youtuber člověk ?

164-výsledky,dodávka,mír

Ani nevíte jak jsem si oddychla, když se mi potvrdilo, že nejsem těhotná. Složila jsem si hlavu do dlaní a začala se smát. Hned jsem byla v lepší náladě. Nevím co bych dělala, kdybych byla vážně těhotná. Nedokáži si představit jít na potrat a už vůbec si neumím představit mít dítě v osmnácti, vlastně už skoro devatenácti. Za nedlouho mám narozeniny. 

Vím, že je to více než normální, mít dítě v našem věku, ale já to takhle ještě nechci, nejsme připravení. Vyhodila jsem důkazy o testu do koše a s úsměvem seběhla dolů. 

Linda "tak co?" ptala se tak aby ji nikdo neslyšel. 

Já "nejsem těhotná" radostně jsem zapištěla. 

Bylo i na Lindě vidět jak si oddychla a s úsměvem mě objala.

Já "nedokážu si představit, jak bych to řekla Honzovi" 

Honza "řekla co?" nejspíš stál za mnou. 

Linda "kdo si dá koláč?" snažila se to zamluvit. 

Já "dáme si to na zahradě, co vy na to?" pomáhala jsem tomu. 

Honza "počkej, co se s tebou děje?" podíval se mi vážně do očí. 

Já "jsem v pohodě" usmála jsem se. 

Honza "něco mi tajíš" zabručel. 

Já "už je to pryč, nechci to zase otevírat, vážně o nic nejde" 

Honza "víš že mi můžeš říct cokoliv a kdykoliv že?" 

já "vím.." už jsem to nechtěla řešit.. 

Linda "a co Nancy?" zase mu to zavařila. 

Honza "to už je taky pryč ne?" zasmál se. 

Já "no nevím, dost se ti líbila" řekla jsem to vážně, ale myslela ze srandy a odešla jsem společně s Lindou. 

Ještě jedna záhada mi ale zbývá, proč jsem sakra už dva týdny nedostala měsíčky? Nikdy se mi to takhle nezpozdilo a nebo ty ranní nevolnosti? Nezbývalo než doufat, že se to napraví samo a nebudu tak potřebovat pomoc doktora. Odpoledne jsme se byli podívat v místním akváriu. Bylo tam spousty ryb, nečekaně, ale mimo to jsme viděli i mořskou panu. 

Nebyla sice skutečná, ale podívaná to byla dokonalá. Linda s Tomášem byli natolik zabrání do sebe navzájem, že se nám ztratili a sešli jsme se s nimi až na konci prohlídky. Byla to nádhera, nejrůznější ryby nám plavali těsně kolem těla. Od žraloků nás dělilo jen tlusté sklo. Při cestě domů, jsme řešili, kam bude směřovat naše příští cesta a nějakého inteligenta napadla dodávka. 

Prostě že si pronajmeme dodávku a objedeme celé spojené státy, kamkoliv budeme chtít. Nikdo nic nenamítal, představa je to pěkná. U babičky jsme řešili detaily, jako místo na spaní, protože se v dodávce pět lidí a dva psy rozhodně nevyspí. 

Babička "a nechcete raději karavan?" zaslechla naši diskuzi. 

Já "to by bylo moc drahý ne?" 

babička "jako jeden z nejrozšířenějších  hotelových podniků a cestovní kancelář pronajímáme i nějaké karavany a auta, domluvila bych vám to" nabídla se. 

Linda "to by bylo rozhodně lepší než dodávka" 

babička "no jistě, vždyť některé mají i menší koupelnu, rozkládací postele a tak" 

Nenechali jsme se přemlouvat dlouho, tohle bude rozhodně lepší řešení. Zítra tedy jedeme s babičkou nějaký vhodný karavan vybrat a k večeru můžeme vyrazit na cestu. Teď si ale užijeme poslední den tady. Jinak to s Honzou, pořád se nějak nebavíme, ale není to nic vážného. Spíš nebyla příležitost se bavit, pořád jsme byli s Kubou, takže nebylo kdy si to vyříkat. 

Další den** 

Usnula jsem v obýváku a nikdo se neobtěžoval mě vzbudit, abych si šla lehnout do postele. Ještě víc mě zarazilo, že Linda spala v křesle naproti mě. Posadila jsem se, položila nohy na studenou podlahu a postavila jsem se. 

