Tajemství ze zoo

46. Výzvědná mise

Alena seděla v pondělí v jednom z pražských parků a užívala si příjemné už skoro úplně jarní teploty. Dneska si užívala příjemný den plný zábavy a pro ní to rozhodně zábava byla. Kluci si užili svoji zábavu před pár týdny a teď byla řada na ní. Výzvědná mise jim přinese poslední dílek skládačky a hlavně Adam bude vědět kde by se s Musilovou dalo mluvit. Rozhodně bylo potřeba znát úplně přesně její důvody proč mlčí o manželových aférách a tím dává tomu zmetkovi Slovákovi šanci ho vydírat. Nějak tak jako Adam i Anna tušila, že je za tím její nemoc a to jakou jí byl oporou v době léčby i dlouho po ní. Ráno jí odvezl do práce a pak teprve jel na univerzitu. Věděla moc dobře, že to to tak dělá skoro každý den když může. Patricie Musilová byla od pohledu milá žena, která pracovala na zkrácený úvazek v knihovně. Rozhodně to nebylo práce kterou by dělala pro peníze, ale protože jí to bavilo. Byla tam každý den od osmi a končila v jednu odpoledne. Zadívala se do kavárny kousek od ní a všimla si, že žena kterou pozorovala ukončila hovor s kamarádkami a vydala se směrem do parku. Byla tam asi hodinku a teď mířila přes park směrem domů. Alena se zvedla a nechala jí před sebou trochu náskok. Teď se zastavila u jednoho z obchodu a dívala se do výlohy. Nakonec se vypravila přímo domů. Bydleli s manželem v jednom klasickém činžovním domě na Vinohradech a okolí bylo relativně frekventované.

Teď se Alena opřela o protější dům a pozorovala okna ve druhém patře. Po chvilce se jedno otevřelo a ona tak věděla, že majitelka dorazila v pořádku domů. To teď byl i signál pro ní, aby se sebrala a sama se vydala domů. Možnost s ní mluvit byla buď po cestě domů z práce, nebo s ní mluvit právě v práci. Sama se přikláněla k možnosti si na ní počkat tady a pak s ní mluvit u ní doma. Došla zpátky ke svému auto a napsala jen zprávu Adamovi, že má co potřebují a vrací se domů. Po cestě si uvědomila, že Adam má opravdu všechny trumfy v ruce, aby toho hnusnýho zmetka Slováka odstavil jednou pro vždy. Soustředila se na jízdu, ale i přes to uvažovala jak moc se těší na svatbu Anny a Adama. Krásná velká osvala přímo v zoo kde s nimi budou moct být všichni co je mají rádi. Ona sama pořád byla nadšená z toho, že jí Adam požádal, aby mu šla za svědka. Udělá to moc ráda a hlavně si bude užívat vidět ho šťastného. Pro ní i ostatní z jejich jednotky bylo tohle to nejdůležitější, protože nikdo si to nezasloužil víc než Adam. Anča ho milovala dlouho a nakonec její láska obměkčila Adamovo srdce a oni mohli být spolu. Mockrát jí ublížil a ona kvůli němu plakala, ale stejně to nevzdala a teď díky tomu byli tak moc šťastní. Láska je mocná čarodějka a tady měl ve hře karty i osud a dovolil aby všechno dobře dopadlo.

Adam seděl u sebe v zázemí a pracoval na posledních formalitách k projektu. Dva kolegové ze zahraničí kteří se k týmu připojí už měli svoje informace, ale zatím s tím, že mají se zveřejněním čekat. Chtěl mít jistotu, že Slovák pořád počítá se třemi volnými místy a hlavně netušil jaké bude mít tým složení. Taky teď čekal na Alenu, která byla v Praze omrknout Musilovou a hlavně možnosti kde s ní nerušeně mluvit. Bylo nezbytné s ní mluvit, než definitivně pokoří Slováka. Teď se tu objevila Anička a on si jí přitáhl k polibku. "Tomu říkám krásné překvapení v práci." "Říkala jsem si, že se tu na chvilku stavím. Mám odpoledne sraz s mámou v květinářství, ale teď mám ještě čas. Jinak jsem mluvila s doktorem a říkal, že možná bude chvilku trvat než se nám zadaří, ale zná i ženy, který otěhotněly hned po vysazení antikoncepce." Adam se usmál a byl rád, že Anička si přeje miminko stejně tak jako on. "Máme čas a necháme tomu volný průběh, ale jsem rád, že se začneme snažit. Víš nic si nepřeju víc než mít s tebou miminko." Sid se usmála a nechala se chvilku od Adam líbat a bylo jí jedno i kdyby je někdo načapal. Nakonec ho nechala zase samotného a zamířila směrem za Eliškou, aby jí pozdravila. Byla tak nadšená, že se začnou snažit a snad se jim zadaří brzo. Za tři týdny měla termín obhajoby práce a pak už se jen bude těšit na svatbu.

Alena zahlédla Annu jak vyšla z pavilonu a byla ráda, že ty dva nevyrušila. Adama našla u počítače a tak si k němu sedla a řekla co zjistila. "Za mě je možnost s ní mluvit hned ráno v práci, ale zase tam bude méně soukromí. Přikláním se k tomu jít za ní domů." "Podle toho co říkáš bych na ní mohl počkat v průchodu domu a pak si s ní promluvit. Známe se od vidění, ale krom pár vět jsme spolu nikdy moc nemluvili." "Za mě je to ideální a navíc můžeš vybrat den kdy je Musil na univerzitě dlouho." "To mi ověří Markéta, poprosím jí o to a možná plán nějaké porady by nebyl od věci. Díky za pomoc Álo, protože bylo lepší, že jí stopoval někdo koho vůbec nezná." "Já se výborně pobavila a pořád mě mrzí, že mě kluci nevzali sebou." Adam se začal smát, protože mu bylo jasné, že by si bývala ten noční výlet do Prahy užila. "No tak už takhle jste teď měli s Jitkou málo času na sebe s tím vším co se teď děje kolem odchodu Marie." "To je jasný a já jsem hlavně ráda, že to budeš ty. Jinak ty řeči o jejím odchodu už jsou zase na pořadu dne. Lidi se bojí, že přijde někdo z venku." "Jo já vím Lubor mi to říkal, ale brzo se dozví pravdu a hlavní teď je zbavit katedru toho zmetka." "S tím musím jen souhlasit." Adam se po odchodu Aleny na chvilku opřel na židli a uvažoval jak moc chce Slováka pokořit. Nakonec usoudil, že to vezme opravdu hezky najednou a rovnou v den kdy Anička obhájí práci mu vmete, že nebude v jeho týmu, ale bude to Jana Landová. Samozřejmě taky hned zjistí, že on a Anička jsou pár. Bude zuřit a pak ještě pomůže děkanovi se ho zbavit jednou pro vždycky.