych řekla že jsem normální šestnáctiletá holka...