youtuber člověk ?

142-schovka,pomsta,zelenina

Já "co provádíte?" přišla jsem zvědavě k nim. 

Kája "hrajeme na schovku, přidáš se?" 

já "jasně, koho hledáme?" 

Vítek "hrajeme proti modrejm, takže všechny modrý" 

já "modrý jsou Vadim a tak?" ujistila jsem se, abych měla jasno.

Kája "jo Vadim a MenT" potvrdila mi to.

já "jak dlouho už je hledáte?" 

Kovy "deset možná patnáct minut?" zamyslel se nad tím.

já "nechci být za bonzáka, ale koukali jste se k nám na pokoj?" 

Kája "řeklo se, že se na pokoje nesmí"

Klárka "jsou tam?" zarazila se stejně jako všichni ostatní. 

já "byli tam, před chvilkou" 

Mates "jdeme na ně?" 

Kovy "spíš bych je nechal a vymyslel pomstu" uklidnil ostatní.

Sabina "jo, zaútočíme až to nebudou čekat" 

já "souhlas" 

Dominik "počkej, jak ti můžeme věřit, když chodíš s modrým?" 

Kovy "já bych jí věřil" zastal se mě. 

Já "a dobře děláš" usmála jsem se na Kovyho. 

... 

Jak jsme se domluvili,tak jsme udělali. Vykašlali jsme se na schovávanou a šli si zahrát monopoly. Uteklo to rychle a byl zase večer. Když se stmívalo sešli jsme se všichni u táboráku a posedali jsme si kolem ohně. 

Martin hrál na kytaru a jedna holčina z jejich týmu zpívala. Seděla jsem opřená o Honzu, mluvili jsme spolu normálně, ale o schovávané nepadlo ani slovo. 

Já "co jste dneska dělali u nás?" zkoušela jsem jestli se přizná. 

Honza "hráli jsme hru" odpověděl klidně. 

já "že mi půjčíš tu mikinu?" ukázala jsem na mikinu ležící vedle něj. 

Honza "je ti zima?" podal mi ji. 

Já "trošku, už je to dobrý" oblékla jsem si jeho mikinu. 

Seděli jsme tam nějak do desíti a užívali si té super táborové atmosféry. Jsme tu sice první den, ale už teď vím, že jsou všichni tady moc fajn lidi a budu na ně dlouho po tom, co tábor skončí s úsměvem vzpomínat.  Po desáté byla večerka, tak jsme museli jít na pokoje. 

Ráno** 

Budíček v osm hodin, snídaně od půl deváté, mohlo to být horší. Na snídani jsem šla jen s Kovym, protože Honza šel něco řešit s Vadimem. 

 Kovy "co říkáš na vodní bitku? Slyšel jsem že jdou modří po snídani hrát fotbal" 

já "nejsem proti, počkat.. Honza jde hrát fotbal?!" zarazilo mě to, protože jsem ho nikdy nic takového dělat neviděla.

Kovy "tak po snídani seber tým a sejdeme se u zadního vchodu, kdyby se někdo ptal tak jdeme točit video" sděloval mi plán.

já "budeme tam" potvrdila jsem, že mu rozumím.

Během snídaně jsem seznámila s plánem i ostatní členy našeho týmu a doufala, že se to nikdo jiný nedozví. 

Kája "tak jdeme?" přišla za mnou, když dojedla. 

Sebrali jsme cestou k zadnímu vchodu i ostatní a čekali na Kovyho. Dočkali jsme se, přišel a přes rameno měl hožený igelitový pytel. 

Mates "na co to máš?" vykulil oči.

Kovy "na modrý" zasmál se a ukázal nám co v tom má. 

Bylo tam pár sáčků svodními balónky, vodní pistolky a ostatní věci, kterými je překvapíme. Naplnili jsme všechny zbraně studenou vodou a šli k fotbalovému hřišti, kde byl náš nepřátelský tým. 

Kovy "it's pomstááá!" rozběhl se k nim a házel jeden balónek za druhým. 

První to schytal Vadim, a než se ostatní rozkoukali, byli mokří taky. Pořádně jsme je všechny zlili studenou vodou, nikoho jsme nevynechali. 

Honza "za co?!" vztekal se. 

Kovy "nám se schovávat nebudete!" vůbec nešetřil vodními zbraněmi. 

Já "a za ten skok do rybníčku!" hodila jsem balónek po Vadimovi. 

Po pár minutách nám však došla munice, tak jsme se dali na ústup. 

Vadim "no jen utíkejte!" hrál hrdinu až do konce. 

Kája "dobře my!" radovala sez výhry, stejně jako ostatní. 

Do oběda jsme se už s modrými neviděli, šli jsme na chvíli k vodě, bylo tam i pár lidí z ostatních týmu, tak jsme se přidali. 

Na večeři** 

Seděla jsem u stolu s Ájou neboli Fallenkou a z ničeho nic mě trefil doramene kus jídla. Otočila jsem se, abych zjistila kdo to byl a jediní kdo tím směrem seděli byli Honza s Vadimem a Atim. Hodila jsem po nich tázavý pohled, ale odpovědi jsem se nedočkala. 

Otočila jsem se proto zpátky na Áju a její problém se školou, jenomže to udělali zase. Znova mě něčím trefili. 

Já "nějaký fajty tady?!" se smíchem jsem zakřičela jejich směrem. 

Honza "to bych si nedovolil" poslal mi vzdušnou pusu. 

Vadim "ale já jo" hodil další kus mrkve. 

Já "s tebou ale nechodím" hodila jsem mu ji nazpět. 

Honza "ouuuu, get rekt!" vysmál se Vadimovi. 

Nechala jsem to být a zase jsem se věnovala Áje. Když jsme dojedli, odnesli jsme nádobí a přesně tam si nás odchytl Honza. 

Honza "můžu si ji vypůjčit?" dělal psí oči naÁju, ta jen s úsměvem přikývla hlavou a odešla. 

Honza "jsem slyšel, že bude Kovy večer u kluků" udělal krok blíž ke mě. 

 já "to vadí?" provokativně jsem ustoupila. 

Honza "máme pokoj pro sebe" zase přistoupil. 

Já "to jsem pochopila" s úsměvem jsem zase ustoupila, ale zastavila mě zeď. 

Honza "výmluvy neberu" položil mi ruku na bok. 

Já "uvědomuješ si, že jsme teď něco jako nepřátelé, to chceš takhle zradit tým?" 

Honza "když se to nedozví" chystal se mě políbit. 

Já "zlila jsem tě vodou a ty jsi po mě hodil mrkev" připoměla jsem mu naši situaci. 

Jen aby jste to pochopily. Nejsem na něj naštvaná nebo tak. Jen mě baví ho takhle provokovat a on to moc dobře ví. 

Honza "zakázaný ovoce chutná nejlíp" zkusil to znova. 

Já "Kovy tam bude celou noc?" zamyslela jsem se nad tím.

Honza "jestli chceš, klidně i dvě" zkusil to zase.

 já "slíbila jsem dětem, že za nimi ještě přijdu na pokoj, tak se sejdeme za hoďku u nás?" nabídla jsem.

Honza "mám žárlit?" přimhouřil oči a přísně mě sledoval.

já "můžeš jít se mnou" propletla jsem si sním prsty. 

Souhlasil, tak jsme vyrazili za dětmi, i když už to ani nejsou děti,spíše puberťáci. Necelou hodinu jsme prokecali s nimi na pokoji a po večerce jsme si šli vzorně lehnout. Stejně tady nikdo ale po večerce nespí. 

#really anonymous∞