Tajemství ze zoo

29. Tajné dokumenty

V sobotu večer si Sid uvědomila, že je Adam nějak podezřele často na telefonu a uvažovala co se děje. Její instinkt jí říkal, že to má souvislost s Láďou a Štefanem. Doklidila poslední kousek nádobí z myčky a zadívala se na Adama, který seděl v obýváku. Nakonec se rozhodla Adama přímo zeptat a šla si sednout k němu na gauč. Adam se na ni usmál a dal jí pusu. "Adame co přesně se teď děje a proč byli v práci dneska Láďa a Štefan." "Miláčku není potřeba si dělat starosti. Prostě jen dneska ověří, že máme všechny potřebné informace k odstavení Slováka natrvalo." Sid se na Adam zmateně podívala uvažovala co teď vlastně neví. "Takže jsi zjistil co má na děkana?" Adam se díval na Aničku a všiml si jak nadšeně to řekla. "Myslím si, že ano. Podařilo se mi zjistit, že měl děkan Musil milenky a myslím tím opravdu množné číslo. Poslední byla asi před pěti lety. Odpovídá to i době kdy Slovák přišel na katedru. Jeho žena si během let najala soukromého detektiva, vždycky využila toho samého. Naposledy to udělala loni a zjistil jen, že opravdu seká latinu a milenky jsou už minulost. Tehdy s tím taky ovšem nic neudělala. Mám zprávy toho detektiva i fotky, které pořídil při sledování. Řekněme, že byl velmi sdílný a nápomocný. Teď jen potřebujeme ověřit, že je to to jediné co na něj Slovák má. Musil se musí bát, že se s ním manželka rozvede a bude to skandál." Adam si všiml jak je Anna v šoku a celkem to chápal.

Sid se snažila zpracovat informace co jí Adam říká. Takže děkan držel ochranou ruku na Slovákem, protože ten ho vydíral starými hříchy. Jen se pořád ztrácela v tom jak jim to celé pomůže, jak to chtějí zjistit. Taky nechápala proč ten detektiv spolupracoval. "Lásko vidím jak o tom až moc přemýšlíš takže co chceš vědět?" "Na začátek jak chcete zjistit co Slovák má a pak proč ten detektiv spolupracoval?" "S detektivem je to jednoduché stačilo mu říct proč to chceme vědět a zmínit se, že by určitě nechtěl aby se s tím zmetkem příští rok musela potkat jeho dcera." Sid byla v šoku a musela uznat, že tohle nečekala. "Jeho dcera nastupuje na katedru?" "Hlásí se tam a chce zoologii studovat, takže jak se říká byla to velká motivace nám chtít pomoct. Nikdo nechce grázla jako Slovák u svojí dcery. Řekl mi i to proč se Musilová o nic nepokusila. Řekněme jen, že se prostě nechce rozvádět kvůli něčemu co trvalo chvíli a navíc se manžel vždycky pokorně vrátil domů. Neschvaluji to, ale je to její volba a pokud to vyhovuje jí tak my tu nejsme od toho abychom to soudili. Myslím si ovšem, že to má souvislost s její minulostí. Před deseti lety měla rakovinu a dostala se z toho po dvouletém boji. Musil jí byl oporou a dokonce na rok přerušil práci na katedře, aby se o ní mohl starat. Takže to možná má vliv na její postoj k jeho nevěřám." Sid si uvědomila, že to asi bude tak jak Adam říká.

Adam se díval jak Anička přemýšlí a pokračoval ve vyprávění. "Jinak co se týká toho ověření to je něco co absolutně nepotřebuješ vědět." Sid se usmála a bylo jí jasné, že úplně legální to asi nebude, ale nemá se prostě ptát. "Takže účel světí prostředky mi chceš říct." "To v každém případě a navíc klukům absolutně nic nehrozí. Nemusíš si s ničím z toho dělat starosti miláčku. Zbavíme fakultu toho chlapa a všem se uleví. Neschvaluju chování Musila, ale tak nějak ho lidsky asi dokážu pochopit. Jakmile bude Slovák pryč tak se všem uleví a fakulta zase bude taková jaká má být." "Tak dobře nebudu se na nic ptát, protože mi stačí tvoje ubezpečení, že je všechno v pořádku." Adam si přitáhl Aničku do klína a začal jí líbat. Chvilku se věnovali jen sami sobě a o ji pak nechal jít si dát vanu. Sám zůstal sedět dole v obýváku a zadíval se teď na zprávu co mu přišla. Byla od Štefana a zněla dost jasně. Už jsou pryč, počkáme půl hodiny a půjdeme na to. Odepsal jim a pak se zadíval do počítače na složku kde měl tajné dokumenty od onoho detektiva. Anička si logicky dělala starosti, ale tady nebylo proč. Zjistí jak se věci mají a pak se to celé konečně uzavře. Nějak si naplánují vyřešení věcí s děkanem mezi tím co Anička bude skládat ústní zkoušky a připravovat se na obhajobu práce.

V Praze se Štefan a Láďa pohodlně usadili v autě a čekali než bude všude klid. Majitelé nedalekého domu před chvílí odjeli do divadla a tak byl dům úplně prázdný. Počkali ještě půl hodiny a oba se přehoupli přes boční zeď směrem k lesu. Žádné kamery ani zabezpečení jim nestálo v cestě, protože si majitel myslel, že by se k němu nikdo nevloupal. Láďa si poradil se zámkem během chvilky. A už byli ve vstupní hale domu. "Nejsem tak rychlý jako Alena, ale pořád mi to jde." "Což je dobře a já jsem za to rád. Tady v pravo je pracovna." Štefan se začal probírat stolem a Láďa se dostal do počítače. On zatím našel malou složku vzadu za knihami a vyndal ji. Obsah mu byl povědomý, protože už ty fotky viděl u Adama. Položil ji na stůl vedle Láďi. "Fakt je nechutný, že ho tímhle drží v šachu. Jinak mám složku o tom i tady v počítači. Nastavím na ni trojského koně, který jí vymaže hned jak by do ní vešel. Zároveň smaže i další soubory, které by měli stejný nebo podobný název." "Skvělé, protože to dost pomůže, nečekám tedy, že má ještě někde zálohu, ale jistota je jistota." "Super je, že na počítači v práci to nemá což už Adam ověřil." "Souhlasím a já mám hotovo takže můžeme jít." Láďa se podíval po pokoji a vrátil ještě i myš na svoje původní místo než se Štefanem oba pracovnu opustili. Zase za sebou zamkli zámek a přes plot se vydali pryč. Jakmile se ocitli v autě tak vyjeli mlčky pryč a zastavili až za deset minut. "Napiš Adamovi, že je všechno vyřešené." "Souhlas a navíc je fajn jak rychle jsme to zvládli." Štefan se usmál a nakonec vyrazil směrem domů. Původně chtěli v Praze zůstat přes noc, ale naštěstí se všechno podařilo mnohem rychleji. Teď už jen zbývalo, aby si Adam dal všechno dohromady a skončil se Slovákem jednou pro vždy.