Tajemství ze zoo

38. Díky lásce

Adam si všiml jak Sandra odjíždí od pavilonu a došel dovnitř za Aničkou, která si zrovna prohlížela dorty které přivezla. Došel jí hned obejmout a dát jí pusu. "Lásko vypadá to vážně skvěle." "Taky si myslím a jsem ráda, že to ochutnáme tady a budeme vědět čeho vzít víc. Máma taky ráno vyzvedla podobnou krabici a odpoledne to doma ochutnají." "Jsem rád, že to tak je, protože chci aby to byl nejen náš den. Víš hodně lidí hlavně tady se na tu svatbu těší. Hlavně holky při tobě stály v době, kdy jsem se choval jako idiot." "Adame nech to už jednou pro vždy být, je to minulost a bez téhle minulosti bychom neměli přítomnost. Všechno se stalo z nějakého důvodu a já jsme absolutně šťastná." "Anni miluju tě a to opravdu moc." "Taky tě miluju." Adam si užíval mít Aničku v náručí a pak se sem postupně začali trousit kolegové, aby mohli ochutnat dorty a zákusky. Po půl hodině měli s Aničkou jasnou představu co objednat a jaké příchutě dortů komu chutnají. Nakonec tu zůstala jen Eliška a Julie. "Ančo musím říct, že jsem netušila, že mi bude chutnat citronový dort, ale ten je fakt skvělý." "Julča má pravdu mě taky moc chutná." "Tak to pak obě nezapomeňte říct Stáně, aby to doma vyřídila, protože tohle je vysloveně příchuť co vymyslela Sandra. Měla šanci vytvořit jednu příchuť a vybrala si tuhle a i ve výrobně to všichni chválili a asi půjde do stálé nabídky." "Tak to jí to hned musíme říct, protože tohle je luxus."

Sid se usmívala a byla ráda jak se Sandra může realizovat a hlavně, že má možnost tvořit to co jí opravdu baví. "Hele Adame a ty jsi nějak moc zticha jaká vlastně vyhrála příchuť u tebe?" "Eliško u mě to bylo jasné předem a Anička to moc dobře věděla." "Jeho nejvíc potěší čokoládový dort a ten taky budeme mít. Spodní patro bude čokoládový dort, tvarohovo šlehačkový krém s třešněmi a čokoládový dort a pařížská šlehačka bude tvořit horní patro. Jen jsme si to chtěli ověřit, že to fakt je nejlepšími kombinace a pak bude spousta malých kousků dortových řezů v různých příchutích." Adam se usmíval a držel Aničku v náručí. Byl s výběrem moc spokojený a věděl, že hlavně obě příchutě chutnají jí. On by se klidně spokojil s čímkoliv, ale tady se úžasně shodli na stejných příchutích. "Já rovnou říkám, že jste si nemohli vybrat líp." Sid se na Julii usmála a věděla, že má pravdu. Nakonec dostala ještě pusu a nechala Adama jít zase pracovat. Osaměla tak s holkama. "Mě se líbí, že budete mít jen menší dort a spoustu zákusků k tomu." "Už na tvojí svatbě se to osvědčilo a mě to připadá mnohem lepší. Takhle se nikdo nemusí přemáhat jíst dort, který by mu třeba nemusel chutnat. Každý si tam najde co má rád." "Co brácha ten si taky řekl příchuť?" Sid se zasmála tomu co Eliška řekla. "Tomu chutná úplně všechno, ale jo miluje ořechové dorty a tak si taky pochutná." "No ten z pekanových ořechů a slaného karamelu je fakt luxusní." Sid věděla, že má Julie pravdu.

Později si Sid ještě psala se Sandrou a dávala jí vědět jak velký úspěch měl citronový dort. Světlý korpus s příchutí citrusu s mascarpone a citronovým tvarohem byla úžasná a osvěžující kombinace. Mini zákusky prostě doplní řezy právě těchto dalších dortů a bude to moc fajn zpestření sladkého baru. Nechtěla takové ty klasiky jako makronky, pavlovky, tiramisu a podobně. Večeře bude formou švédských stolů a tam si taky každý vezme co má rád a co mu bude chutnat. Koneckonců zrovna malá svatba to vážně nebude, protože už teď předběžně byli asi na dvoustech hostech. Oba chtěli, aby hlavně i kolegové si mohli užít jejich štěstí. Velká oslava s rodinou, přáteli a kolegy na které se prostě vezmou, tohle bylo to co si oba moc přáli. Díky lásce a podpoře lidí tady toho za poslední roky zvládli vážně hodně. Dokázali překonat zlý osud a nechat temnou minulost být. Občas tak jako dneska se k některým věcem Adam vracel a ona pořád nevěděla jak mu pomoct to nechat úplně být. Ta malá část jeho mysli vždycky měla na paměti co se muselo stát, aby byli konečně spolu. Ona mu to nikdy nevyčítala a uvažovala, že by si možná mohla promluvit s Alenou a zeptat se jí na názor. Teď sklidila poslední věci po přípravě krmení na odpoledne a přečetla si zprávu od mámy. Potěšilo jí jak je nadšená z příchutí co vybrali oni s Adamem. Prostě všechno bylo skvělé a ona se teď sebrala a zamířila domů, aby odpoledne věnovala učení.

Adam odpoledne dokončil všechno potřebné k projektu a teď seděl v kanceláři u Lubora. Ten mu říkal novinky ohledně financování a informací co měl z partnerské zoo v Drážďanech. "Hele Marie už rozhodnutí nechá na tobě, protože musí padnout až koncem prázdnin." "Předpokládám správně, že ty nejsi nakloněný tu spolupráci prodloužit." "Nic nám to teď nepřináší a já vážně asi nemám chuť tady mít Hermanna nějak často. Zase by s ním přijela ta jeho dcerunka a to by byly zase jen komplikace." "Jo slyšel jsem, že má poněkud podivné zvyky, osobně jsem na ní ještě nenarazil." Adam se na Lubora díval a všiml, že je překvapený. "Lubore no tak, jezdím po zoo tak často, že ty drby slyším i jinde než tady. V Kodani to zkoušela i na tamního finančního ředitele a málem se jí podařilo rozvést chlapa od slonů." "No tak tohle je novinka i pro mě. Jak říkám rozhodnutí bude na tobě a nějak si dej pozor, protože tady za měsíc stejně budou." "Neboj dám si pozor a jak se to má s nováčky?" "Jde to líp než jsem čekal a hlavně teda díky tobě i Anně za Kristýnu. Bude to fajn posila a my máme o jednu velkou starost méně. Ještě taková věc mohl by jsi se zeptat Aleny na Dominika? Víš Monika se mě ptala a vlastně Adélka taky, prostě jestli by pak po operaci nepotřeboval nějak víc pomoct." "Alena jen říkala, že se chtějí domluvit s Radkem ohledně jídla. Asi by jsme mohli vymyslet nějaký systém a střídat se s tím, že mu ho budeme nosit?" "To zní jako plán a necháme tedy asi holky ať to naplánuji a my se můžeme zapojit. Je to fajn kluk a bude tu velkým přínosem na stálo tak jako je i teď." Adam se usmál aby rád, že prostě tady v zoo je všechno v perfektním stavu.