Tajemství ze zoo

110. Čas na přípravy

Pozdní páteční odpoledne bylo v zoo výjimečně docela klidné a hodně to souviselo s tím, že od rána pršelo, ale Sid to nevadilo a doslova si tohle počasí užívala. Měli za sebou včera s Adamem další kontrolu, která potvrdila, že je všechno v naprostém pořádku a miminka rostou tak jak mají. Znovu měli potvrzení, že to bude holčička a chlapeček a dneska to chtěli říct všem ostatním. Ještě včera večer byli ve vile na večeři a tam to řekli i rodině a jak tušila tak všichni byli absolutně nadšení. Stáňa a Radek samozřejmě slíbili mlčet, aby se nepokazilo překvapení. Stáňa jí pak říkala, že je to úžasný a hlavně je super, že je všechno v pořádku zdravotně. To ji těšilo opravdu nejvíc a taky za to byla sakra vděčná. Pořád jí jen pálila žáha, ale jinak to bylo v pohodě. Největší problém vlastně byla jen únava a občas se jí špatně spalo. To naštěstí vyřešil polštář co si koupila a hned to bylo lepší. Teď zamířila rovnou do infocentra a už tady bylo dost lidí. Zoo před chvilkou zavřela a teď se tu všichni sešli než půjdou domů. Adam akorát s Luborem scházel po schodech a něčemu se smáli. Došla k němu a nechala se obejmout a dostala pusu. Pak počkali ještě na pár posledních kolegů a byl čas na překvapení. "Chceme moc poděkovat, že jste se tu sešli než půjdete všichni domů, ale chceme to všem říct takhle najednou." "Anička má pravdu a oba jsme teď moc rádi, že už vás nemusíme déle napínat."

Anežka pozorovala dění v infocentru a stála teď vedle Karola a Kristýny, která vypadala hodně natěšená tak jako vlastně všichni. Ona sama měla tajný tip a teď jí ho Anča potvrdila."Čekáme s Adamem holčičku a chlapečka." V infocentru se rozezněl jásot a ona sama si setřela slzu dojetí. Tohle bylo úžasné byla ráda, že tenhle okamžik můžou sdílet všichni společně. Po chvilce se jí dokonce podařilo k Anně dostat a obejmout jí. "Mám velkou radost a hlavně jsem ráda, že je všechno v pořádku. Teď už taky předpokládám začnete konečně s nějakými přípravami." "Chtěli jsem počkat než to bude minimálně dvacetčtyři týdnů, ale čas na přípravy je tu a je mi jasné, že to bude ještě veselé." Julie teď objala Adama a šla obejmout ještě Annu. "Moc ti to přeju a hlavně jsem tak ráda, že jste nám to řekli takhle hezky všem najednou. Je to tak úžasné to moci s vámi zažívat." "Jste s námi pořád a tak jste jako rodina. Zasloužíte si to prožívat tak jako my." Sid ještě jednou Julii objala a pak se ještě vrhla do malých oslav. Každý jí chtěl obejmout a hlavně všichni se ještě víc začali těšit. Nakonec se jim to podařilo rozpustit a ona s Adamem za doprovodu Aleny a Jany vyšli ven před budovu."Takže teď už nám jen musíte říct co a kdy se bude stěhovat a kdy se bude malovat." "Neboj všechno se včas dozvíte." Sid ještě obě objala a pak zamířili s Adamem k autu.

Adam dojel domů a nechal jít Aničku nahoru a sám ještě došel pozdravit dědu. Ten znal pravdu od včerejška aby moc šťastný. Chvilku se u něj zdržel a když vyšel nahoru našel Aničku v její pracovně. "Děda tě moc pozdravuje a koukám, že už přemýšlíš co a jak." "Spíš si uvědomuji kolik vlastně to bude práce, ale už se vážně těším. Víš prostě teď už se dokážu správně těšit a jen se nebát." "Miláčku báli jsme se oba, ale teď už by měli šanci. Všichni chápali proč to zařizování odkládáme, ale teď vážně jen stačí říct." "O víkendu se pustím do plánování nákupních seznamů a ty se domluv na stěhování to totiž vážně nechám na tobě." "Tak dobře zavolám všem a domluvím to. Neboj se bude to rychlovka a obě místnosti budou připravené. Jsem rád, že buďme mít prcky zatím stejně u nás v ložnici." "Je mi to tak příjemnější a hlavně je dost velká, aby se tam pohodlně vešli postýlky a komoda." Adam teď Aničku objal a pak se vydali společně do ložnice. Dali si sprchu a pohodlně se usadili na posteli. Měla pravdu v tom, že ložnice byla dost velká, aby se sem všechno vešlo. "Hlavně jim musím zamezit v nakupování oblečení, protože je mi jasné jak by to skončilo." "Jen si spíš řekni jaké velikosti chceš a ony ti určitě vyhoví." "To určitě, ale já jen nechci tunu růžové ve všech odstínecha to samé u modré." Adam se začal smát a dal jí pusu.

Sid se začala nakonec smát s Adamem, ale byla si jistá, že vážně bude muset zasáhnout. "No nějaká růžová a modrá asi bude muset být, ale jinak chápu jak to myslíš." "Adame já tě tolik miluju a jsem tak šťastná." "Taky tě moc miluju." Sid chtěla ještě něco říct, ale Adamovi se ozval telefon a byl to Břéťa. Takže nakonec osaměla doma, protože Adam musel jet na odchyt. Tohle byla jediná věc co si zatím prostě nechal a ona to chápala. Karol to nedělal roky a Michal z toho měl zatím respekt a tak ho Adam sice už bral sebou, ale jen aby se díval. Teď otevřela počítač a podívala se na připravený seznam co tam měla. Ohledně oblečení chtěla spíš větší velikosti, protože z nich miminka nevypadnou a maximálně se třeba ohrne rukáv. Pokud by bylo potřeba víc věcí v menší velikosti nebyl problém to rychle dokoupit a ladit do vážně chtěla dost neutrálně, aby nemusela přemýšlet nad tím co dá kterému prckovi. Dívala se na barvy a bílá, béžová, možná žlutá a i pro holčičku klidně některé odstíny modré a zelené se jí zdály jako ideální volba. Určitě bude mít i pár hezkých kousků v modré a růžové nebo fialové, ale hlavně chtěla praktičnost. To samé chtěla u nábytku a dalších věcí. Naštěstí díky tomu, že Terezka měla miminko teď tak věděla co by vážně chtěla a co ne. Počká po víkendu a pak začne řešit i tohle. Prostě byl čas hnízdit jak vtipně říkala Eliška a měla úplnou pravdu.