Tajemství ze zoo

62. Všichni slaví

Sid se trošku upravila a dala si do pořádku vlasy, které dostaly zabrat vášní mezi ní a Adamem. Tahle malá vášnivá chvilka tady v zázemí byla úžasná a rozhodně to nespáchali poprvé. Občas si prostě dopřáli trošku té vášně i tady a bylo štěstí, že je během těch let ještě nikdy někdo nenačapal. Adam si teď zase zapnul košili a podal jí tričko co před chvilkou skončilo na zemi. "Tedy pane řediteli měl by jste se krotit co by tomu řekli zaměstnanci." Sid sledovala jak se Adam krásně usmál. "Myslím si, že by to tady po těch letech nikoho nešokovalo. Anni moc tě miluju a jsem rád, že už jsme to konečně všem řekli." "Já jsem tak ráda. Víš životy každého se vyvíjí a teď byl čas u tebe na další posun vpřed a místo ředitele je to pravé." "Máš určitě pravdu, ale pro mě je hlavní, že jsme my dva spolu." Sid věděla jistě, že má Adam pravdu a nakonec si vzali věci a vydali se k němu do zázemí. Přeci jen oba museli dneska taky ještě pracovat. Za chvilku dorazil Lubor a měl dobrou náladu. "Musím říct, že v infocentru všichni slaví a je to tady jako jedna velká party." "To se dalo čekat, všichni litují odchodu Marie, ale zároveň se teď nemusí bát budoucnosti. Vtipné bylo jak se všichni vyděsili, protože ty už dlouho říkáš, že to dělat nechceš." "Což je pravda a navíc teď se nám daří kolem granulace hnoje a máme další odběratele. Mě tohle prostě baví a jsem moc spokojený tam kde jsem."

Adam poslouchal Lubora a byl rád, že je všechno takhle v pohodě. Kdysi by dal Lubor cokoliv, aby se stal ředitelem, ale to bylo dávno pryč a on si užíval svojí pozici a hlavně svoje projekty. "No já vás teď nechám a běžím k sobě, předpokládám, že mě čeká výslech jak z doby inkvizice." Adam se začal smát tomu co Anička řekla a Lubor na tom byl stejně. "Kdyby něco tak zavolej a dojdu tě zachránit." Dal jí ještě pusu a sledoval jak odběhla k sobě, kde na ni už určitě čekaly holky, které chtěly znát podrobnosti. "Určitě mají tunu otázek a vlastně se jim nedivím." "To já taky ne Adame a hlavně jsem rád, že už je to venku. Marie se teď ptala jestli by jsi souhlasil s tím, že si sedneš ke mě do kanceláře. Posuneme stůl, aby se tam dal dát ještě jeden a ty tam s námi můžeš být, když to bude potřeba, nebo si k nám sedne ona a ty už budeš ve svém." Adam si uvědomil, že tohle ho vůbec nenapadlo. "Zatím bych to nechat tak, že budu u vás já a teprve až Marie definitivně odejde tak se přestěhuji do její kanceláře." "Tvrdil jsem, že to budeš chtít takhle. Tauchen už se dívá ve skladu po dalším stole a odpoledne ho tam dá. Bude i fajn, že můžeme probrat spoustu věcí a nemusíme to řešit za pochodu jako do teď." Jo tohle bude fajn a Adam to věděl. No je čas začít se připravovat a novou pozici.

Sid se došla převléknout a ještě si učesala vlasy. Jak se blížila k zázemí slyšela tam dost hlasů a bylo jí jasné, že holky se rozhodly zjistit celou pravdu. Jakmile vešla dovnitř zjistila, že je tu Eliška, Anežka, Stáňa, Tamara a Julie a rozhodně čekají na novinky. Jako první si vzala slovo Anežka. "Takže já tobě a Adamovi nakonec slíbím, že tady ještě zůstanu a vlastně jsem to už slibovala budoucímu šéfovi? Teda vy dva mě fakt nikdy nepřestaneme překvapovat. Hlavní je, že to bude Adam a bude to skvělé máme všichni tady strašnou radost. Jen tak na začátek zdálo se mi to, nebo to Michal věděl, protože on moc šokovaně narozdíl od maminky nevypadal." Sid si sedla a usmála se na holky. Bylo jí jasné, že se vůbec nezlobí, že to tajili, ale jsou hlavně zvědavé. "Vážně to bylo už docela složité tajit, ale mělo to svoje důvody. Víte holky pro mě to byl taky šok, protože to dlouho věděl jen děda se kterým to Marie konzultovala. A ano Anežko máš pravdu Michal to věděl." Sid teď holkám řekla jak to celé bylo a proč to tajili a taky kdy se vlastně Michal a pár dní před ním Karol dozvěděli pravdu. Chtěla aby pochopily jak důležité bylo to zatím utajit a to se stalo což jí teď Julie potvrdila. "Je nám to všem jasné a důležité je, že je to Adam, protože on bude skvělý ředitel. Navíc bude mít čas na projekt a hlavně i na tebe."

Anežka si všimla jak se Anča jemně začervenala a bylo jí jasné, že po konci porady se ti dva věnovali chvilku jen sobě. Občas jí napadlo, že si nějaké ty drobné vášnivé chvilky dopřávají i tady, ale nikdy je nikdo nechytil. Teď poslouchala jak jim ještě Anna vypráví věci kolem školy a toho jak to bude v příštích týdnech. Taky teď Anežka řekla něco co jí samotnou už napadlo. "Hele doufám, že teď si nebudeme muset zvykat na Adama v obleku?" "Občas ano, ale většinu času bude chodit tak jako teď." Sid teď holkám vyprávěla, že byli na nákupech a co všechno si Adam koupil. "Jsem ráda, že se to takhle vyřešilo, protože on by se v obleku necítil moc dobře, občas to zvládne, ale pořád to není jeho přirozenost. Navíc u práce na projektu bude zase normálně chodit v pracovním." Eliška byla tak ráda, že to bude Adam a nesnažila se to ani skrývat. Nakonec s Ančou osaměla a pustily se do přípravy krmení. "Kdo by to byl před těmi roky řekl, že z Adama bude ředitel. Tolik se toho u nás všech stalo a zároveň jsme překonali velké překážky." "Já vím Eli. Víš kdysi chtěl být Adam jako jeho táta výzkumnik, ale pak přišla ta nehoda a on se zahrabal tady. Teď má dokončenou školu věnuje se výzkumu, ale zároveň už mu to nestačí. Post ředitele mu umožní spojit všechno co má rád jako je výzkum, práci se zvířaty a rozvoj zoo. Jsem za něj strašně šťastná. " Eliška věděla, že má Anča úplnou pravdu a objala ji.