72. Definitivní zničení

44 6 0
                                    

Sid nesla dneska oběd do vily, aby měl Dominik dobrý oběd a zároveň nesla porci i pro Michala. Dneska ráno přivezl Dominika z nemocnice a upřímně byli všichni rádi. Vyndání podpůrných čepů z nohy dopadlo na výbornou a hlavně se cítil opravdu dobře. Tohle je poslední operace po tom strašném zranění, která za tím udělá definitivní tečku. Byl čtvrtek a za necelý týden bude ona a Michal obhajovat práci na fakultě. Byli na středu napsáni jako poslední a upřímně to bylo něco co zařídil Adam s pomocí docenta Vinklera. Prostě vyvrcholení těchto šílených měsíců bude se vší parádou. Teď došla do vily a zazvonila na Dominikův byt. Michal ji přišel otevřít a taky jí hned objal. "Ahoj jsi zlatá, ale vážně jsem pro to mohl dojít." "Já mám teď čas a taky se ráda projdu. Jak se máte?" "Přemýšlím teď zrovna, že ho přivážu k posteli." Sid se začala smát, protože jí bylo jasné, že místo odpočinku už Dominik pravděpodobně zkouší pohyb o berlích. "Jasně takže už skáče o berlích na jedné noze místo toho, aby ležel." "Já vím dobře, že jste mě varovaly, ale on je jak mezek." Sid se usmála a šla do obýváku, aby mohla pozdravit i Dominika. On se takhle choval i po poslední operaci na přelomu roku a tak jim všem bylo jasné, že se historie bude opakovat. "Ahoj a koukám, že zase zlobíš" "Ahoj, jen trochu a navíc mi je fakt dobře." Sid musela uznat, že vypadá vážně dobře. "Tak to jsem ráda jako všichni ostatní, ale i tak se šetři."

Michal počkal až Sid odejde a nandal sobě a Dominikovi na stůl oběd. Radek se ptal na co by měl Dominik chuť a když projevil chuť na řízek s bramborovým salátem byla to prý maličkost. "Mám vážně Radka rád. Jako ne, že by vařili v nemocnici špatně, ale asi jsem si na dobré jídlo hodně zvykl no." "Každý den budeš mít teplý oběd, protože se to tak naplánovalo a máma se ptala co by jsi chtěl k večeři a než řekneš, že nemá nic vařit tak to asi nebude správná odpověď." Michal se díval jak se Dominik začal smát. "Já ani nevím na co bych měl chuť, ale možná palačinky?" "Máma mi je dělá vždycky když mám třeba splín ze školy a tak to určitě nebude problém." "Pořád si říkám jak se vlastně chce Adam pomstít tomu zmetkovi. Nějak pořád uvažuji jestli je pravda co se o Adamovi říká." Dominik se podíval na svého partnera a musel se usmát. Sám nad tímhle mnohokrát přemýšlel a neslyšet občas jeho výbuchy směrem k Bobovi vůbec by těm historkám nevěřil. "Podívej několikrát jsem ho slyšel když řval na Boba a sakra mi šel mráz po zádech. Já vím co se o něm říká, ale ke mě byl vždycky fér a zajímal se. Než byli s Ančou spolu bylo to prý úplně něco jiného, ale prostě láska lidi změní." Dominik byl rád, že jsou s Michalem spolu a zároveň věděl, že Alena a hlavně Anna jim v tom nenápadně pomáhaly.

"V tom máš asi pravdu jen si to holt neumím představit. Na fakultě je přísný a jde z něj přirozený respekt, ale prostě mi to nějak nejde k tomu všemu. Vážně by byl schopný vyhnat brigádníka od sebe z pavilonu za jeden den?" "Někdy stačilo prý i mnohem méně času až Anna se ho nebála a prý od začátku mu dávala najevo, že si na ní nemá co dovolovat. Měli to hodně komplikované, ale jsem si jistý, že Adam by pohnul nebem i zemí, aby ochránil svoje blízké a to se teď bude dít na fakultě. Podívej ten chlap vám všem dělá ze života peklo. Definitivní zničení toho chlapa si Adam vzal teď jako svoji prioritu a podle toho co říkala Alena tak je sakra dobře připravený." Michal poslouchal přítele a uvědomil si, že to tak opravdu bude. "No každopádně nás příští týden čeká vrchol toho všeho. Taky jsem zvědavý co máma." Michal už s Dominikem včera mluvil o tom, že mu připadá, že ona a Karol k sobě mají blízko. "Hele tohle je asi na ní a možná jim jen dáme prostor, aby oba zjistili co chtějí. Taky jsem teď uvažoval jak to bude až budu zdravý. Já vím, že všichni říkají, že tady můžeme být do konce roku, ale možná bych už rád měl po dvou letech svoje vlastní bydlení a rád bych aby to bylo s tebou." Michal se usmál a dal Dominikovi pusu. "Nejdřív se uzdravíš a pak se rozhodneme co bude nejlepší. Asi by mi stačil byt, ale možná já nevím."

Dominik poslouchal co Michal říká a věděl přesně jak to myslí. "Hele a co zkusit najít něco jako má Anča. Víš domek a v něm třeba dvě jednotky. Já bych asi taky rád měl menší zahradu, vždycky jsme jí doma měli. Pak jsem žil v bytě, protože to bylo pohodlné kvůli práci." "Nechci tě do ničeho nutit a už vůbec ne do bydlení s mojí mámou." "Ona je úžasná a já o tu svoji přišel prostě moc brzo a s tou co si pak táta našel jsem nikdy nevycházel, neměla mě ráda. Alena s Janou a dokonce i Adam mi říkali ať si počkám až budu úplně fit a pak mi klidně pomůžou hledat." "No tak vidíš a třeba se máma a Karol dají dohromady a budeme to celé řešit úplně jinak." Michal se usmál a byl tak rád, že přišel sem do města. Našel tu lásku, úžasnou práci a on i máma tu byli šťastní. Pokud by se dala dohromady s Karolem tak by to bylo úplně úžasné. No zatím tomu nechá volný prostor. Kristýna chystala večer palačinky a byla tak moc nadšená, že Michal a Dominik jsou spolu. Vždycky mu přála fajn partnera a toho posledního nemohla vystát, ale byla to synova volba. Teď měl Dominika a jí to moc těšilo. Taky čím dál tím víc začala přemýšlet na tím jak se cítí s Karolem. Rozuměli si, ale ona byla tak dlouho sama a navíc v jejím věku myslet na takové vztahy byla asi hloupost. Teď řešil Terezku a to bylo nejdůležitější. Možná by je mohla o dalším víkendu pozvat na oběd, jo to by mohlo být fajn a nic by to neznamenalo.

Tajemství ze zooKde žijí příběhy. Začni objevovat