Tajemství ze zoo

51. Uzavření minulosti

Sid si užívala příjemný den v práci a zároveň vědomí, že příští týden už tady bude Michal s maminkou nastálo. Teď doma balili poslední věci a zároveň už část jich měli tady. Všechno do sebe tak nějak přirozeně zapadlo. Adam se v úterý chystal do Prahy, aby si mohl promluvit s ženou děkana Musila. Vracela se teď z výběhu a všimla si Julie jak se prochází s Richardem Vyšermou. Byla ráda, že jí Richard pomohl se dostat přes ošklivou zkušenost z bývalým manželem a hlavně překonat dva roky kdy se synem utíkala. Bála se toho chlapa tak, že všude byli jen tři měsíce a pak se stěhovali. Teď byla šťastná tady, měla báječný vztah a její syn si tady skvěle zvykl. Občas sem chodil na brigádu a hlavně si užíval volnost. Byla vděčná, že Adama napadlo Richarda pozvat, protože jí samotné tehdy hodně pomohl. Vídala ho celé roky pravidelně, protože se tu stavoval, aby viděl všechny se kterými sloužil v Afghánistánu. Teď se zastavila u pavilonu a počkala než k ní Richard, který už se s Julií rozloučil dojde. "Ahoj a jsem ráda, že už vypadá Julie tak dobře. Pořád mám občas pocit, že se trošku ztrácí, ale čím dál tím méně." "Ahoj Sid, víš byla to dlouhá doba a určitě se to ještě zlepší. Mimochodem vypadáš výborně asi ti přípravy na svadbu svědčí." Richard Vyšerma si Sid oblíbil hned jak mu jí Adam představil a za ty roky jí měl rád ještě mnohem víc. Vytáhla Adama zpátky do života a to ho moc těšilo.

Teď si všiml, že jí asi něco trochu trápí. "Děje se něco konkrétního s Adamem , nebo si to špatně vykládám?" "Jestli na tobě něco vážně obdivuju tak to jak dokážeš tyhle věci uhodnout. Víš jde o to, že poslední dobou se Adam na můj vkus až moc často vrací k začátku našeho vztahu. Vyčítá si pořád ty staré věci a já nevím jak mu pomoct. Myslela jsem, že už je to pryč a on sám říká, že je opravdu čas to nechat být, ale..." "Ale je to tady pořád. Víš Sid já si myslím, že to souvisí s tím, že se máte brát. Prostě díky tomu si víc uvědomuje jak je teď šťastný a víc to srovnává s dobou kdy jsi kvůli němu trpěla. Nezapomeň, že jako jeden z mála vím jak moc ti ubližoval a kolikrát tě odmítl. On si prostě musí přiznat, že nic nezmění to co se stalo. Navíc všechno čím jste si prošli vás posílilo jako pár." Richard viděl jak ho Sid pozorně poslouchá a zároveň si uvědomuje, že má ve všem pravdu. Ona sama moc dobře věděla jak občas Adam lpí na minulosti. "Tohle všechno dává smysl, ale já nevím jak mu to ještě víc usnadnit. Vždyť je to tak dávno a nechci, aby se tím pořád trápil. Teď jsem šťastná, milujeme se." "Tak já s ním zkusím promluvit, stejně sem se u něj chtěl stavit. Podívej možná to nebude hned, ale on si nakonec sám dokáže odpustit stejně jako jsi mu už dávno odpustila ty." Sid se usmála a objala Richarda, než se vydal najít Adama.

Adam byl u sebe v zázemí a zrovna probral s Karolem plány na další týdny a jak to budou dělat. V úterý pojede do Prahy, aby si promluvil s Musilovou a pak už tu taky bude když tak pomoc podobě Michala. Domluvili se, že sem bude chodit, aby se všechno naučil a hlavně se seznámil s kolegy a poznal jak to tady chodí. Teď se zadíval a pak vzal do ruky fotku kde byli se Sid. Byla to jedna z prvních fotek co měli společných, ale ještě nebyli pár, protože byla z jejích narozenin a to ještě nenašel odvahu s ní být. Pořád mu připomínala dobu kdy málem o všechno přišel a on začal přemýšlet, že je čas jí možná dát pryč. Sid mu kladla na srdce, aby tu dobu nechal být a vážně se o to snažil, ale bylo hodně těžké odpustit sám sobě. Teď ho z přemýšlení vyrušil hlas, který tu dneska nečekal. "K uzavření minulosti ti nepomůže se v ní pořád babrat." Podíval se na Richarda, který vešel a zavřel za sebou dveře. Vstal a přivítal se sním, aby si pak zase sedli ke stolu. "Jen pro pořádek byl jsem za Julií." "To chápu a jsme rád, že jí pomáháš. Taky jsi ovšem mluvil se Sid." "Dělá si o tebe starosti a jak vidím tak oprávněné. Podívej já vím až moc dobře kolik jste si toho vy dva museli prožít než jste byli spolu. Víš moc dobře, že jsi mi toho řekl opravdu hodně a jen Sid jsi toho řekl ještě víc. Ona ti všechno odpustila v momentě kdy jsi jí našel v tom sklepě. Teď pro sebe musíš udělat to samé."

Během následující půl hodiny si byl Richard jistý, že se mu snad podařilo konečně Adamovi vysvětlit, že už to všechno má nechat být. Teď se mu to díky jeho slovům potvrdilo. "Já si jen teď kolem plánování svatby mnohem víc uvědomuju co všechno se stalo a kolikrát jsem jí ublížil. Tolikrát, že každá jiná by se otočila a prostě šla dál. Tak dlouho mi trvalo než jsem si přiznal co k ní cítím a pak musela málem umřít, abychom konečně byli spolu. Pravda je, že nejvíc to všechno vyčítám sám sobě a máš i pravdu, že to musí skončit." Adam věděl, že má Richard ve všem pravdu a první krok byla ta fotka. Takže jí teď vzal a hodil ji do spodního šuplíku stolu. "To bych viděl jako slibný začátek. Podívej Adame my oba víme, že nebýt Sid byl by jsi pořád tam kde jsi byl a nebo ještě v horším stavu. Ona je pro tebe ta pravá a láska vždycky dokáže zázraky." "Děkuju ti, víš sám jsem uvažoval ti zavolat, ale teď se toho dělo tolik." "No rozhodně jsi nezahálel a prý budeš mít tady rok volno." Adam se na Richarda podíval a bylo mu jasné, že pokud mu to řekla Alena tak ctila dohodu, že pravda zatím byla pro omezený okruh lidí, ale věděl, že u něj bude jejich tajemství v bezpečí. "Nebudu, protože Marie odchází a já nastoupím na její místo, ale zatím si to prosím nech pro sebe." Richard se na Adam šokovaně podíval a konečně pochopil to co říkala Alena o velkých změnách. "Rozhodně si to zasloužíš a moc ti gratuluju." Richard ještě Adama objal a nechal se vyprovodit až k branám zoo. Rozhodně tohle místo bylo oázou štěstí a spokojenosti a to bylo skvělé.