44. Tajemství lásky

81 7 0
                                    

V pátek ráno si Sid užívala Adamovu pozornost, protože nemusel dneska jít do práce. Dali si spolu úžasnou snídani kterou jim Adam objednal a donesl až do postele. Rozhodně tohle byl úžasný den a ona byla vysloveně šťastná. "Tohle je úžasné a já si to moc užívám." "Jsem rád lásko, protože si to zasloužíš a hlavně já jsem taky rád, že máme čas jen na sebe. Víš Anni opravdu jsem vlastně rád, že teď na nějakou dobu přerušíš školu. Nechci, aby to vyznělo sobecky, ale bál jsem se že na sebe budeme mít mnohem méně času." Sid se usmála a vzala Adamovu tvář do dlaní. "Adame já to přeci vím. Byl to i jeden z důvodů proč teď nechci pokračovat. Nechci stavět školu nad nás dva, nad naši lásku. Na školu mám vždycky dost času, ale teď jsme důležití jen my dva." Adam se usmál a políbil jí, protože ona byla opravdu jeho spřízněná duše. "Taky jsem uvažoval o tom o čem jsme mluvili ohledně miminka a toho kdy se začneme snažit. Rozhodnutí chci nechat na tobě." "Adame podívej, příští týden bych měla začít brát nové plato antikoncepce a v pondělí jsem se chtěla stavit pro recept u doktora. Stavím se tam, ale prášky už brát nebudu. Necháme tomu volný průběh a osud sám rozhodne kdy se nám zadaří. Já tě miluju a vím jistě, že jsme oba na miminko připravení." Sid se usmála, když si všimla jak se Adam rozzářil a přitáhl si jí do náručí. Řekla mu pravdu už byl čas a doufala, že se jim zadaří brzo.

Adam během dopoledne pozoroval Sid jak si kontroluje, že má všechno na večer připravené. "Máme po cestě ještě něco koupit, nebo máš všechno co je potřeba." "Není potřeba nic než přivézt Eda domů. Já sama se na něj strašně těším a vím jistě, že Snadra bude nadšená. Paní Sýkorová mi potvrdila, že tam Sandra s nimi bude do večera." "Jakmile odjedu do Prahy tak máš volný prostor pro přípravu, ale teď si tak říkám, že jsi moc daleko." Sid se začala smát když si jí Adam přitáhl do náručí a pak si i s ní sedl na pohovku. Začal ji líbat a pak si oba užívali přítomnost toho druhého. "Jsem ráda jak se všechno hezky vyřešilo a pořád taky doufám, že jsem nezapomněla na nic co po mě chtěla máma kolem svatby." Adam si posunul Aničku v náručí, aby na ní viděl. "Lásko jestli mám s něčím pomoct musíš mi to jen říct." "Svědka jsi si vybral, líbí se mi, že jsme se shodli na barvě výzdoby a prstýnky jsi objednal takže svoje povinnosti jsi si splnil. Dorty a jídlo jsme taky spolu vybrali a já teď musím jen dovybrat květiny a taky tu hlavní část a to konečně šaty." "No tam já ti nepomůžu, vím asi jen, že chceš drobné růže které máš ráda a zbytek nemám tušení." "Já sama zatím úplně přesně nevím co chci, ale po schůzce v květinářství asi získám větší představu." "Anni miláčku vyber co se ti bude líbit, protože já hlavně chci, aby jsi si ten den užila."

Sid stála v bývalém bytě Raula, který teď patřil Edovi a Sandře. Ta tady teď bývala sice často, ale byla hodně i u Stáňi a Radka. Byt se krásně zrekonstruoval a měli tady všechno potřebné. Teď zkontrolovala, že mají v lednici šampaňské a další věci co koupila. Měli věci z lahůdek, nakrájenou zeleninu, ovoce a čerstvé pečivo na lince. Na stolku v obýváku stála ve váze krásná kytice tulipánů s kombinaci s dalšími květy. Sandra měla tulipány ráda a tak Ed poprosil o takovou květinu co jí nadchne. Taky tu byly svíčky a ty Ed zapálí až bude čekat na Sandru. Měli přibližně necelou hodinu od doby kdy přijede domů a Sandra se vrátí z práce. Bylo štěstí, že Sandra přijde rovnou sem, protože to měla z výroby kde pracovala kousek. Vlastně jen pár kroků za roh. Teď chystala spolu s kolegyněmi velkou objednávku na zítřejší svatbu někomu do Hradce. Jakmile se všechno uklidí tak si tam děvčata vždycky dávala i sprchu a pak teprve mířila domů. Jak říkala paní Sýkorová, když už musí být dlouho ve výrobně tam můžou jít domů svěží a jen odpočívat. Babička se s ní znala dlouhé roky a pravidelně u ní objednávali dorty na rodinné oslavy. Teď bude chystat i věci na její vlastní svatbu a ona se na to moc těšila. Uvažovala teď nad tím na co se jí ptal Adam jaké si vlastně vybrala šaty. Řekla mu, že má jasnou představu a že snad se mu budou líbit. Měla schůzku v salonu v týdnu a snad vybere dobře. Pořád trochu váhala jak moc princeznovské vlastně chce.

Adam zaparkoval u domu a pomohl Edovi s kufry nahoru. Ten teď stál v předsíni a objímal se se sestrou. "Sid jsem tak rád, že už jsem doma a díky moc oběma, že jste mi tohle pomohli zařídit." "Ede to byla maličkost a navíc Sid už jsi taky chyběl. Teď je hlavní, že je rodina zase pohromadě." "Díky Adame za všechno a hlavně za odvoz." "Bráško já jsem tak nadšená, že jsi doma. Máš všechno připravené a zítra v jedenáct vás vyzvedneme. Mámu jsem poprosila, aby udělal víc jídla, že si s Adamem její kuřecí roládu nemůžeme vynachválit tak bychom si rádi vzali něco sebou domů." Sid si všimla jak se Ed usmál a znovu jí objal. "Chytrá hlavička jsi a vážně děkuju oběma." Adam taky ještě Eda objal a pak se s Aničkou vytratil, aby měli mladí klid a možnost si užít příjemný večer. Doma se pak ještě smáli tomu jak asi bude Sandra v šoku a hlavně zítra i zbytek rodiny. "Máma už si dělá starosti jak oslavíme Edův návrat uprostřed týdne a hlavně, že on nechce nic plánovat. Tohle bude ještě legrace." "Lásko oni si zaslouží taky mít čas na sebe a zítra to bude o to lepší rodinný oběd. Radek mi říkal, že se sice občas ještě ve vile necítí, ale je to pořád lepší a lepší." "Tobě to taky trvalo než jsi si zvykl. Bude to fajn den a teď jen doufám, že nám alespoň Ed napíše zprávu, ale nebudu se zlobit i pokud ne." Adam se zasmál a rozhodli se, že si pustí film a taky si užijí hezký večer. Nakonec asi tak půl hodiny po tom co měla Snadra přijít domů přišla Sid zpráva a ona jí ukázala Adamovi. Je strašně šťastná a oba moc děkujeme. Dala Adamovi pusu a zase se pohodlně stulila do jeho náručí kde jí bylo vždycky nejlíp.

Tajemství ze zooKde žijí příběhy. Začni objevovat