Tajemství ze zoo

83. Srdečná omluva

Sid se dívala po lidech kolem sebe a stále se ještě nechala Adamem objimat. Byla tak nadšená, že všichni vidí, že je jen a jen její. Upřímně jak si dětinsky užívala to jak dneska vypadá tak si teď ještě víc dětinsky užívala pohledy spolužaček. Jejich šok, zahanbení a zcela viditelná závist byla prostě to co jí vynahradilo ty řeči z posledních měsíců. Věděly teď naprosto jistě, že je kdykoliv mohla dorazit tím, že jsou s Adamem spolu, ale chránila si to jako tajemství. Taky si všimla jak se zářivě usmívá Jana Landová. Nakonec se docent Vinkler rozhodl, že divadla bylo už pro dnešek dost. "Prosím teď všechny studenty, kteří už tu nemají co dělat, aby se odebrali pryč." Adam se podíval na Aničku a viděl jak se usmívá a bylo mu jasné, že jí hlavně těší ty úplně kyselé obličeje jejích spolužaček. Ty holky byly úplně v šoku a hlavně doslva byla vidět čirá závist, že on patří k Aničce. Taky se teď usmál na Michala, který asi teď přemýšlel do jaké skupiny studentů patří a jestli má zůstat nebo odejít. "Michale ty prosím samozřejmě zůstaň." "Jasně šéfe." Adam si všiml jak se Michal usmál a taky si všiml jak se po jeho slovech pár studentů na něj šokovaně podívalo. Tohle jejich zmatení dorazil svým prohlášením docent Vinkler. "No Michle vybral jste si skvělého šéfa jak zatím v pavilonu tak jako už i z pozice ředitele vaší zoo." "Máte pravdu a já si to užívám tak jako možnost pracovat se Sid." Michal se díval po lidech kolem sebe a užíval si jak jsou spolužáci v šoku a většina je zahanbená tím co říkali o Adamovi. Dnešek byl po všech stránkách úžasný den.

Během chvilky se chodba vylidnila a zůstali tady jen lidé, kteří měli dostat ještě další vysvětlení. Sid si taky všimla jak v šoku je ještě pořád Jana Landová a ta to nakonec i svými slovy potvrdila. "Pořád jsem nechápala proč nechcete pokračovat dál a pak jste mi řekla, že se budete vdávat. Říkala jste, že vás partner bude ohledně studia podporovat ať se rozhodnete jakkoliv a teď už to celé dává smysl a teda žasnu nad tím jak se vám to celé podařilo utajit." Sid se usmála na Adama a ten než odpověděl tak dostala ještě pusu. "Anička je pro mě nejdůležitější člověk na světě a budu jí vždycky podporovat ať se rozhodne jakkoliv. Jinak několik lidí to tady vědělo od doby co je na škole, protože jsme to chtěli mít prostě všechno správně." Jana Landová stála vedle manžela, který jí objímal kolem pasu a uvědomila si, že dnešek už nemůže být lepší. Všichni její studenti prošli, ona dostala místo v týmu Adama a hlavně se katedra zbavila Slováka. Zároveň to všechno byl velký šok a taky si uvědomila podle toho co řekl Adam, že spolu ti dva musí být už dlouho. "Já chápu, že mi do toho asi nic není, ale jak dlouho?" "Na to je jednoduchá odpověď, za pár týdnů to bude pět let." Jana se na dívku před sebou podívala s úžasem, páni pět let, byli spolu už tak dlouho. "Moc vám to spolu sluší a upřímně Adame já pořád nevím jak poděkovat za místo v tom projektu."

Děkan Musil se teď už uklidnil a uvědomil si, že Adam Hruška byl sakra nebezpečný soupeř pokud někdo ohrožoval jeho rodinu, nebo přátele. Taky pochopil, že Michal Straka tohle už nějakou dobu věděl a navíc teď pracoval ve Dvorské zoo. Pořád mu jen vrtalo hlavou co přesně Adam zjistil a co bylo to co Slováka odradilo od pomsty. Teď si všiml jak se dva členové komise a doktor Čepička ještě asi pořád snaží zorientovat a další lidé tady byli úplně v pohodě a tak si rychle odvodil kdo o vztahu těch dvou věděl. Michal stál nedaleko Karola a uvažoval jestli on sám někdy takhle Adama zažil, ale byl taky dost v šoku a tak mu došlo, že zná možná jen víc historek než on, ale na živo to nikdy neviděl. Jako teď teprve plně docenil to jak mu Sid řekla, jaké má štěstí, že nastoupil až teď. To mu nakonec Sid teď i potvrdila. "Tak co Mišáku pořád si myslíš, že jsem si dělal legraci?" "Nikdy jsem si nemyslel, že jsi žertovala, ale uznávám, že ty historky mi přišly trochu moc. Hlavně mi prosím vysvětli, jak to, že jsi si na něj vždycky dovolovala a..." Michal si všiml jak se ti dva na sebe podívali a pak se začali smát. "Věř mi, když jsem říkal, že by ho nechala něčím sežrat myslel jsem to vážně, ta byla schopná řvát i na mě." "No prostě jsme rovnocení partneři i v tomhle lásko." Michal zase jen znovu musel uznat, že ti dva jsou spolu prostě úžasní. Taky ho teď zarazil děkan Musil, který poprosil doktorku Landovou o to, že by s ní rád mluvil. Odešli do nedaleeké učebny a on přemýšlel o co přesně jde.

Jana Landová si sedla na lavici v učebně a dívala se na děkana Musila. Nějak nechápala proč s ní teď chce mluvit a proto jí jeho slova tak zarazila. "Jano chci se vám omluvit a pochopím i když mi to nikdy neodpustite. Žádná ani srdečná omlouva z mé strany nemůže vrátit to co jste kvůli mě musela od Slováka zažívat. Jsem vděčný doktoru Hruškovi za pomoc." "Dobře tohle jsem asi nečekala a nějak to nechápu." Během pár minut se Jana dozvěděla co přesně stálo za tímhle vším. Bylo jí teď děkana doslova líto a hlavně pochopila, že tohle dělat nemusel. Nemusel jí říct pravdu, ale přesto cítil potřebu to udělat a hlavně se jí omluvit. Pokud něco tak to pro ni hodně znamenalo. Navíc díky účasti v Adamově projektu měla teď doslova úžasnou náladu a rozhodla se být prostě velkorysá. Neschvalovala to co udělal, ale lidsky to dokázala pochopit. "Přijímám vaši omluvu a opravdu mě moc mrzelo, že jste nezasáhl, ale teď jsem schopná to pochopit. Adam je úžasný muž a očividně chrání ty kteří si to zaslouží a pokud si to o vás myslí tak jsem s tím spokojená. Teď musíte dát fakultu dopořádku a pak bude všechno už jen lepší." "Děkuji Jano a ještě jednou se moc omlouvám. Mimochodem taky jsem netušil proč to všechno dělá, ale řekl mi, že v tom má osobní zájem." "Chtěla jsem, aby Sid pokračovala ve studiu, ale její vysvětlení jsem brala. Teď jsem si jistá, že až nastane ten správný čas tak se snad na magisterský program vrátí." Jana nakonec následovala děkana zase ze třídy a byla ráda, že měla možnost to všechno pochopit.