Tajemství ze zoo

59. Den pro nás

Adam se cestou do Hradce soustředil na řízení a nechal si od Aničky vyprávět novinky z práce. On teď neměl moc času na chození do kantýny a tak mu ona říkala co se teď děje a řeší. Poslední roky to tak měli vždycky, když měl on nebo ona moc práce. Během let si na chození na jídlo a hlavně sezení s kolegy opravdu užíval. Konečně zjistil, že je společnost občas fajn. Pořád býval rád sám u sebe v pavilonu, ale zároveň na tom už nelpěl jako dřív. Teď dorazili do obchodního centra kde se staví na večeři a pak si užijí kino, ale on měl hlavní cíl dnešního odpoledne nákupy. Teď stáli s Aničkou dole a ona se zrovna ptala co přesně má teď tedy v plánu. Výhoda brzkého času po obědě byla, že tu bylo celkem prázdno. "Takže co přesně máme v plánu? Chceš jít do kina dřív a pak teprve na večeři, nebo co budeme dělat." "Upřímně doufám, že mi uděláš poradce a společnost při nákupech." Sid se na Adama podívala hned jí nedošlo co tím myslí. Během let co byli spolu neměl problém si koupit cokoliv nového a měla radost, že dost z nových věcí nebyli v černé barvě. "Co si potřebuješ koupit, protože já myslela, že teď nic nepotřebuješ." "Anni lásko myslíš si, že můj ač už poměrně větší šatník bude stačit k tomu co zítra oznámíme? Jsem si celkem jistý, že potřebuju doplnit mezery v oblečení a doufám, že mi pomůžeš."

Sid si všimla jak se Adam baví jejím nepochopením situace a jí to konečně došlo. "Aha no uznávám, že mě to vlastně nenapadlo. Jen nevím co přesně budeš potřebovat a ty zrovna nejsi ani teď milovník obleků." "Mluvil jsem o tom i s Luborem a myslím si, že spolu my dva dokážeme najit to pravé a zároveň mi zachovat trochu té volnosti." Sid se do Adama zavěsila a vydali se k obchodu s pánskou módou. Mezitím jí vysvětl o čem mluvil s Luborem a musela uznat, že to znělo fajn. Koupí mu určitě ještě alespoň jeden oblek a zbytek nakombinují. Nakonec i táta nosil do skláren většinou jen džíny a k nim třeba sportovní sako, nebo prostě oblekové kalhoty a k nim košili a třeba vestu v čemž většinou chodil i Adam na univerzitu. Nakonec strávili víc než hodnu v obchodě a moc milá prodavačka jim moc pomohla. Jak sama řekla mnoho mladých mužů do práce nosí kombinaci pohodlné módy doplněné pár kvalitním kousky od obleků. Všechno se dalo skvěle kombinovat a nakonec odcházeli se spoustou tašek a většinou věcí co potřebovali. Sedli si teď do nedaleké kavárny a objednali si kávu. "Děkuju Anni a musím říct, že to šlo líp než jsem čekal. Ta slečna v obchodě byla skvělá." "Opravdu nám hodně pomohla a myslím si, že ti ještě koupíme třeba dvoje nové džíny a bude to fajn." "S tím souhlasím a tím, že k nim budu moct mít košili nebo lepší tričko mi bude fajn. Lubor stejně říkal, že by si v zoo na mě v oblecích špatně zvykali." Tomu se nakonec oba zasmáli.

Později dali všechno do auta a šli si dát večeři než půjdou na film. Sid si užívala tenhle den a byla ráda, že mají všechno potřebné. Nakonec si Adam ještě koupil nové boty k obleku zatímco si ona kupovalo nové jarní boty. Ty co měla už tři roky odešli a tak si chtěla koupit nové. Taky nakonec koupila Adamovi kožený pánský batoh. Měl už jeden takový podobný co mu dala před třemi lety a vypadal skvěle i k obleku, ale teď to bude mít lepší s tímhle. "Takže všechno zařízeno a jsem rád, že máme všechno včetně košil a triček. Vážně jsi si nechtěla koupit něco víc než boty?" "Lásko já mám všeho dost a navíc úplně se mi teď nechce nic kupovat, protože kdyby se nám brzo zadařilo tak mi to bude k ničemu." Adam se usmál a dal jí pusu. O miminko už se začali snažit a on se nemohl dočkat až bude Anička těhotná. Možná to nebude hned, ale moc se na tu dobu těšil. "Tak když to řekneš takhle tak to chápu, ale pak tě na nákupy vezmu určitě. Víš musím říct, že tenhle den pro nás je to pravé a jsem rád, že si na sebe umíme udělat čas. Sice jsem nákupy potřeboval, ale pořád jsi tu se mnou a mě to hrozně těší." "Já vím Adame a mám to stejně, prostě je to něco co nám svědčí. Máme čas jak na sebe tak na přátele a rodinu. Našli jsme si úžasnou rovnováhu a já jsem za to vděčná."

Zrovna se chystali zajít do sálu, když Sid pípla zpráva od Stáňi. Podívala se na Adama a ten jí chytil kolem pasu a pak zprávu otevřela. Přišel a dokonce se jí i omluvil. Je moc šťastná a my ostatní taky. Díky za všechno a zítra řeknu víc. Adam se usmál a dal Aničce pusu. "Tak dnešek považuji za úspěšnější než se mohlo zdát." "Jsem hlavně ráda kvůli Sandře a vím jistě, že Eda to kvůli ní musí taky moc těšit." Nakonec si užili báječný zbytek večera a pak v klidu dojeli domů. Sid si po cestě do patra dělala legraci, že jsou ovešení taškami jak na vánoce. Nakonec všechno nechali v rohu ložnice a ona se nechala Adamem zatáhnout do společné sprchy. Teď seděla v křesle a dívala se jak Adam vyšel jen pyžamových kalhotách. "Víš kdyby jsi se takhle potloukal někde venku musela bych ti pořídit hlídacího psa." Adam se zasmál a pak si Aničku přitáhl do náručí. "Nemám to v úmyslu a navíc jsem jen a jen tvůj. Anni moc tě miluju a jsem tak šťastný za všechno co máme." "Taky tě moc miluju. Adame jsi láska mého života a vím jistě, že jsme si vybudovali úžasný život. Teď je čas na první novinky v práci. Pak škola a potom už si budeme užívat naši svatbu a ten úžasný čas kolem ní. Máme jeden druhého a když se nám zadaří tak brzo k nám přibude další člen rodiny." Adam políbil Aničku a pak jí v náručí odnesl do postele kde se mu schoulila do náručí. Během chvilky usnula a on jí ještě pozoroval, protože tohle se mu nikdy neomrzí. Vždycky si bude užívat její blízkost a lásku.