Další den**
Linda "co podnikneme?"
Tomáš "pojďme bruslit"
Kuba "chceš mě zabít?!"
Honza "nemáme brusle"
Michal "to mají na stadionu ne? Aspoň u nás to tak mají"
Linda "jo tady je mají taky"
David "tak jdeme?"
Všichni jsme se na sebe podívali a postupně jsme to odkývali, tak jsme se oblíkli a šli na stadion. Vešli jsme tam a půjčili si brusle, já brusle sice mám, ale nechtělo se mi pro ně domů. Bylo tam tak deset lidí a z toho bruslili jen čtyři.
Obula jsem si brusle a šla na led, umím dobře bruslit tak od dvanácti, díky Dominikovi. Uměla jsem to samozřejmě i dříve ale ty správný triky a zábavu co se dá na ledě zažít mi ukázal až on a později i David, ale to sem nepatří. Stála jsem na ledě a čekala na ostatní.
Honza "hnusnější boty jsem na sobě neměl!" rozčiloval se.
Tomáš „kluku! to bude tím že to nejsou boty ale brusle!"
Všichni byli obutí a čekalo se na Gejmra, zase. Už jsme byli na ledě všichni, Linda sotva stála tak se přidržovala o Toma a Sraček s Honzou objímali mantinel. Jenom já a Michal jsme v pohodě stáli a koukali na Gejmra jak se připravoval na led.
Kuba před námi šel, jakoby stál na bruslích každý den, ale jen co stoupl na led jsme se přesvědčili o opaku. Dal nohu na led a jen do došlápl mu podjeli nohy a hodil záda. Všichni jsme se včetně ho strašně smáli a až pak jsme mu pomohli na nohy.
Michal "to tady nikdo neumí bruslit?!" smál se.
Já a Tomáš sborově "já jo"
Michal "fajn, máš ji" bouchl Toma po rameni a ujel.
Tomáš se na mě podíval pohledem, kterým naznačoval ať utíkám. Na nic jsem nečekala a rozjela se co nejdál od něj. Chvilku jsme tam takhle hráli na babu a když jsme byli udýchaní, vrátili jsme se k ostatním.
Ti se pořád snažili nespadnout a Honza si hrál s telefonem. Vytáhli jsme je všechny bruslit, tak to po pár minutách už šlo všem a mohli jsme zase hrát na babu. A už to začalo, Gejmr se rozjel, že dohoní Davida, jenže David zastavil a Gejmr ho sejmul. Neudrželi rovnováhu a spadli spolu jeden na druhého a váleli se na zemi smíchy.
Linda "žijete?" volala na ně.
Gejmr "já spadl na měkký" skoro mu nebylo kvůli smíchu rozumět.
David "proč si to udělal?!" smál se ještě víc.
Gejmr "to ty si zastavil!!"
David "takže za to můžu já?!"
Všichni jsme se smáli jejich hádce, dokonce i ti cizí lidi co tu byli, se jim smáli. Když nás bruslení přestalo bavit, vrátili jsme brusle a šli jsme k nám domů. Tam jsme se rozhodli že se pro změnu zahrajeme twister.
Rozložili jsme podložku a Tomáš se hned ujmul točení. První jsme hráli já, Linda, Gejmr a Honza. Tomáš točil tou věcí a říkal nám, co kam máme položit. Za chvíli jsme byli dost zamotaní.
Linda byla na půl pode mnou a druhou půlkou nad Honzou, Gejmr byl rozkrokem u mé hlavy, a ruce i nohy měl do všech stran, jen Honza byl docela v pohodě a smál se nám.
Tomáš "levá ruka na zelenou"
Rozhlédli jsme se kolem a jediná zelená, byla na druhé straně plátna.
Honza "děláš si prdel?!"
Pokusil se natáhnout přes nás všechny k zelené barvě, ujela mu noha a tím na nás spadl. Leželi jsme všichni na zemi pořád zamotaní do sebe a smích začal na novo.
Gejmr "a na silvestra budeme tady nebo kde?"
já "upřímně se bojím s tebou trávit silvestr"
Gejmr "ty se mnou?! Není to náhodou na opak?!" smál se.
Honza "a co mám říkat já? Vy dva spolu jste jak nakopnutý rakety"
Tomáš "proč bys sakra kopal do rakety?!"
Honza "kluku! Nepomáháš mi"
já "ale tak můžeme být tady a potom na půlnoc půjdeme ven ne? Nemůžu tady nechat Bonnyho"
Nějak tak jsme se domluvili a všichni jsme se věnovali telefonům. Mohl na nás být v celku vtipný nebo spíše smutný pohled.
David "venku sněží?!"
Linda "jak víš?"
David "kámoška to psala na fb"
Schválně jsem se zvedla a šla kouknout z okna, všude už bylo bílo.
Já " vážně sněží!" zajásala jsem.
Tak alespoň na silvestra bude sníh.
Další den jsme vyrazili na bowling ve složení já, Linda, Tomáš, Honza, Gejmr a Michal . Jeli jsme tam autobusem, protože jsme líní chodit přes půlku Pardubic pěšky. Zaplatili jsme si jednu dráhu a přezuli jsme se do bot.
Zapsali jsme naše jména do tabulky a vypadalo to dost vtipně, protože to tam zapisovali Tomáš s Kubou a my jsme se mezi sebou bavili a oni se nás mezi tím ptali, jak nás mají napsat a Michal jim jen odpověděl "jak chceš" a vůbec jsme je dál neřešili.
Až když jsem se podívala na tu obrazovku došlo mi že to byla chyba. Dopadlo to tak že Gejmr byl Batman jak jinak, když to psal on, Honza byl Mentička, Tomáš se napsal jako Dogg, Michal byl „jak chceš" , Lindu napsal Tomáš jako „mojeholka" a já jsem byla „Batmanova sestra".
Jo budeme dělat, že se v tom všichni vyznáme. Dali jsme si pár her a navzájem jsme si ukázali jak moc bowling neumíme. Teda klukům to ještě jakž-takž šlo, ale já s Lindou jsme byli úplně jiný level.
Když jsem hodila kouli a už po čtvrté po sobě jsem netrefila ani jednu kuželku, vzdala jsem to a sedla jsem si ke stolu. Linda si po jejím taky neúspěšném pokusu sedla ke mně a pak se to stalo. Uviděli jsme obrazovku a u ní byla souprava na karaoke, nějaký mikrofony a strašně moc kabelů.
I když neumíme zpívat bylo nám jasné, co musíme udělat. Počkali jsme, až kluci dohrají a pak jsme je hned začali přemlouvat na karaoke. Nikdo z nich nesouhlasil, ale na konec co by pro nás neudělali že? Nachystali jsme tedy mikrofony, zapnuli písničku a dali se do zpěvu.
Při tom jsme konečně objevili aktivitu při které jsme leví naprosto všichni. Doufám že to nikdo neslyšel, protože z nás vycházeli opravdu divné zvuky.
#really anonymous∞
ČTEŠ
youtuber člověk ?
FanfictionKdo vlastně jsem ? Jmenuji se Amelie ,příjmení zatím není důležité. Bydlím v malé vesničce na severu Moravy se svojí mamkou která bývá hodně v práci takže já často zůstávám sama doma. Ještě minulí rok bych řekla že jsem normální šestnáctiletá holka...