Tajemství ze zoo

64. Vždycky jsi byl romantik

V úterý ráno seděla Sid v práci v kantýně a společně s ostatními řešili novinky. Díky kontaktům co měl jak Karol tak Adam se jim během včerejška podařilo zařídit všechno potřebné, aby se sem mohla přesunout i Terezka. Teď aktuálně se čekalo na poslední papíry ze zaměstnání a hlavně se řešilo co s jejím bytem. Ten si nakonec vezme do pronájmu jeden z jejich kolegů a tak tam mohl zůstat veškerý nábytek a další věci. Aktuálně měla zabalené věci ve čtyřech velkých kufrech a zítra během dne přiletí. Bylo to hodně narychlo, ale bylo lepší jí sem dostat co nejdřív, aby byla v klidu a nestresovala se. Z myšlenek jí teď vytrhla Stáňa. "Nemáme vážně nějak pomoct? Mohli bychom nějak pomoct." "Zatím je to dobré a hned jak přijedou tak bude u Karola. Nebízeli jsme jí možnost vlastního bydlení vždyť i ve vile zoo je teď ještě místo, ale chce být u táty. Karol se rozhodl, že si vezme pohovku a nechá ji svoji ložnici. Nemá smysl to teď lámat přes koleno. Hlavně musí být v klidu. Mluvila jsem s mým doktorem a on jí vezme na kontrolu hned jak přiletí, aby byla jistota, že je všechno v pořádku." "Musela být zoufalá a zároveň nechtěla kazit tátovi radost z přesunu sem a toho jak je nadšený z práce." "Přesně tak Eli, ale teď už jí tady bude dobře. Koneckonců bude tu mít tátu a to je hlavní." Sid si byla jistá, že to všechno zvládnou, hlavní bylo to zařídit a to se teď dělo.

Později odpoledne měl Adam spoustu práce a to jak kvůli poradě vedení tak teď i v pavilonu, ale Michal mu tu pomáhal a taky si během rána všiml jak dobře si on a Dominik rozumí. Teď si zrovna všiml jak se výborně baví i při úklidu u želv. Docela se lekl, když se za ním nepozorovaně objevila Alena. "No každopádně to pokračuje dobře." "Zaprvé jednou z tebe budu mít infarkt a za druhé proč mám pocit, že vy dvě dohazovačky jste to plánovaly od začátku." "Já ani Anča se nepřiznáme, ale uznej, že by to bylo fajn. No teď proč jsem tady, jak pokračuješ s tou věcí v Praze?" "Zítra jedu do Prahy a mám sraz s děkanem. Anička za čtrnáct dní obhajuje tak jako Michal práci a chci mít všechno připravené." "Pokud bych mohla ještě nějak pomoct tak mi dej hlavně vědět." "Neboj řekl bych si a jak se to zatím uklidnilo tady kolem?" Adam si všiml jak se Alena začala smát. "Pořád by všichni chtěli slavit, protože se vážně báli. Nezapomeň, že Lubor pořád říkal jak on to dělat nechce a tak možnost někoho z venku všechny děsila." "Já vím a jsem moc rád jak to všichni vzali. No a co ty jak se chystáš? Chceš s něčím pomoct, třeba kytky, svíčky, nebo něco dalšího?" "Nikdy dřív jsem jsem si to neuvědomila, ale až díky tvému vztahu s Annou mi došlo, že vždycky jsi byl romantik jen to nebylo nikdy vidět." Adam se usmál a kamarádku objal.

Později odpoledne si Adam na chvilku sedl v zázemí a uvažoval, že má vlastně Alena pravdu s tou romantikou. Nikdy o tom moc nepřemýšlel, ale i onehdy mu děda řekl, že je v mnoha věcech jako táta. Ten často nosil mámě květiny i klidně jen luční a ona byla vždycky úplně nadšená. Z každé cesty do ciziny jí vozil oblíbenou čokoládu nějak specifickou pro zemi ve které zrovna byl. On si tohle chování osvojil, ale neměl moc příležitostí je cvičit, protože krom dvou kratších vztahů ještě na škole byl celé roky sám. Pak přišla Anička a on ji rád dělal radost i třeba jen maličkostmi. Vždycky si užívala i jen takové drobnosti jako být spolu doma a dívat se na film, nebo občas snídaně do postele. Teď se začal těšit jak jí bude moct rozmazlovat v těhotenství. Snad to bude opravdu brzo, protože on se moc těšil až budou mít miminko. Z myšlenek ho vyrušila právě Anička, která zrovna přišla. Vstal a přitáhl si jí do náručí, aby ji mohl dát pusu. "Miláčku děje se něco?" "Vůbec ne jen jsi mi chyběl. Taky jsem tak trochu přemýšlela jestli nechceš říct děkanovi zítra pravdu." "Nechci a to z mnoha důvodů, ale ten hlavní je, že mu chci sice pomoct, ale tohle není nic co by musel vědět." "Dobře mám to stejně, ale chtěla jsem znát tvůj názor a samozřejmě bych se jím řídila. V tomhle musíš mít hlavní slovo ty, protože tomu mnohem víc rozumíš." Adam se usmál a dal jí pusu na nos. Brala tyhle věci hodně pragmaticky a on za to byl rád.

Pak si spolu ještě sedli k teráriím a ona mu říkala, že pořád ještě všichni řeší věci kolem toho, že bude ředitel. "Jsem moc rád jak se to celé vyřešilo. Hlavně teď jsem rád, že Karol zítra večer přiveze dceru a bude tak víc v pohodě, že jí má u sebe." "S tím úplně souhlasím a navíc tady se jí bude líbit a třeba se rozhodne ve městě zůstat nastálo." Sid se na Adam usmála a všimla si, že hned pochopil na co naráží.  "Už mi to ráno nadhodil i děda a myslím si, že vy dva nebudete jediní koho to napadlo, nebo ještě napadne." "Koneckonců má skvělou specializaci a velké zkušenosti, za dva roky už by to šlo nějak zařídit a nebo by Anežka ještě chvilku zůstala. Pokud to dojde jí samotné nebo ji na to navedeme tak by Terka byla ideální náhrada." "Musím souhlasit a hlavně bychom to tak nějak měli bez práce s hledáním. Začínám si myslet, že se nám teď co se týče zaměstnanců daří a doufám, že to tam zůstane." "No já jsem hovně ráda, že tady v pavilonu to bude fajn a ty se budeš moc soustředit na pozici ředitele a zároveň se věnovat projektu." Sid věděla, že se přesně trefila a nechala se ještě obejmout a políbit. "Co takhle si koupit večeři a udělat si hezký večer?" "Ty víš jak na mě, protože miluju takové večery. Miluje tě Adame." "Já tebe taky Anni." Sid se vytáhla na špičky a dala mu ještě jednu pusu než musela zpátky do práce.