Tajemství ze zoo

35. Změny jsou blízko

Sid se dívala jak Michal odjíždí z parkoviště a míří směrem domů. Byla nadšená, že mu řekli pravdu a hlavně, že tu bude pracovat. Byl to skvělý kluk a zasloužil si dělat to co ho baví. Nakonec zašla zpátky do zahrady a vydala se za Adamem. Po cestě se usmívala a pořád viděla ten šokovaný Michalův výraz nad tím, že jsou s Adamem spolu. Věděla jistě, že je u něj tohle tajemství v bezpečí a zároveň mu pomůže lépe překonat poslední zkoušky a všechno co se děje na katedře. Těšil se, že tady nastoupí a hlavně na práci se zvířaty které miloval. Bonusem bylo to, že snad jeho maminka bude svolná ke změně města a mohla by tady taky nastoupit. Měli by fajn kolegyni, která měla práci s lidmi ráda a navíc by pořád měla syna blízko. Chápala jí, že změna práce v jejím věku je velký strašák a to nebylo to prostě správné, ale tady bude šťastná. Za ty roky tu vznikl fajn kolektiv a i když občas měli třeba neshody vždycky se to vyřešilo. Bob byl vlastně celé ty roky jediný temný stín tady. Jenže každý zastával názor, že dokud to vydrží Adam oni taky. Teď tu bude Karol a hlavní Mišák, který tu začne nový život. Ještě se trochu víc poradí s Alenou a možná by tu mohl získat i něco navíc, minimálně fajn přátelství a zbytek se uvidí. Minula právě Dominika, který mířil do Madagaskaru a usmála se na něj. Ještě trochu kulhal, ale to zpraví poslední operace a pak už bude jen dobře.

V zázemí našla Adama jak pracuje na podkladech pro projekt. Došla k němu a on si jí stáhl na klín a začal ji líbat. "Takže já jsem fajn jen fajn?" "No občas máš i světlejší chvilky jako třeba teď." Sid se začala smát stejně jako Adam a pak se nechala dál líbat a cítila jak jí Adam zajel rukou pod tričko. Rozhodně hrozilo, že je tu někdo objeví, ale za ty roky si všichni vlastně už zvykli. Nakonec jí Adam zase tričko upravil a posadil ji k sobě na stůl. "Jsi úžasný a já tě moc miluju." "Já tebe taky Anni. Jak se nakonec z toho šoku dostal, protože byl opravdu hodně překvapený." "Je v pohodě a možná získáme víc než jsme si mysleli." Adam poslouchal jak mu Anička vypráví o jejím rozhovoru s Michalem o jeho mamince. "To by bylo úžasné, protože by to bylo o starost míň, tedy mojí a Luborovu starost." "Já vím a jsem vlastně ráda, že už to s tebou konzultují. Sehnat do infocentra i brigádu bývá vždycky hrůza a tohle by bylo fajn. Navíc v domě jsou teď tři volné byty a tak by to nebyl problém." "S tím musím jen souhlasit a kdy ti dá Michal vědět?" "Probere to s maminkou hned jak přijede domů a dá mi vědět." "Fajn bylo by úžasné kdybych mohl říct Marii a Luborovi, že tohle nebudeme muset řešit. Změny jsou blízko a my se jen musíme rozhodnout jak a kdy to všechno odhalíme." Sid se usmála a dala mu pusu.

Adam si uvědomil, že za ty poslední roky se toho opravdu hodně změnilo. Anička už šla domů, aby se vrhla na učení a on jen dokončí dnešní práci a půjde taky. Teď dokončil úklid posledního terária u jedovatých hadů a všechno uklidil zrovna když přišel Lubor a zavřel za sebou dveře. "Promiň jestli ruším, když tak to můžeme nechat na zítra." "Mám všechno hotové takže mám čas." Adam si s ním sedl ke stolu a poslouchal novinky ohledně možnosti nových dotací. "Na poradě se to už řešilo, ale vážně to nechci už schvalovat bez tebe." "Já si toho vážně vážím, ale tady jsi klidně mohl. Tohle bylo něco co jsme všichni odsouhlasili." "Skvělé tak já to vyplním a pošlu na ministerstvo. Mimochodem mluvil jsem s Monikou a ta mi říkala, že vážně už máme o jednoho člověka v infocentru méně. Má už podepsané ukončení pracovního poměru a nedala nám ani dost času najít náhradu, prostě odchází rovnou. Jsem na ní vážně naštvaný jako chápu, že má důchodový věk, ale dohoda byla, že tu bude do konce prázdnin." Lubor byl hrozně naštvaný, ale všiml si jak se Adam usmál a to ho zmátlo. "Zatím si to nech pro sebe a není to jisté, ale možná mám náhradu." Lubor poslouchal jak mu Adam vypráví o paní Strakové a vysloveně ho to potěšilo. "Páni to by bylo skvělé, bydlení by měla jisté a nám by se sakra ulevilo, protože už jen představa, že sháním brigádníka mě děsila." Adam byl rád, že mohl Lubora alespoň trochu uklidnit a slíbil, že hned jak bude něco vědět napíše mu zprávu.

Sid seděla doma v obýváku a snažila se soustředit na jiné věci než jen na učení, teď třeba uvažovala nad květinami na svatbu. Musela zaměstnat mozek něčím jiným než školou, protože jinak se brzo zblázní. Zopakovala si všechno co si na dnešek naplánovala a musela toho nechat, aby se jí to nezačalo plést. Nakonec si přečetla zprávu od Adama ohledně infocentra a byla rád, že snad ušetří Lubora hledání náhrady. Prostě většina pozic se obsadila docela rychle, ale infocentrum bylo takové zvláštní, protože ne každý měl rád práci s návštěvníky kteří sibvětšinou hodně rádi stěžovali na věci co nešli ovlivnit. Pamatovala si jeden loňský výstup ohledně toho, že se vyprodali vstupy na safari na ten daný den a prostě už nebylo možné si je koupit. Vždycky dávali informaci na sítě, ale prostě lidé si to nečetli a pak se rozčilovali. Taky teď napsala Sandře ohledně vzorků dortů na pozítří. Těšila se, že je s Adamem ochutnají. Měla svého favorita a Adam to měl stejně, přesto třeba na zákusky chtěli větší výběr, aby si pochutnal každý. Dort totiž nebude nijak obrovský, ale spíš budou mít sladký bar s velkým výběrem. Zároveň si umínila, že si se Sandrou promluví až se uvidí. Prostě jí chyběl Ed a s tím se teď víc nedalo dělat. Naštěstí doba jejich odloučení už brzo skončí a budou zase spolu. Měla radost, že díky tomu jak to ona měla s Adamem kolem Amazonie tak Sandra brala Edův pobyt v zahraničí na jeden semestr tak v klidu. Byli spolu šťastní a ona za to byla moc ráda. Mluvila i se strejdou, že chce zkusit ještě mluvit s jejím otcem, ktery s ní pořád odmítal mluvit kvůli změně školy. No snad všechno dobře dopadne a oni budou všichni dál žít v jejich pohádce lásky.