Dneska je štědrý den, probudila jsem se tradičně kolem jedenácté a hnedjsem šla mamce pomoct do kuchyně. S ostatníma jsme domluvení že dneska budeme srodiči a zítra má přijet Gejmřej i s jeho bratrem.
Mamka s Romanem odjíždí kjeho rodině zítra ráno, takže budeme mít dům pro sebe. Dárky už mám zabalený, všechnoostatní taky nachystaný, už jen zbývá dodělat štědrovečerní večeři.
Pomohlajsem mamce a když to bylo hotové váleli jsme se u televize a cpali se cukrovím.Pípla mi zpráva na telefonu.
Honza: chci tě vidět:3
já: sedím v obýváku smamkou v teplácích a svetru, který mi je o tři čísla větší, věř mi nechceš :D
Honza: takže večer v sedm u mě?:3
já: nepočká to do zítra?
Honza: nevydržímto :c
já: budeš muset, dneska se fakt nikam nechystám :D
Honza: tak to si budupamatovat :c
já: zítra si to vynahradíme:3
Honza: slibuješ?:3
já: jo a už mi dejpokoj, koukám na pohádky :D!
Mobil jsem položila na stůl a asi za pět minutzačal zvonit. Bez přemýšlení jsem to zvedla a spustila "Macák, kolikrát tito mám říkat?! Dneska nic nebude!" řekla jsem se smíchem.
No, ale ztelefonu se místo Honzy ozval Gejmr "no dobře, a zítra to platí?"
já"jej to si ty? Jo platí, budu vás čekat"
Gejmr "dobrá tedy abtw.. Co ti udělal ?"
já "nic, chce abych přišla a koukám na Mrazíkatak mě nechte být!!"
Zase jsem telefon položila a tentokrát jsem i vypnulazvonění. Konečně byl čas večeře. Sedli jsme si všichni tři ke stolu jako jednašťastná rodina, to zní dost divně. Prostě jsme se pustili do jídla a pakrozbalovat dárky.
No u mě vánoční nálada nebyla vůbec. Letos jsem to vůbecneprožívala jako dříve, prostě jen "hmm dárky super.." Kvůli mamcejsem se ale snažila být milá. Vyměnili jsme si dárky.
"Nový telefon? Jaktě to napadlo? Díky mami!" objala jsem jí radostí.
Mamka "Honza mi hopomáhal vybrat, já se v tom vůbec nevyznám".
Na konec jsme měli všichni zdárků radost a byli jsme spokojení. Mamce i Romanovi se hodinky co jsem jimdala líbili, což mi udělalo radost, ale moje vánoční nálada, pořád nikde.Rozhodla jsem se zavolat Honzovi.
Honza "ahoj, copak je?"
já"můžu přijít?"
Honza "nemám přijít já? Ať se mi netouláš po tmě?"
já „chci se projít".
S úsměvem jsem hovor položila a šla jsem nahoru. Sklidilajsem oblečení, co jsem dostala do skříně a vyrazila jsem na cestu. Když jsemvyšla z domu potkala jsem hned Tomáše, šel za Lindou, tak jsem alespoňnešla sama. Došli jsme společně k Macákům a ve dveřích se objevila Linda iHonza.
Linda „hromadné objetí!" zajásala a všichni jsme se objali.
Šli jsme doobýváku.
Honzova mamka „jen pojďte dál, Ježíšek vám tady taky něco nechal.
ČTEŠ
youtuber člověk ?
FanfictionKdo vlastně jsem ? Jmenuji se Amelie ,příjmení zatím není důležité. Bydlím v malé vesničce na severu Moravy se svojí mamkou která bývá hodně v práci takže já často zůstávám sama doma. Ještě minulí rok bych řekla že jsem normální šestnáctiletá holka...
