Tajemství ze zoo

12. První velký krok

Sid se s Adamem procházela venku nedaleko rodinné vily a užívala si tenhle čas kdy byli jen spolu. Sníh jim křupal pod nohama a ona si to hodně užívala, protože vždycky bude mít tohle roční období ráda. Adam si jí teď přitáhl do náručí a dal jí pusu. "Nechceš se už vrátit lásko? Je celkem zima a nechci, aby jsi se mi nastydla." "Je mi fajn a jsem ráda venku, protože tady je ještě spousta sněhu. Ve městě už dost zmizel a v zoo ho nemáme krom výběhů skoro nikde." "To máš vlastně pravdu, mimochodem chtěl jsem s tebou mluvit o pondělku. Chci se s Marií definitivně domluvit, že už u sebe Boba nechci. Není na něj spolehnutí a až rozběhnu ten projekt tak by mi to jen přidělalo další a další starosti." "Dobře, ale víš moc dobře, že tady bude každý na tvé straně. Já tě podpořím jak jen budu moct, ale chápu, že to řešíš do budoucna. Pokud opravdu Michala nalákame k nám tak stejně bude za tvojí nepřítomnosti potřeba někdo další." "Přesně tak a navíc to čím dál tím víc vypadá na to, že krom želv budu vést i chov bojg a zmijí." Sid se usmála a okamžitě mu skočila kolem krku a začala ho líbat. Tohle byl úžasný úspěch a znamení jak dobrý je Adam ve své práci. "Adame to je přeci skvělé, ale taky to znamená víc práce že?" "Přesně tak a nebudu mít dost času abych Michalovi tolik pomáhal."

Adam uvažoval jak říct Aničce to co ho napadlo a úplně nevěděl jak začít. Už spolu sice o dětech mluvili a to hodně, ale teď to bylo trochu jiné. "Anni miláčku já vím, že jsme mluvili o miminku a to je další věc proč to chci víc probrat a zvážit možnosti. Pokud otěhotníš tak bych nebyl rád, aby jsi byla u hadů." "Já vím Adame a už i děda mi to kladl na srdce, stejně tak jako Anežka. Podívej je na to ještě dost času a třeba se to vyjasní samo. Vím moc dobře, že ze zoo odejít nechceš a chápu to tak jako všichni ostatní, ale budeš mít čím dál tím víc práce mimo pavilon. Být na pozici jako je třeba Marie tak by to bylo jiné to by jsi stíhal všechno, ale jako vrchní chovatel toho už teď máš moc." Adam si jí přitáhl k sobě do náručí a věděl, že ona ho prostě chápe. Nikdy ho nenapadlo uvažovat o postu ředitele, ale na druhou stranu by mu to umožnilo dělat všechno co má rád. "No pochybuji, že Marie by chtěla skončit, ale je to zajímavý nápad. Uvažoval jsem, že bych možná tak na rok třeba přerušil práci v zoo a věnoval se projektu a dalším věcem. Pořád bych do zoo chodil, ale ne vysloveně kvůli práci." "To zní jako rozumný nápad a teď mě napadlo co Karol?" Adam se se na Sid zadíval a v první chvíli mu nedošlo kam tím míří.

Pak ovšem Adam pochopil, že naráží na jejich rozhovor o tom, že by chtěl pryč z Prahy. "Myslíš si, že by mohl chtít převzít moje místo?" "Koneckonců proč ne, vždyť tak začínal a rád o tom čase na přednáškách mluví. Všechno je to předčasné, ale možná až budeš v Praze na přednášce tak by jsi se ho mohl zeptat, to už taky budeš vědět jak se k tomu s Bobem staví Marie." "Anni miluju tě z mnoha důvodů, ale hlavně i pro to jak moc mě chápeš a rozumíš mi. Zeptám se ho a v pondělí si s Marií promluvím i o této možnosti. Bude to první velký krok k tomu jak si zařídíme budoucnost." "Adame já tě strašně moc miluju a bude to tak vždycky. Možná vážně není špatný nápad se začít o miminko snažit už po mých zkouškách." "Tomu snažení se budu moc rád věnovat, ale hlavně chci, aby to bylo společné rozhodnutí." Sid se usmála a věděla, že je to tak správně. "Necháme tomu po mé obhajobě volný průběh a uvidí se. Ty budeš mít práci co tě baví a ten nový projekt. Všechno se nějak vyřeší a já buď zůstanu u žiraf, nebo prostě půjdu na jinou pozici. Život nám nabízí spoustu možností a je jen na nás které si vybereme." Adam jí dal ještě pusu a pak se ruku v ruce vrátili pomalou chůzí zpátky do vily. Adam si užíval příjemný klidný den s rodinou a věděl, že za tohle bude vždycky hrozně vděčný. Později si dopřáli společnou sprchu než se vydali zase společně dolů na večeři.

Alice seděla se Sid v kuchyni a povídaly si. "Jsem ráda, že si užíváte volno, protože si ho oba zasloužíte. Sid holčičko a bude mít Adam s těmi novým, druhy víc práce jako koordinátor?" "Spíš víc papírování a hodně konferenčních hovorů. Cest bude jen málo a za to jsem opravdu ráda. Navíc spousta se bude dát spojit s cestami kvůli tomu projektu a tím to bude ještě lepší." "Dobře a jak jste se už rozhodli kvůli svatbě, nechci naléhat, ale pokud máme mít čas všechno připravit tak bych uvítala termín a možná nějaké podrobnosti." Sid se na mámu usmála. "Chceme se se vzít v červnu na naše výročí. Je pro nás ten den prostě důležitý." "Myslela jsem si to a nemám proti tomu žádné námitky. Oslava a hostina bude v zoo tak máme víc možností." "Budu ráda, pokud dort a všechno ostatní sladké bude z výrobny kde teď pracuje Sandra. Líbí se mi jejich práce a moc nám s Adamem od tamtud chutnají zákusky." Alice poslouchala dceru a byla ráda, že už o pár věcech s Adamem mluvili a tak bude snazší všechno zařídit. Jídlo si vezme na starost kuchyně v hotelu v safari parku a něco dalšího, spíš jako doplněk pohoštění si vezme na starost Radek. "Vím jistě, že si všichni rádi pochutnají na jeho guláši a hlavně dělá úžasné naložené sýry a další věci. To tam chci mít určitě, protože to bude chutnat hlavně kolegům." "S tím souhlasím a navíc Eduard miluju jeho nakládané věci a i Sidonie si jeho nakládaný hermelín oblíbila." Sid se usmála, protože věděla, že babička si oblíbila nejen Sandru, ale hlavně i Stáňu s Radkem. Prostě tak nějak přirozeně během posledních let se víc propojil svět její milované práce a její rodiny. Všechno bude už jen lepší a ona se moc těšila až si s Adamem řeknou ano.