Tajemství ze zoo

74. Rodičovské starosti

Eduard byl u sebe v kanceláři a zrovna dokončil přípravu nové zakázky. Během posledních let vedl většinu jednání a máma si nechala už jen jednání s tuzemskými dodavateli které znala dlouhé roky. Hodně firmu rozšířili a on si uvědomil, že to všechno začalo po tom co se Sid rozhodla změnit svůj vlastní život. Byli to dlouhé a bolestné měsíce, kdy sám musel uznat, že jí jako rodiče s Alicí zrovna nebyli v životě oporou. Nakonec všechno dobře dopadlo a on se mohl teď těšit jak za pár týdnů povede dceru k oltáři. Hrozně moc se na to těšil a zároveň doufal, že brzo snad přijde i radostná zpráva v podobě těhotenství. Těšil se na roli dědečka a hlavně věděl, že Sid si pro život nemohla vybrat lepšího partnera. Adama si oblíbil a hlavně nikdy nezapomene na den kdy poprvé viděl svoji dceru v jeho náručí. U toho hrozného starého domu, kde jí drželi a on ji našel a zachránil. Tehdy věděl, že budou spolu a za pár dní se to skutečně stalo. Prožili toho spolu hodně a jejich láska byla silná a odolná. Zadíval se na fotku na svém stole kde byla celá rodina. Byli tam všichni a hlavně Sid s Adamem a Josefem taky tam byli Sandra, Stáňa a Radek. Jedna velká šťastná a spokojená rodina kterou svým zvláštním způsobem spojila zoo. Rozhodl se, že v kanceláři byl už dneska dost dlouho a mohl by zase vzít Sid na kávu, nebo si jen sedne u ní v zázemí.

Během dopoledne měla Sid hodně práce a teď tady byla na odpoledne sama a přišla jí jen na chvilku pomoct Julie. "Vážně jsi nemusela, protože bych to zvládla sama." "Já vím, ale máme všechno hotové a tobě se pomoc hodí. Hlavní je, že Eliška dohlíží na Roberta a jeho kontroly." "To je fakt, bože už je to taková doba a pořád mě to co se stalo děsí. Naštěstí kontroly jsou vždycky v pořádku a jen se prostě musí hlídat." "Pamatuju si, když mi to Anežka vyprávěla a je zázrak jak rychle se z toho Robert dostal." "S tím musím souhlasit a jak jste s Břéťou na tom ohledně toho o čem jsme spolu mluvily?" Sid si všimla jak se Julie usmála. "Chceme se na podzim začít snažit. Víš myslela jsem, že Ivan bude jedináček, ale teď si vážně čím dál tím víc přeju ještě jedno dítě." "Na tom není nic divného a on je tady ve městě navíc hodně spokojený." "Hlavně ho čím dál tím víc baví jak ho Robert učí fotit. Má rád školu na které je a IT ho prostě baví, ale fotografování je koníček a já mu ho ráda dopřeju." "V tom tě úplně chápu a navíc Robert říkal, že je vážně talentovaný." "Břéťa mu teď koupil nový foťák a on je z toho úplně na větvi." Sid byla ráda, že po tom všem tu Julie s nimi zůstala a skvěle zapadla do zdejšího kolektivu. Navíc Břéťa byl skvělý chlap a zasloužil si báječnou ženu jakou Julie byla. Nakonec šly odnést krmení a jak se vracela tak narazila na tátu, který se tu stavil.

Vzala ho k sobě do zázemí a sedli si spolu. "Jsem ráda, že jsi se stavil. Máma říkala, že máš teď hodně práce." "Dvě nové velké zakázky a vážně mi to zabírá dost času. Dneska už jsme se na to, ale vykašlal, potřebuju odpočinek. Jak se daří tobě je všechno v pořádku?" "V tom nejlepším, prostě všechno je teď moc fajn. Zítra jsem naposledy v práci a pak mám volno před obhajobu. Klidně bych byla v práci, ale to by mi doma neprošlo." Sid se tak jako táta zasmála. "Adam tě chce jen mít v klidu a bezpečí a tak je jasné, že chce, aby jsi byla odpočatá. Jinak ve městě už se otevřeně mluví o tom, že bude nový ředitel a všichni to berou jako skvělou zprávu. Taky se pak chci ještě stavit za Luborem neměl jsem možnost mu gratulovat osobně." Sid nakonec tátovi řekla jak to bylo s jeho zasnoubením, protože sama Monika už to tady otevřeně řekla a všichni chápali jak jí tak teď o to víc přáli Luborovi štěstí. "Vážně si občas říkám, že s Adamem jsme to sice neměli lehké před tím než jsme byli spolu, ale oproti třeba Monice je to všechno jen prkotina." "Páni tak teď víc dává smysl proč se u nich nic nedělo a občas jsem se ho zeptat chtěl, koneckonců jsou spolu už dlouho. Vy jste prostě s Adamem spolu silnější než každý zvlášť a jakmile jste utvořili pár tak se to projevilo naplno." "V tom máš pravdu a já jsem moc šťastná, že to tak je." Eduard si uvědomil, že rodičovské starosti, které kdysi měl jak se Sid tak s Edem jsou dávno pryč a byl rád jak se obě jeho děti postavili na vlastní nohy.

Eduard se cestou od Sid stavil u Lubora a chvilku si povídali. Byl za něj moc rád a bylo jasně vidět jak moc je šťastný, že Monika teď jeho nabídku přijala. Taky se teď stavil za Adamem, který byl v kanceláři ředitele zatímco Marie si užívala čerstvé vnoučátko. Našel ho sedět za stolem a všiml si, že má na sobě dokonce oblek. Neměl kravatu a košili měl u krku rozepnutou, ale vidět ho v obleku bylo zvláštní. "Ahoj a snad netuším." "Ahoj, vůbec ne, ale měli jsme tu jednání s lidmi z ministerstva kvůli novému evropském projektu." "Jasně tak to vysvětluje ten oblek." "Nojo, ale bral jsem si ho až tady. Vzal jsem si k srdci rady Lubora který to řeší taky jedním oblekem v kanceláři." Adam byl rád, že se tu Eduard stavil a měli možnost si promluvit. "Rád bych se tě zeptal na názor, že bych vzal Aničku někam na dva tři dny ještě před svatbou. O pavilon bude postaráno a ještě tu taky bude zase Marie. Myslíš si, že je to dobrý nápad?" "Myslím si, že rozhodně je, ale spíš zamluvit něco tady v Čechách. Víš nějaky hezký hotel třeba s wellnes, nebo třeba nějakou chatku v horách, ale se vším komfortem." "Ten wellnes zní asi nejlíp po něčem se podívám. Víš chtěl bych jí dopřát trošku toho klidu po tom všem co se příští týden bude dít." "To úplně chápu a navíc ty si to volno zasloužíš taky." Adam se usmál a byl rád, že se Eduarda zeptal na názor. Rozhodně se domluví i s Aničkou co by se jí líbilo, ale vážně by si mohli vzít těch pár dní pro sebe.