Tajemství ze zoo

78. Začátek odpočítávání

Michal seděl na zadním sedadle Adamova auta a byl rád, že dneska nemusí řídit on. Ráno máma udělala k snídani vafle a on a Dominik si na nich pochutnali než jeho nabral Adam, aby mohli vyrazit do Prahy. Vztah s Dominikem mu přinášel radost a už chápal proč je Sid vždycky tak v pohodě a spokojená. Takhle má být člověk ve vztahu spokojený a šťastný. Teď se zadíval na Sid, která se od rána pořád jen usmívala a upřímně jí tu dobrou náladu záviděl. Věřil si to zase ano, ale zároveň asi méně než ona. Navíc ji to dneska hodně slušelo, měla krásné šaty a sako od nich viselo tak jeho vedle něj na ramínku. On sám měl samozřejmě oblek a košili s kravatou, zatímco Adam měl kalhoty od obleku a košili s rozhalenkou. Takhle ho vídal na fakultě celé měsíce než zjistil jak se to má s ním a Sid. Teď si na něj zvykl v pracovním oblečení nebo převážně v džínách a tričku. Taky mu bylo jasné, že Sid se nejvíc těší až se všichni, tedy spíš všechny dozví, že patří k ní. Teď se na něj Sid otočila. "Hele moc na to nemysli máme dost času a jdeme až poslední. Jinak teď píše Karol, že se tam pohybují i spolužáci co už to mají za sebou." "To se dalo čekat, protože všichni čekají co bude Slovák hlavně u tebe vyvádět." "No jen ať si myslí jak má navrch, protože pak to bude jeho konec." Michal si všiml jak se Adam usmál.

Adam si byl jistý, že dnešek bude jeden velký triump a taky měl všechno připravené. "Sid má v tomhle pravdu, prostě začátek odpočítávání je tady a za pár hodiny bude Slovák jen minulost. Vy dva máte skvělé práce a navíc tam budete mít dost lidí, kteří budou držet Slováka na uzdě." "Jo máš pravdu, ale vážně se těším až to budeme mít za sebou." Adam byl rád, že snad se Michal uklidnil, protože ten byl mnohem víc nervózní než Anička. Ta seděla vedle něj a on byl moc rád, že má možnost je odvést. Vysadí je kousek od školy a on sám si pak dojde k sobě do kabinetu, aby se převlékl. Taky by ještě rád stihl mluvit s docentem Fryntou, který u obhajoby Anny a Michala bude. Jen pro jistotu chtěl mít všechno pod kontrolou. V batohu měl sebou taky jmenování pro Janu Landovou, protože ta si dneska zaslouží vidět potupu toho chlapa z první řady což ho teď přivedlo na nápad. Vytočil tedy Markétu a ta mu skoro hned vzala hovor. "Ahoj děje se něco? Ještě máte dost času takže kvůli pozdnímu příjezdu nevoláš." "V tom máš pravdu, mám dotaz znáš nějak víc manžela Jany?" Adam zachytil Aničky nechápavý pohled. "Jo znám občas s námi chodí si sednout třeba na večeři." "Mohla by jsi zjistit jestli má dneska volno a pokud ano pod nějakou záminkou ho dostat po poledni na katedru?" "Zjistím a zařídím to pokud to půjde, líbí se mi tvoje plánování a preciznost, za chvíli se uvidíme ve škole."

Sid se na Adama usmála konečně jí došlo co chystá. Jany manžel se celé dlouhé měsíce držel stranou, protože ho o to požádala a tak by si teď zasloužil vidět konec toho zmetka. "Je fakt, že on se celou dobu drží stranou, pokud vím ona se bála, že by mu mohl vážně něco udělat." "Přesně tak a uvidíme jak to půjde v nejhorším bude mít možnost to vidět na videu." Sid byla nadšená z toho, že je všechno připravené a zároveň se moc začala těšit na to jak celý dnešek dopadne. Teď Adam zastavil nedaleko školy a nechal Michala vystoupit a měli tak pro sebe ještě chvilku o samotě. "Anni budu tam celou dobu a klidně to můžeme o nás dát vědět i dřív teď už to nic nezmění a pokud by ti to pomohlo není to problém." "Lásko já vím, ale jsem vážně v pořádku a vlastně se na to všechno těším. Ty to celé máš naplánované a mě to stačí k tomu, abych byla v úplném klidu. Adame vydrželi jsme to do teď a těch pár hodin to už zvládneme úplně v pohodě. Miluju tě." "Miláčku taky tě moc miluju a dávej na sebe pozor." Sid ještě dostala pořádnou pusu a vystoupila z auta. Což byl signál pro Michala, aby jim ze zadního sedadla vzal saka a zbytek věcí. Teď jí do jejího saka pomohl a pak se taky oblékl. "Takže jsi připravená?" "Jak je to jde a myslím si, že zábava bude už od začátku." Sid si všimla jak se Michal zadíval na její ruku a usmál se. "Tohle bude dost náročný, ale zároveň zábavný den tak šup budoucí paní Hrušková."

Adam zaparkoval kousek od školy a ještě seděl chvilku v autě a viděl tak jak Anička a Michal zašli do budovy univerzity. Tohle byl jejich den stejně jako jeho. Nakonec se vydal do svého kabinetu a zároveň po cestě potkal Markétu. "Zařízeno a sice nevěděl proč to po něm chci, ale moje ujištění, že se bude bavit nakonec rozhodla." "Myslím si, že se pobavíme dneska všichni a ještě jednou děkuji za pomoc. Jsem přesvědčený, že si to zaslouží vidět na vlastní oči." "To mi připomíná viděla jsem tu děkana i s jeho ženou a je zvláštní je tu vidět takhle dopoledne spolu." Adam se usmál, protože něco takového čekal. "Bylo mi jasné, že asi přijde dneska s ním, ale je to něco co nemusíš vědět." Adam se ještě usmál a pak zašel k sobě do kabinetu. Bylo tu teď prázdno a tak se rychle převlékl do oblečení co mu sem Karol dovezl. Už byl oblečený a jen si hodil přes židli koženou bundu, když se ozvalo zaklepání a po vyzváni se objevil docent Vinkler. Musel uznat, že to jak se zatvářil, když ho uviděl ho opravdu pobavilo. "Adame mám pár věcí a ta hlavní je, že jsem upřímně rád, že takhle nechodíš na přednášky, protože ženské osazenstvo auly by si nepamatovalo vůbec nic. Předpokládám správně, že je to kvůli Anně?" "Je to jen pro dnešek a ano je to kvůli ní." "No o zábavu bude dneska postaráno na všech frontách. Jen jsem ti chtěl hlavně říct, že poslední skupina už půjde na řadu." Adam poděkoval a usmál se. Teď byl čas čekat a pak se rozběhne jeho plán.