youtuber člověk ?

113-Boženka,Albertýnka,Cecil

 U Kuby doma**

já "už jsi to někdy dělal?" pochybovala jsem nad jeho kuchařskými schopnostmi. 

Kuba "strčit kachnu do trouby ještě zvládnu" snažil se narvat pekáč do trouby. 

Já "umh, zkus to otočit" viděla jsem že touhle stranou ho tam prostě nenarve. 

Kuba "vlez tam" vztekal se, protože mu to nešlo. 

Já "a měl jsi v té troubě už ten pekáč vůbec?" 

Kuba "věř nebo ne,ale často nepeču" rozhazoval rukama, že mu kachna málem vyletěla z pekáče.

já "koupil jsi velký pekáč, to tam nedostaneš" vzala jsem mu to z rukou a položila na linku. 

Kuba "dáme jí jméno?" vzdal to a opřel se o linku vedle pekáče s kachnou. 

já "Boženka?" nechtělo se mi věřit, že pojmenováváme mrtvou kachnu. 

Kuba "jo to k ní sedí" přikývl.

já "super, tak co teď?" 

Kuba "co bys řekla výletu do Nymburku?" tleskl rukama.

já "tam mají menší pekáče?" 

Kuba "ne větší trouby" 

já "kdo tam bydlí?" 

Kuba "rodiče" 

já "ahoj mami, můžu si u vás dát péct kachnu?" dělala jsem si z něj srandu. 

Kuba "jinou možnost nevidím" 

já "a nebudu na obtíž?" 

Kuba "budou rádi, že nás uvidí a bráchu už znáš, budou z tebe mít radost" 

já "tak dobře,jedeme?" 

Kuba "jo, jen se převlíknu" 

O hodinu později v Nymburku** 

Zastavili jsme před menším rodinným domkem se zahradou a Kuba mě táhl dovnitř. Hned za brankou kolem nás začali skákat dva malý pejsci a Kuba je hned začal objímat. 

Já "proto si tak rozumíš s Bonnym?" 

Kuba "mám rád všechny psy"

Já "jediný stvoření, co s tebou vydrží žít?" zasmála jsem se.

Kuba "ha-ha-ha" zatleskal.

Pokračovali jsme ke dveřím, které Kuba odemkl a ocitli jsme se tak na verandě. 

Kuba "rodino? Vědu návštěvu" křičel přes celý dům. 

Přiběhla starší tmavovlasá paní, usoudila jsem že je to jeho máma. Byla asi ráda, že ho vidí, radostí ho totiž málem udusila. 

Kuba "mami, kamarádka Amy, Amy moje mamča" začal nás seznamovat. 

Já "ráda vás poznávám" 

Kubova mamka "to já tebe taky, často mi holky domů nevodí a můžeme si tykat, jsem Andrea" 

já "Amy, ale to už víte" potřásli jsme si rukou. 

Andrea "tak co vás děti přivádí?" 

Kuba "máme na tebe velkou prosbu" 

Andrea "jak jinak" 

Kuba "chtěli jsme si upéct kachnu, ale nevlezla se mi do trouby" 

Andrea "jak nevlezla?" 

já "koupil moc velký pekáč" přimíchala jsem se mezi ně.