Tajemství ze zoo

53. Důležité setkání

V úterý krátce po jedné odpoledne zaparkoval Adam auto nedaleko domu kde bydleli Musilovi. Měl jistotu, že Patricie se během tak dvaceti minut dočká a pak si s ní bude moct promluvit. Upřímně nebyl úplně ve své kůži, přeci jen by možná tohle radši řešila se ženou, ale teď bylo potřeba se přemoct. Ráno než odjel o tom ještě mluvil s Aničkou a ta zastávala názor, že možná s ním o tom bude mluvit otevřeně, protože se snaží to udržet v tajnosti. Měla pravdu v tom, že on z toho skandál dělat nechtěl, ale potřeboval od ní slyšet její část příběhu a hlavně potřeboval vědět, že bude na jejich straně. Teď vyšel z domu nějaký muž a on toho využil a vešel do vchodu domu. Stoupnul si dál do vjezdu a čekal a opravdu se během pár minut objevila žena na kterou čekal. Odlepil se od zdi a tím si zařídil, že si ho všimla a taky věděl, že ho poznala. "Paní Musilová, musíme si promluvit." Patricie Musilová se těšila domů a věděla, že má odpoledne jen pro sebe, protože manžel má práci a ještě poradu. Teď vešla do vchodu domu kde bydleli a překvapil jí muž který tu byl. Znala doktora Adama Hrušku od vidění z katedry. Navíc o něm Pavel často mluvil a hodně ho obdivoval. Teď jí řekl, že si musí promluvit a ona úplně přesně nevěděla o čem by oni dva spolu mohli mluvit. Nakonec se rozhodla a možná jí prostě přemohla zvědavost. Pozvala ho k sobě nahoru a oběma uvařila kávu se kterou zůstali sedět v prostorné kuchyni.

Adam se díval na ženu před sebou a uvažoval jak začít, protože od toho co dole jen přikývla tak nemluvila. "Pro začátek říkám, že tohle mi není moc příjemné, ale některé věci by jste měla vědět a upřímně doufám, že mi pak pomůžete. Pak vám taky samozřejmě odpovím na vaše otázky." "Manžel vás obdivuje, ale přemýšlím co potřebujete ode mě." "Doktor Slovák vašeho muže vydíra a to už několik let. Jen díky tomu je na katedře a prochází mu naprosto odporné a do nebe volající chování jak ke studentům tak i ke kolegům. Doktorku Landovou doslova šikanuje. Předpokládám asi správně, že vám nemusím vysvětlovat čím přesně ho vydíra, protože už vám to došlo." Patricie se dívala na svého hosta a byla v šoku. Bože můj, proč jen jí to Pavel neřekl. On nechal toho odporného chlapa páchat takové věci na katedře jen kvůli tomu co kdysi udělal. Zatím nevěděla jak se o tom mohl muž před ní dozvědět, ale bylo jasné, že ví úplně všechno. Schovala si tvář do dlaní a pak se zmučeně na doktora Hrušku podívala. "Nevěděla jsem to, omlouvám se kdybych to věděla dávno jsem zasáhla." "Já vím a proto jsem teď tady, protože pokud Slovák ztratí svojí pozici poletí a fakulta zase bude skvělým místem pro všechny. Mám na tom všem osobní zájem, ale to jaký si zatím nechám pro sebe." "Předpokládám, že nechápete proč jsem jsem to nechala být a proč jsem to nevyřešila dávno." Viděla jak Adam příkývl a ona se rozhodla, že možná je vážně teď ten čas tohle celé ukončit.

Patricie si uvařila ještě heřmánkový čaj a pak si zase sedla. Mezitím se taky dozvěděla jak Adam získal informace o tom co zjistil soukromý detektiv. Věděla od Pavla, že byl v armádě, ale možná ani na fakultě nevěděli jak moc mocný tenhle muž může být. "Vždycky jsem použila stejného detektiva, doporučila mi ho kolegyně z práce. Pomohl jí před mnoha lety při rozvodu, když jí manžel podváděl. Víte Adame je to složité a je mi jasné, že hlavně nechápete proč jsem to nechala být." "Myslím si, že mám slušnou představu a souvisí to s vaší nemocí. Neschvaluji absolutně co váš manžel udělal, ale tohle je jen mezi vámi a vy sama nejlépe víte co děláte." "Jste rozumný muž a s velkým přehledem o životě. Bojovala jsem dva roky, chemoterapie, operace, přišla jsem o vlasy a neustále mi bylo špatně. Nakonec jsem rakovinu porazila a Pavel mi byl velkou oporou. Sedával u mě v koupelně když jsem zvracela a zároveň mě ukládal do postele a pak četl mi moje oblíbené knihy, protože já i na takovou věc byla unavená. Pak přišla doba rekonvalescence, lázně a další měsíce bolestného návratu k normálu. Jako žena jsem selhala na plné čáře a vím jistě, že chápete co tím myslím. Tehdy mi došlo, že si Pavel našel první milenku a já nejdřív byla naštvaná, ale pak mi došlo, že na to nemám morální právo." Adam poslouchal Patricii a věděl, že opravdu její nemoc hrála v tomhle všem hlavní roli.

Po tom co si Patricie ještě vyslechla podrobnosti o tom jak se Slovák chová tak ještě Adamovi řekla i to jak zjistila, že Pavel už s milenkami skončil. Nebyla pyšná na tu dobu ani na to jak on se snažil k ní zase přiblížit a ona ho odháněla. "Snažil se a já selhala a odehnala ho od sebe a proto jsem to celé nechala být. Bolelo to, ale stejně bolela i moje vlastní neschopnost být mu zase manželkou se vším všudy. Pak jsem jela do lázní a měla štěstí na spolu pacientku. Byla to lékařka se specializací na psychologii a ta mi řekla, že je to co zažívám zcela běžné. Pomohla mi během měsíce v lázních víc než cokoliv za ty předchozí roky a já zase byla šťastná a Pavel taky. Tehdy jsem si jen ověřila, že skončil se zálety a občas jen pro svůj klid si to ověřím. Miluju svého manžela a tohle všechno je i moje chyba takže jak vám můžu pomoct." "Děkuju moc za upřímnost a vím, že pro vás nebylo snadné mi všechno říct. Váš manžel musí pochopit, že to víte a zbytek už zařídím já. Slovák měl složku s informacemi, ale už jí nemá a složka v počítači mu taky bude k ničemu. Nemusíte vědět jak jsem to udělal, ale váš manžel musí vědět, že není už žádný důkaz ve Slovákových rukou." Adam si všiml jak šokovaná Patricie je a asi přemýšlí jak to byl schopný udělat. "S manželem si promluvím hned dneska, protože předpokládám, že čím dřív tím líp." "Určitě ano a to z mnoha důvodů, ale zároveň ať teď nic nepodniká. Blíží se obhajoby na katedře a do té doby se musí držet stranou. Dostane potom ten den definitivně šanci Slováka odvolat a musí tu šanci využít." Patricie příkývla a byla najednou ráda, že má možnost pomoct s tímhle vším. Život je někdy složitý, ale je na nás, abychom ho nedělali složitý jiným jen kvůli naší zbabělosti.