Tajemství ze zoo

94. Poslední zkouška

Ve svatebním salonu seděla Sid s Eliškou a čekaly než jí přinesou šaty na poslední vyzkoušení. "Doufám, že díky té šněrovačce vzadu to bude v pohodě. Musela jsem dát už pár věcí pryč, naštěstí můžu nosit volnější trička, což jsem dělala vždycky a tak to není zatím nápadné." "Nojo holka s tím už teď nic neuděláš, prostě už se ty změny musí projevit. Navíc já to sice vím, ale i tak bych si zatím nevšimla. Teď už to tu chvilku určitě vydrží jako tajemství." "Jsem za to ráda, protože tak moc si přeju, aby to pro všechny bylo překvapení na svatbě." "Všichni budou skákat radostí a mimochodem Kristýna mi říkala o tom bydlení, to je úžasný nápad." "Na babičku je v tomhle prostě spolehnutí. Ona a táta tvrdí, že investice v nemovitostech jsou jistota a mám tak ošetřenou i část fondu co mě a Edovi založila kdysi babička." "Bydlení na ceně neztrácí a navíc to koupí, když se to staví a to s tím ještě nekšeftují developeři. Všichni tam budou mít úžasné bydlení navíc hned vedle sebe. Pro Terezku to bude úžasné už kvůli pomoci s miminkem." "Mluvila jsem s Michalem a ten je taky nadšený. Všechno se to zrealizuje po naší svatbě a to bude fajn, protože si nebudu muset hledat výmluvy proč mě Adam nenechá dělat vůbec nic. Myslím si, že nebudu moct nic krom sezení a delegování úkolů." Sid se na Elišku podívala a pak se obě začaly smát. Nakonec byl čas si zkusit šaty a naštěstí seděly perfektně.

Jakmile vyšly s Eliškou ze salonu tak si ještě sedly do kavárny nedaleko. "Jinak se neboj je tam ještě rezerva, kdyby to bylo potřeba. Díky střihu se toho hodně schová i pokud už by si měla menší bříško." "No jsem ráda jaké šaty jsem si nakonec vybrala a hlavně jsem ráda, že sedí. Dost jsem se bála, že budu muset na poslední chvíli hledat jiné." "Jsem ráda, že jsi klidnější a jak to máš s další kontrolou?" "Mám jí dva dny před svatbou a tak nikdo není v šoku, že jsme si s Adamem oba už nahlásili volno. Chci prostě, aby tam byl se mnou. Možná nám nebude pan doktor zatím schopný říct pohlaví miminek, protože u dvojčat je to prý vždycky složitější, ale hlavně když budeme vědět, že je všechno v pořádku." Sid byla vážně spokojená jak zatím všechno postupuje. Krevní testy tento týden ukázaly, že železo má v pořádku a tak opravdu stačilo přidat ho víc do jídelníčku. Jinak všechny hodnoty měla ukázkové a teď zbývalo už jen čekat. Nakonec s Eliškou vyrazily zpátky do dvora a hlavně obě do práce. Měly volno jen teď dopoledne a o pavilon se postarala Julie s pomocí Terezky, která říkala, že se alespoň nebude doma nudit. Zoo jí zatím dala smlouvu jako brigádníkovi a tak měla možnost pomáhat kde to jen půjde. Už se taky vyjádřila i díky bydlení, že tady opravdu chce zůstat na stálo a Anežka si moc pochvalovala, že tu pak bude mít skvělou náhradu. Všechno teď prostě bylo úžasné.

Adam byl u sebe v zázemí a dokončil všechno co musel mít nějak připravené než projekt definitivně začne. Karol a Kristýna už se těšili na společné bydlení a ač si oba zvlášť dělali starosti jestli nespěchají tak je všichni ujistili, že to tak není. Neměli na co čekat a láska a rodina jsou vždycky silnější když si jsou nablízku. Teď se tu taky ještě objevila Alena. "Čau je jsem ti chtěla říct, že v sobotu večer se jde do baru a máš smůlu nevyhneš se tomu. Musíme pořádně oslavit, že se budeš ženit." "Dobře, ale doufám v to, že vážně jen popijeme, dáme večeři a nic víc." "Všechno bude přesně takhle, neboj nechceme tě naštvat a Anču už vůbec ne. Hele nic mi do toho není, ale nějak teď moc nikam nechodíte je všechno v pořádku?" "Klid všechno je v pohodě, ale víš ty poslední týdny byli náročné a tak teď je chceme trávit čas spolu sami." "No třeba můžete taky začít pracovat na miminku." Adam měl co dělat, aby udržel vážnou tvář a hlavně, aby Aleně neřekl nějakou vtipnou poznámku. Ona byla chytrá a tak by si možná rychle odvodila, že už se jim zadařilo. Ne musí to vydržet a na svatbě bude mít překvapení jako všichni ostatní. "No jasně vy všichni se jen těšíte až budete moc vozit kočárek." "Samozřejmě, že se na to těšíme a taky na rozmazlování a nakupování oblečení." "Jste všechny úplně stejné jako Alice a Sidonie." Adam se musel začít smát když Alena udělal legrační obličej a pak zmizela ze zázemí. No každopádně to nakupování si vážně budou moct užít.

Sid našla Michal v pavilonu jak čistí skla a na chvilku se u něj zastavila a objala ho. "No koukám v plné práci." "Chci to mít hotové než půjdeme s Dominikem na oběd. Jinak vážně Sid ještě jednou díky za možnost toho bydlení je to úplně skvělý a hlavně mě těší, že pořád budu mít mámu blízko. Navíc Dominik si ji vážně oblíbil a je šťastný v její společnosti. Tohle jsem si vždycky přál, aby můj partner měl mámu rád. Vidím to u tebe a Adama jak tvoje rodina je z něj nadšená a moc vám to přeju." "Láska rodiny je to nejcennější co můžeš mít, no já tě nechám a jdu najít Adama." "Šel do Madagaskaru tak ho najdeš tam a nezlobte." "Moc vtipné, vážně." Sid se usmála a vydala se najít Adama, kterého našla u zázemí pavilonu. Hned ji objal a dal jí pusu. "Ahoj lásko tak jak jste dopadly?" "Všechno naštěstí sedí a Eliška říkala, že je tam ještě rezerva. Jsem šťastná uznávám totiž, že jsem se toho trošku bála." "Tak hlavně, že je všechno jak má být a stavovala se za mnou Alena." Sid poslouchala co jí Adam říká a musela se začít smát. "No každopádně toho nakupování si vážně užijí dost. Upřímně bylo to fajn už když jsme kupovali věci pro Adélku a pár pro Jitku, protože ta říkala, že skoro nic nepotřebuje." "Jo Vojta říkal, že toho mají od Marka a Adélky spoustu. Miláčku ty jsi teď jdi hezky odpočinout k sobě a já tobě i Elišce donesu oběd ano?" "Hm to zní skvěle a moc děkujeme, miluju tě." "Taky tě moc miluju." Sid mu ještě dala pusu a vydala se k sobě do pavilonu.