Tajemství ze zoo

34. Je to tajemství

Michal stál na chodbě vedoucí k zázemí jeho budoucího pavilonu a pořád ještě tomu nemohl uvěřit. Doufal, že by díky Sid mohl být vedený jako žadatel o práci v kterékoliv pavilonu a možná jednou by se k plazů dostal. Teď měl jistotu místa tady a to hned jak dokončí školu. Doktor Kolárik byl skvělý a hodně oblíbený profesor a navíc možnost se učit od Adama byl doslova splněný sen. Taky se pořád snažil zpracovat to co mu řekla Sid. Věděl z jaké je rodiny, ale do dnešního dne mu nikdy nevyprávěla jak těžké to měla v začátku svojí práce v zoo. Páni neodletět do států na školu a začít pracovat tady byla sakra velká výzva. Ona jí zvládla a našla tady i životní lásku. Pořád asi neznal celý příběh těch dvou, ale třeba ještě dneska zjistí víc. Sid mu vždycky říkala jak je šťastná a spokojená a hlavně, že jí snoubenec podporuje ať se se školou rozhodne jakkoliv. Teď tohle všechno dávalo tak dokonalý smysl a všechny dílky skládačky do sebe zapadly. Teď si všiml Sid jak vyšla ze zázemí a připojila se k němu. "Takže jsi v pořádku?" "Asi ano, Sid já nevím jak ti mám poděkovat. Jsem tak strašně šťastný." "Podívej ty jsi skvělý kluk a budeš tu šťastný a díky tomu budeš dobře pracovat. My tady budeme mít spolehlivého kolegu a to je pro nás teď to nejdůležitější, protože z Boba šíleli už úplně všichni." Michal nakonec následoval Sid zpátky do pavilonu a vyslechl si o svém předchůdci. Páni Adam měl doslova svatou trpělivost.

Nakonec ho Sid vzala na oběd do jejich kantýny a sedli si až úplně dozadu, aby měli klid. Taky si začal pomalu zvykat na jméno Anna. "Asi si na Annu budu muset zvykat ještě nějakou dobu, ale snad se to podá." "Radek je fajn a je kamarád mého táty, znají se dlouhé roky a žije teď se Stáňou od lemurů. Postupně až tu budeš tak ti všechny představíme buď to udělám já nebo poprosím dědu." Sid teď Michalovi řekla i podrobnosti o tom, že děda tu dřív dělal ředitele a tak zná zahradu jako nikdo jiný. "Víš je to tady skvělé a já jsem rád, že se zatím nebudu muset starat o bydlení to mi dost pomůže. Mimochodem můžu se na něco zeptat?" "Samozřejmě můžeš, pokud nebudu chtít odpovědět tak bych ti to na rovinu řekla." "Vážně byl Adam takový, jak jsi říkala? Nedovedu si ho tak představit, jasně jde z něj trochu strach a mám z něj opravdu respekt, ale..." Než stihla Sid odpovědět tak se Anežka, která zrovna s Tamarou přišla začala smát. Tak využila situace a rovnou je představila. "Tady Tamara už to zná taky jen z vyprávění, ale Adam byl tvrdý oříšek naštěstí láska je mocná čarodějka. Věřte mi radši by jste pracoval kdekoliv jinde než u něj v pavilonu, byl naprosto nesnesitelný." Sid se musela začít smát a holky je pak zase nechaly samotné, aby si mohli dál povídat. "Opravdu to tak bylo a ani nedokážu spočítat kolikrát jsme se pohádali, nebo na sebe křičeli."

Sid se usmála nad tím jak se to Michal snaží zpracovat. "Takže nakonec jste se do sebe zamilovali a on se změnil." "Bylo to hodně složité a z mé strany moc bolestné. Spousta slz, spousta bolesti a nakonec jsem musela málem přijít o život, aby si konečně Adam přiznal co ke mě cítí a my mohli být spolu. U nás dvou je ten boj o život a nebezpečí tak nějak přítomné častěji než bychom chtěli." Michal se na ni šokovaně podíval a pak poslouchal vyprávění o událostech starých pět let, kdy tady měli zloděje rohoviny. Pak ho ovšem Sid absolutně šokovala informací o jejím únosu, tohle mu nikdy neřekla jen se zmínila, že měli v zoo problém s pašováním zvířat a nelegálním prodejem a jel v tom jeden kolega. Vždycky mu říkala jak je to nebezpečné a jak se to může rychle zvrhnout. "Nikdy nezapomenu na ten den kdy se Adam objevil v tom sklepě a držel mě v náručí než se objevila policie. Nebýt jeho nevím jak by to dopadlo." "Sid to muselo být tak strašný, že si to ani neumím představit. Teď vypadáte tak moc šťastně a zamilovaně a navíc máte před svatbou. Říkala jsi, že se budeš vdávat začátkem léta." "Na naše výročí. Ten den je pro nás oba moc důležitý, protože tehdy jsme byli konečně spolu a láska prostě zvítězila. Na fakultě se ví, že on někoho má a já taky, ale o mém zasnoubeni ví jen pár lidí. Je to tajemství a musí to tak zatím zůstat."

Michal se usmívala a byl tak rád, že může být toho všeho součástí. "U mě je tohle tajemství v naprostém bezpečí. Což mi připomíná jak vlastně bude Adam chodit do pavilonu až bude mít to volno?" "Bude tu často opravdu hodně často, prostě tak jak bude jeho práce vyžadovat. Teď pojď ať tady nezacláníme, protože za chvilku tu bude dost lidí." Sid vedla Michala zpátky do infocentra kde si ještě mohli v klidu sednout. "Ty se taky hlavně pořád jen neuč a dělej si přestávky. Všechno to umíš a je jen potřeba si to zopakovat." "Vždycky jsem obdivoval tvoje znalosti herpetologie a teď to dává takovy smysl. Je neuvěřitelné, že to nikdo neví a myslím si, že vážně lidi budou sakra v šoku." "Jsem si toho vědoma, ale život je někdy složitý a možnost být na fakultě sama za sebe je to co jsem chtěla. Ne jen přítelkyně Adama u které by mohli spekulovat, že mi naddržují a podobně." "No když to řekneš takhle tak to dává smysl. Já jsem rád, že zvednu náladu mámě, protože ta bude úplně nadšená z toho, že mám místo. Neboj se o všem ostatním jí neřeknu." "Pořád se trápí kvůli práci?" "Nojo pořád, ale už začíná vážně uvažovat o výpovědi sama od sebe a to bych řekl, že je posun." "Podívej já to s tebou chtěla řešit až mnohem později, ale chce zůstat v Praze?" "Podle mě o ničem jiném ani neuvažovala, ale ty myslíš, že by si mohla najít práci tady ve městě? Vlastně by to byla skvělá věc, ale v jejím věku se blbě hledá práce i v Praze." "Mišáku jedna z našich dam v infocentru odchází a bude tu volné místo někdy v průběhu léta. Nevím jen jestli by jí to bavilo." "Sid to by bylo úplně skvělé a byla by nadšená." Michal Sid objal a uvědomil si, že nejen on bude mít práci snů, ale máma taky. Bude to nový začátek pro oba.