Tajemství ze zoo

107. Léto je v plném proudu

Druhá polovina srpna přinesla větší vlnu veder a Sid teď zrovna seděla v zázemí v pavilonu plazů a psala chovatelský deník. Tady bylo prostě vážně chladno a tak sem ráda utíkala. Zatím teď ještě pořád chodila do práce a těšilo jí to. Jen od srpna už její místo u Elišky definitivně převzal Dominik a ona pomáhala tam kde bylo potřeba. Ráno pomáhala u žiraf a kopitníků s krmením a odpoledne psala chovatelské deníky. Všichni byli spokojení a ona se cítila pořád potřebná. Zatím neměla větší problémy které by jí těhotenství přinášelo a za to byla vážně vděčná. Všichni se o ní starali a hlavně Adam byl doslova k sežrání jak moc se snažil jí plnit každé přání. Milovala ho a hlavně věděla vždycky, že bude jednou úžasný táta a teď si tím byla jen a jen jistější. Podívala se po zázemí a uvědomila si jak se sem pořád ráda vrací. Bylo to místo, které s Adamem milovali a hlavně tu vzniklo tolik úžasných vzpomínek v jejich vztahu. Dopsala poslední položky do deníku a vydala se za Adamem, který měl dneska náročný den v kanceláři. Měli tu lidi z Drážďan a nový ředitel se zdál být docela fajn. Zatím neobnoví spolupráci jako partnerská zoo, ale budou spolupracovat na projektu u lemurů a slonů. Adam si byl jistý, že je to dobrý začátek. Pomalu došla k budově vedení a zadívala se do zahrady. Všechno tu krásně kvetlo a ona si pořád ráda užívala vzpomínky na jejich svatbu.

Sid došla do infocentra a vzala si od Lady čokoládu a sedla si k jednomu stolku. Všimla si jak se na ní Kristýna usmála i mezi tím když mluvila s návštěvníky. Všichni už bydleli ve svém novém bydlení a bylo nad slunce jasnější, že jim to všem svědčí. Hlavně u Karola doslova bylo vidět jak omládl a vztah s Kristýnou ho doslova dělá šťastným. Ona na tom byla úplně stejně a zářila jako sluníčko. Všichni teď byli hrozně moc šťastní a těšili se každým dnem na příchod miminka Terezky. Taky už za sebou měli před čtrnácti dny svatbu Moniky a Lubora. Vzali se na radnici jen v úzkém kruhu rodiny a přátel a pak uspořádali druhý den ráno oslavu tady v práci. Bylo to úžasné a bylo vidět jak Monika i Lubor září štěstím. Monika jí požádala, aby jí šla za svědka a ona jí moc ráda vyhověla tak jako stejně Adam vyhověl Luborovi. Bylo vidět jak moc si Lubor užívá skutečnost, že jsou už manželé. Láska tu vážně kvetla a hlavně se díky tomu tady všem mnohem lépe pracovalo. Teď si k ní sedla na chvilku Alena. "Ahoj jen jsem se chtěla s tebou domluvit jestli nevíš co je s Julií, protože se mi zdálo, že je trošku od rána mimo." "Neřeš to a určitě to bude za pár dní dobré. Ono jde o jejího ex, protože měl teď konečně soud a dostal co si zasloužil, ale Julie byla předevčírem svědčit a včera byla na vynesení rozsudku." "Sakra to mi vůbec nedošlo proč nám nic neřekla?" "Nechtěla tím nikoho zatěžovat a navíc tam s ní jel Břéťa."

Sid nakonec ještě Aleně řekla víc podrobností a hlavně jí znovu uklidnila, že Julie bude v pořádku."Tak dobře a díky, prostě jen jsem si dělala starosti. Jak se jinak cítíš ty?" "Ta horka mi vadí a to hodně, ale snad už se má pozítří ochladit." "Kdyby cokoliv tak hlavně řekni." "Neboj se řekla bych si o pomoc." Sid se ještě od Aleny dostalo objetí a pak zase osaměla. Julie byla sice rozrušená, ale i Břéťa jí uklidnil, že je to všechno v pohodě a bude to za pár dní dobré. Taky jí potěšila, že sama od sebe zavolala Richarda a ten se tady koncem týdne staví. Zatím s ním mluvila po telefonu a i to jí hodně pomohlo. Teď si Sid všimla, že lidé z Drážďan už odchází a Adam je jde vyprovodil. Krásně se na ni usmál a ona počkala až měli možnost být sama došla k němu. Adam vyprovodil lidi z Drážďan a pak si hned přitáhl Aničku do náručí. "Lásko jsem rád, že jsi přišla sem, protože to ho mám dneska vážně hodně." "Nic se neděje, ale já už mám dneska hotovo a tak jsem ti hlavně přišla říct, že půjdu domů." "Chceš jít sama? Možná bych tě měl odvést." "Děda jde taky domů, protože už nemá žádnou prohlídku a tak půjdu s ním." "Anni já vím, že to občas přeháním, ale prostě se o tebe bojím zvlášť v tomhle počasí." "Adame já vím a chápu to. Miluju Tě." "Taky tě moc miluju." Sid si nechala dát ještě pusu a vypravila se převléknout, aby pak mohla zamířit domů.

Adam sledoval jak Anička odešla a pak se vydal zpátky do kanceláře. Měl teď poslední dny dost práce, ale zároveň byl tak rád za možnost trávit večer a hlavně víkendy s Aničkou. Jezdili pravidelně do vily a teď tam Anička byla i v týdnu dva dny, když on musel do zahraničí kvůli projektu. Našli si vždycky čas jak na sebe tak na rodinu. Taky už se začala blížit doba kdy bude nutné začít řešit věci kolem příchodu miminek. Začínal se těšit čím dál tím víc a zároveň tak jako Anička nechtěl s přípravami spěchat. Domluvili se, že všechno začnou zařizovat koncem září. Naštěstí měli tolik přátel a kamarádů, že to pak půjde doslova rychlostí blesku o čemž ani jeden nepochybovali. Zadíval se na stůl kde měl fotografii z jejich svatebního dne. Byla to jedna z fotek co dělal Robert. Seděli na jejich lavičce a dívali se jeden druhému do očí. Miloval celou tuhle sérii fotografií a nechali si z nich udělat nádhernou koláž a měli ji pověšenou v ložnici. Každá fotka byla jeden krůček v jejich vztahu a připomínkou čím si prošli a jak jsou teď šťastní. Nakonec všechno dokončil a vydal se taky domů. Našel Aničku jak pohodlně odpočívá na terase a užívá si večer. Byl rád, že měli terasu na jižní stranu a tak tu večer a už i dopoledne byl krásný stín.