Šla jsem rovnou do koupelny a dala si sprchu. Bylo docela brzo, vypadalo to, že ještě všichni spí, tak jsem se oblékla a šla si sednout ven za pejsky. Baddy byl ještě pořád barevný, myslím, že tahle barva se jeho srsti jen tak nepustí. Stejně jako přezdívka Punťa nepustí Baddyho. 

Babička "co tady děláš?" nejspíš právě vylezla z postele. 

Já "šla jsem je nakrmit" 

babička "za hodinu jedu do práce, jedete se mnou rovnou, nebo tam pak nějak dorazíte?" 

já "no tak asi raději s tebou, půjdu je probudit" Nejdřív jsem šťouchla do Lindy a pak jsme šli společně na kluky. 

Rozhodli jsme se jim udělat krásné ráno, tak jsme si napustili do skleniček vodu a šli na pokoj, kde všichni spali. Nejdřív to schytal Kuba, hned vyletěl a koukal zmateně kolem. Chtěl nám to nějak oplatit, ale když viděl, že jdeme i na ostatní, nechal nás. 

Ti dva to schytali zároveň, zatím co Tomáš vyletěl stejně rychle jako Kuba, Honza si přikryl hlavu peřinou a dělal, že spí dál. Sedla jsem si k němu na postel, chtěla jsem mu vzít peřinu, ale on byl rychlejší. Odkryl se a přitáhl si mě rychle k sobě na klín, takže jsem nestihla utéct. Byla jsem díky tomu mokrá taky, protože se do mě utřel. 

Honza "já ti dám mě takhle budit" smál se, ale nepouštěl mě. 

Kuba "na něj jsi naštvaná, ale čím jsme si to zasloužili my?!" rozhazoval rukama. 

Honza "jsi naštvaná?" zvedl obočí. 

Já "nejsem" usmála jsem se. 

Honza "dostanu pusu?" nahodil stejnou taktiku, jako posledně. 

Podívala jsem se po pokoji, všichni na nás koukali, ale kdybych mu ji nedala, myslel by si, že jsem naštvaná. Zabralo to jen zlomek sekundy, ale mě to trvalo jako věčnost, mám, nebo nemám? Podívala jsem se mu do očí, je rozhodnuto. Překřížila jsem si ruce za jeho krkem a políbila ho. Spolupracoval, takže to vypadalo jako líbání. Bylo to líbání. 

Kuba "stačí, nebo se z vás rozteču" neodpustil si jednu z jeho znechucených poznámek. 

Honza "nezáviď" hodil po něm polštář a zase mě chytil, abych z něj nevstávala. 

Já "za hodinu jedeme s babčou pro ten karavan" informovala jsem všechny. 

Linda "zabírám si koupelnu!" zaútočila na dveře z pokoje ven. 

Kuba "já tu druhou" vyběhl hned za ní. 

Tomáš "a já jdu čekat, až mě tam někdo z vás pustí" protočil očima a taky odešel. 

Honza "všechno dobrý?" ujišťoval se. 

já "copak jde se na tebe zlobit?" 

Honza "rozhodně ne" zase mě políbil. 

Já "musím se jít nachystat" zastavila jsem ho. 

Honza "tak dobře, pojďme" povzdychl si a pustil mě. 

Honza "a to s Nancy.." promluvil ještě, když už jsem odcházela, takže jsem se musela vrátit. 

Já "no?" čekala jsem, co z něj vyleze. 

Vstal a šel ke mě, vážně by mě zajímalo, co mi o ní chce ještě vykládat, doufala jsem, že o ní už neuslyším. 

Honza "máš mnohem lepší zadek než ona" mrkl na mě a zmáčkl mi zadek. 

Já "teď nevím, jestli se znova naštvat, nebo poděkovat" koukala jsem na něj s vykulenýma očima, tohle jsem rozhodně nečekala. 

Honza "miluji tě" políbil mě a plácl mě naposledy přes zadek. Protočila jsem oči v sloup a beze slov odešla. Šla jsem se nachystat, tak jak jsem řekla. 

#really anonymous∞