youtuber člověk ?

186-Paříž,autoškola,muffiny

O měsíc později** 

Co všechno se za tu dobu událo? Snad jen to, že jsme se s Honzou rozhodli vybrat ten let do Paříže. Přibrali jsme k sobě Kubu s Katkou, abychom se tam sami dva nenudili. Bylo to tam moc pěkné a hodně jsem si to tam užila. Až na to jídlo, šneka už do pusy nikdy nedám, ať mě Honza prosí sebe víc. 

Taky jsem si dodělala autoškolu, takže už jsem oficiálně řidič. Já jsem teď u koní, poslední dobou sem chodím často, když je Linda ve škole, nemám moc co dělat. Navíc Honza je na pár dní pracovně v Praze, takže jsme si zbyli jen s Tomášem. To je důvod, proč jsme spolu u koní. On se nudil a já odmítala prosedět celý den v kanclu. 

Já "musíš se držet tady a jestli ho kopneš sem, bůh tě ochraňuj" vysvětlovala jsem mu, co má dělat, abychom se někam dostali.

 Tomáš "nemáš k tomu i volant? Takhle to asi nepůjde" protestoval. 

já "to zvládneš" vyhoupla jsem se na Elis a pobídla ji k chůzi. 

Tomáš "jo, už jdeme nějak to zrychluje, stůj!" snažil se Chucka zastavit. 

Co se koní týče, je totální poleno. Zůstali jsme raději v ohradě, abych je pak nemusela hledat na druhé straně Pardubic. 

O tři dny později** 

Včera se nám vrátil Honza. Čekala jsem, že se mi ozve, ale telefon žádnou zprávu nehlásil. Asi tam zajdu, určitě ještě spí. Vyřídila jsem si rychlou sprchu, oblékla se, nasnídala a šla k Macákům. Otevřela mi Linda s tím, že je Honza nahoře a ona jde za chvilku ven. Nezdržovala jsem ji a šla rovnou za Honzou. 

Opravdu se ještě válel v posteli ale už nespal. Vypadal, že nad něčím přemýšlí, ale nechal toho, když mě uviděl. Pozdravili jsme se a já si lehla k němu. Byl zvláštní. Takový přepadlý, ale nejspíš je jen unavený. 

já "jak jsi se měl?" 

Honza "umh, moc práce, Ali.. normálka, co ty?" moc se mu evidentně mluvit nechtělo. 

já "byli jsme s Tomášem u koní a tak" 

Honza "přežil to?" 

já "nebylo to tak hrozný, máš dneska něco na práci?" 

Honza "musím točit s Kubou a dodělat nějaký videa" povzdechl si.

Odpoledne** 

Honza šel pracovat na videích a já vyzvednout Lindu ze školy. Sice to nemá domů tak daleko, ale neměla jsem nic lepšího na práci. Vzorně jsem zaparkovala mámino auto před školou kam chodí Linda a čekala. Do pár minut se rozletěli hlavní dveře od školy a vyběhlo odtamtud několik studentů. 

Musela jsem se nad tím pousmát, protože to vypadalo jak kdyby vypustili z ohrady divoké býky. Mezi posledními vyšla i Linda a rozhlížela se kolem školy aby mě našla. Přejala očima po parkovišti a šla rovnou ke mě. 

Linda "ta Vránová je taková kráva" zasyčela místo pozdravu a obsadila místo spolujezdce. 

já "oh, Amy, díky že jsi přijela, tak ráda tě vidím" chytila jsem se za srdce, aby to nabralo správnou hloubku. 

Linda "prý ty na to máš, jen na to kašleš, stačilo by se to občas naučit a něco pro to udělat" stále parodovala svoji vyučující. 

Vzdala jsem snahu o normální pozdrav a raději odtamtud odjela. Zastavili jsme se u nás na oběd, protože Roman dělal jeho vyhlášené lazaně a potom šli pěšky k Lindě domů. Tam jsme zůstali až do večera. Zrovna jsme se pustili do pečení muffinů, když přišel Honza s Tomášem.