Tajemství ze zoo

13. Večerní rande

Sid si užívala večerní rande s Adamem v baru, protože to vždycky bude místo kde rádi trávili čas. Dávno už tu trvale nezpívala, ale pokud bylo potřeba občas zaskočila. Skončila těsně před tím než šla studovat a tak měli kluci dost času si najít náhradu. Byla to fajn milá holka, která před den pracovala v městském informačním centru a večer zpívala tady. Všichni si jí oblíbili a navíc její přítel tu před rokem začal pracovat jako kuchař. Marek a Vojta totiž rozšířili bar o vedlejší prostory a byla možnost tu pořádat větší akce a hlavně se sem chodilo najíst čím dál tím víc lidí. Dařilo se jim jak pracovně tak soukromě. S Adamem se dneska od Marka nechali umluvit na zkoušku jejich novinek. Občas dělali tématické jídelní lístky a teď byla zrovna doba kdy se vrhli na mexickou kuchyni. Oba jí měli s Adamem rádi a musela uznat, že se to fakt povedlo. "Jsem ráda, že kluci s těmito akcemi přišli. Je to fakt moc dobře, ale stejně se nejvíc zase těším na jejich italské a řecké týdny." "S tím musím jen souhlasit miláčku. Mimochodem nějak jsem uvažoval nad tím o čem jsme mluvili a asi by bylo fajn kdyby se mi podařilo Karola nalákat na práci tady." "Lásko mě se to moc líbí a hlavně by jsi na něj mohl stoprocentně spolehnout tak jako na Michala a ten by navíc od něj mohl čerpat další vědomosti. Buď si prostě vezmeš to volno, nebo se určitě s Marií bude dát nějak jinak domluvit." Adam se usmál a dal Aničce pusu.

V baru bylo dneska vážně dost lidí a Adam si uvědomil, že sem pořád rád chodí. Chodili se Sid večer ven často, ale někdy si zašli na jídlo i v Praze, když měla školu a on jí třeba jel vyzvednout. Taky často chodili na jídlo do dalších místních restaurací, aby měli nějaký ten čas jen pro sebe jako pár. Pořád jí rád překvapoval květinami klidně v práci, nebo je nachystal doma. Takové ty drobnosti, které ovšem jejich vztah posilovaly. "Hlavně jsem rád, že jsme si odpočinuli ve vile. Vím jak hodně toho na tebe teď je." "V týdnu už mě čekají jen dva poslední testy a pak už bude čas se učit na ústní zkoušky. Neříkám, že to není těžké, protože ty sám moc dobře víš, že je ovšem taky se nechci jen zbytečně stresovat. Mám školu ráda, ale teď vím jistě, že dál jít teď nechci ač se mě všichni snaží přemlouvat." "Já vím doktor Frynta se mě taky ptal jestli si to nakonec nerozmyslíš. On samozřejmě chápe tvoje důvody a rozumí jim, ale byl by rád, kdyby jsi pokračovala." "Teď určitě ne, ale možná někdy později bych o tom mohla uvažovat. Teď je hlavní obhájit práci a před tím dokončit ročník." "Lásko vždycky tě budu podporovat ať se rozhodneš jakkoliv. Miluju tě." "Taky tě moc miluju Adame." Sid se nechala políbit a věděla, že v Adamovi bude mít vždycky oporu. Byl její spřízněná duše a krom toho, že se milovali tak jí naprosto chápal.

Později se vypravili domů a Sid si užívala tenhle čas jen pro ně. Pořád si dopřávali rande a ona se díky Adamově pozornosti cítila šťastná a milovaná. Teď došli domů a ještě v předsíni si jí Adam přitáhl do náručí a začal ji líbat. Vždycky byla tak nadšená když byli spolu sami. "Jsem moc ráda, že jsi navrhl jít ještě večer ven. Moc pro mě znamená, že tohle děláme a můžeme prostě trávit čas spolu." "Jsem nejraději jen s tebou tady doma, ale zároveň chci, abychom měli možnost chodit na rande a být prostě i s přáteli. Každý den s tebou je pro mě vzácný a nikdy nebudu dost vděčný za to, že jsi to s námi tehdy nevzdala." Sid se nechala v náručí odnést do ložnice a tam položit na postel. Adam jí zasypal polibky a brzo se už jejich oblečení válelo na zemi. Milovala ho a on miloval ji, co víc si mohla teď přát. Adam po krásném milování držel Aničku v náručí a užíval si to. Vždycky pro něj bude láskou jeho života a věděl, že osud mu její přítomností vynahrazuje všechno co si kdysi prožil. "Jsem tak moc šťastná Adame a vím, že jsme si kdysi prošli hodně věcmi, ale ty nás jen učinili silnějšími. Máme naší lásku, náš domov a snad se brzo dočkáme i miminka." "Nic si nepřeju víc, protože to bude další dílek naší pohádky plné lásky a štěstí." Adam si pak pohodlně lehl i s Annou v náručí a za chvilku poznal, že usnula a i on se nechal přemoci spánkem.

Ráno byla Sid vzhůru dřív než Adam což bylo nezvyklé, ale využila toho a šla udělat snídani. Připravila pannini na zapečení a nakrájela zeleninu. Všechno pak dala na stůl a zadívala se oknem kuchyně ven na zahradu. Tenhle dům byl skutečný a opravdový domov. Dům, který si vysnili a hlavně kde založí rodinu. Tenhle týden budou mít oba hodně nabitý, ale snad to zvládnou. Dneska to nejtěžší čekalo na Adama a to rozmluva z Marií. Byla si jistá, že s odchodem Boba už nějakou dobu počítá, ale pořád čekala až to konečně řekne i sám Adam. Všichni žasli jak dlouho ho trpí, ale to teď už prostě skončilo. Měl teď mnohem víc práce a byla pravda, že tam pořád někdo nemohl chodit pomáhat. Dala snídani do kontaktního grilu a došla probudit Adama. Než došla do patra tak už byl vzhůru a potkala ho na chodbě. "Lásko zrovna jsem tě šla vzbudit." "Promiň, že jsem spal tak dlouho není mi to podobné." "Je toho na tebe v poslední době taky hodně a neříkej, že to tak není." Adam jí dal pusu a šli dolů si dát snídani. Adam musel uznat, že má vlastně pravdu. "No je to tak, ale i dřív jsem toho měl hodně třeba ke škole." "Tehdy bylo snazší dohlédnout na pavilon a teď co mám školu a jen zkrácený úvazek je to prostě problém. Děda taky má víc prohlídek než jsme dřív měli. Holt je potřeba to s Bobem vyřešit a pokud by se podařilo sem dostat nejen Michala, ale i Karola tak máme vyhráno." "Jsi úžasná lásko." Adam se naklonil a dal jí pusu, pak se pustili do snídaně. Nakonec se vypravili do práce a dneska jeli výjimečně autem, protože pak chtěli jet odpoledne na nákup.