Tajemství ze zoo

54. Hra je rozehrána

Adam jel zpátky domů a ještě cestou přemýšlel o rozhovoru s Patricií. Byla to milá a úžasná žena, která si prošla hrůzným bojem se zákeřnou nemocí. To co mu řekla kolem doby kdy s nemocí bojovala ho jen utvrdilo v tom, že chce nechat tajemství děkana Musila jen v úzkém kruhu. Nebylo nutné, aby se to na fakultě rozkřiklo. Jakmile se zbaví Slováka tak tam bude zase příjemné místo k práci i ke studiu. Bylo taky vidět jak jí zasáhlo to, že něco co ona nechtěla vůbec řešit bylo důvodem k vydírání jejího manžela. Rozhodně bylo potřeba si s ní promluvit a hlavně jí uklidnit, že všechno dobře dopadne což se mu nakonec podařilo. Zatím bude čekat na zprávu od ní až si promluví s manželem. Teď dojel domů a došel do obýváku kde si sedl na pohovku. Byl unavený, ale spíš psychicky, protože toho bylo opravdu poslední dobou hodně. Vážně se začal těšit na dobu po víkendu, kdy se všichni dozví jak to má s novou funkcí. Nějak se mu začalo příčit, že to tají z důvodu, že kolegové se začali bát kdo by mohl přijít na místo Marie pokud by vážně odešla. Taky měl veškeré věci k začátku projektu hotové a stačilo předat pověření pro posledního člena týmu. Měl to připravené a jakmile se Aničce podaří obhájit práci tak ho Janě předá. Ten den rozhodne o soudech mnoha lidí a krom jednoho to všechny posune tím správným směrem. Hra je rozehrána a bylo načase jí začít hrát už naplno. Teď jen napsal Aničce, že už je doma a že se na ní moc těší.

Později si šel dát sprchu a vzal si tepláky a tričko. Měli s Aničkou velkou průchozí šatnu u ložnice a on v ní teď stál a začal uvažovat, že až se stane ředitelem bude asi muset trochu upravit šatník. Měl už pár let dva obleky a košile hlavně kvůli jednáním, ale i na fakultu nosil jen lepší kalhoty a košile občas doplněné vestou. Tak nějak si říkal, že možná větší nákup oblečení ho nemine a zatím jen nevěděl co bude potřebovat. Přemýšlel o tom, že se zkusí domluvit s Aničkou. Momentálně měl jen dva úplně nové kousky co si koupil dneska ráno a to nové černé džíny a nové černé tričko. Rozhodně si totiž hodlal užít den kdy Anička obhájí práci tak jak si to naplánoval. Měl i novou lehčí koženou bundu co mu dala ona sama k vánocům a ta a vojenské boty bude to pravé. Chtěl ji tohle její soukromé vítězství dopřát, aby mohla každému říct, že on patří jen a jen jí. Za ty poslední roky si zaslouží trošku malichernosti při takové příležitosti. Dole se pak dal do přípravy večeře, protože když měl čas rád Aničku rozmazloval. Za poslední roky byl jejich život plný velkých i malých změn, ale vždycky si našli čas na sebe. Někdy to byly jen malé chvilky v práci kdy byli spolu sami a někdy si udělali hezký pohodlný večer doma. Ze začátku s tím trochu bojoval, protože byl hodně dlouho sám, ale díky lásce se brzo všechno naučil.

Vzpomněl si na dobu kdy spolu začali chodit a on nevěděl jak vlastně jít třeba na rande a kam by vlastně jít měli. Naštěstí Anička byla prostě nejradši jen s ním a to jí stačilo. Pak si všechno sedlo a hlavně on zjistil, že hlavně chce jeho náklonnost a lásku. Pořád jí rád dával květiny, protože je měla ráda a hlavně si našli čas na to jít do kina, na večeři, nebo jen do baru. Střídali to a taky si vždycky udělali čas na přátele a to buď dohromady nebo klidně i zvlášť. Našli si svůj vlastní svět a život si přizpůsobili svojí lásce a touze být spolu. Připravil teď rýži na vaření do rýžovaru a dokončil přípravu na kung pao. Oba měli taková jídla rádi a pravidelně si je doma vařili. Teď zaslechl, že Anička přišla domů a došel do předsíně, aby jí mohl obejmout a dát jí pusu. "Anni miláčku jsem rád, že jsi doma a večeře bude za dvacet minut." "Dneska jsem se vážně těšila domů a co ty jak ti je, ale opravdu." Sid spěchala domů a chtěla si užít večer s Adamem a taky být s ním, protože ta rozmluva s paní Musilovou byla náročná. Volal jí když odjížděl z Prahy a všechno jí řekl. "Bylo to náročné, ale ona si s ním dneska promluví a tím bude všechno připravené. Teď bych si ale dal říct ještě trošku tvojí přízně." Sid se zasmála a nechala se pár minut líbat a objímat. Nakonec vyběhla nahoru a dala si rychlou sprchu a došla zpátky akorát, když Adam nandaval jídlo.

Při večeři si taky ještě nechala říct pár věcí co jí nechtěl říkat po telefonu. "Je mi jí hodně líto, protože si myslela, že je to jen mezi nimi a teď zjistila, že Slovák to používá, aby ho mohl vydírat." "Jí asi nejvíc zasáhlo chování toho zmetka k Janě Landové. Víš zná jí dlouhé roky a moc si jí váží, protože přiznejme si na akademické půdě moc žen není. Pro nás je důležite, že se to hnulo správným směrem. Dneska si to oni dva vyřeší a děkan se bude pak muset sám rozhodnout jak se k tomu postaví. Teď to, ale necháme být co Michal?" "Mají všechno dobalené a zítra v osm jim přijedou stěhováci. Michal říkal, že to mělo něco do sebe, protože máma konečně probrala věci na které se chystala roky a pořád to odkládala." "To chápu a jsem rád, že děda tehdy při stěhování taky hodně věcí probral. Tauchen mi říkal, že byl ještě všechno zkontrolovat jestli je v bytech všechno připravené." "Domluvila jsem se s Julií a zítra ráno se mnou sjede na nákup, aby to nemusela hned řešit Kristýna nebo Mišák." "To určitě pomůže a na oběd s nimi Radek počítá v kantýně. Jsem rád, že o pavilon bude postaráno. Víš to mi dělalo nejvíc starostí i kvůli začátku projektu a jsem teď klidnější. Karol je úplně nadšený, že zase může pracovat se zvířaty." "Hodně mu to svědčí a ty jsi opravdu víc v klidu." Po večeři se Sid uvelebila v Adamově náručí na pohovce a užívala si klidný večer. Čekali teď jen než se jim ozve paní Musilová, aby jim řekla jak dopadla rozmluva s manželem. Tyhle klidnější večery kdy byli s Adamem spolu sami si vždycky užívala a v takovýhle chvílích se cítila nejvíc milovaná.