Tajemství ze zoo

120. Příchod domů

Alice stála v obýváku a dívala se na výsledek toho jak Adam včera s Alenou stihl vyzdobit celý dům. Věděla jistě, že Sid to udělá strašnou radost. Před dvěma hodinami odjel směrem do Hradce, aby Sid a děti vyzvedl. Teď se podívala po Eduardovi, který se bavil s Raulem a Josefem. Řešili něco kolem vánoc a Sidonie v pracovně telefonovala s jedním dodavatelem. Ona teď ještě uložila poslední krabičky jídla do mrazáku. Radek se překonal a ona sama taky navařila další jídlo. Sid tu tak bude mít jídlo jak pro sebe tak pro ně s Adamem, aby měli víc času na děti a na sebe. Vaření mohli zajistit takhle a bylo to podle ní skvělé řešení. Sandra s děvčaty ve výrobě udělaly základ na oblíbené sušenky Sid, takže těsto na ně už taky bylo v porcích v mrazáku. Stačilo tak vždycky jen nějaké vyndat a dát upéct. Adam včera večer ještě zajel na velký nákup a tak i lednička byla plná věcí co měla Sid ráda. Teď k ní došla Sidonie. "To Rakousko je zařízené a už si s tím nemusíš dělat hlavu. Jinak já už se tak těším až budou tady doma." "Já taky a hlavně teď je jen přivítame a zase zmizím ať na sebe mají ti čtyři čas." "Musím jen souhlasit. Víš tak moc mě tohle všechno těší a jsem ráda, že se rodina rozrostla." Alice se usmála a tchyni objala, protože ona to cítila úplně stejně. Radost z narození dětí měl teď prostě úplně každý.

Sid byla šťastná, že už jednou domů. Tolik se těšila na klid ložnice a možnost být jen s Adamem a dětmi. Věděla, že jí čeká doma přivítání, ale na to se taky moc těšila. Máma to nechtěla dělat bez jejího vědomí a jak sama řekla jen jí pozdraví a pomůžou a pak všichni zmizí. Tohle jí opravdu moc těšilo. Obě děti si spokojeně hověli v sedačkách a aniž to tušili tak jeli konečně domů. Jakmile Adam zahul k nim do ulice všimla si, že mají osvětlený stromek v přední zahradě a na dveřích měli věnce. "Adame to je úžasné, že máme alespoň venku výzdobu." "Vím jak moc máš vánoce ráda a tak jsem ti chtěl připravit překvapení." Adam se usmál a věděl, že ještě víc nadšená bude až zjistí, že mají vyzdobený celý dům. Teď opatrně zajel do garáže. To už je taky přišli všichni přivítat a pomoct s věcmi. Alice hned pomohla Aničce z auta a jemně jí objala. On vyndal obě sedačky a Eduard mu je pomohl zanést dovnitř do tepla. Sid objala mámu a byla tak ráda, že je konečně doma. "Sid holčičko jsem tak ráda, že jste už doma. Neboj se, mi tu budeme jen chvilku, tenhle návrat domů je hlavně o vás čtyřech." "Děkuju mami za všechno." Sid šla do domu a už v předsíni si všimla, že mají výzdobu a ve vstupu do obýváku se zastavila a v očích se jí objevili slzy. Adam věděl jak moc jí výzdoba potěší a tak to zařídil a měla podezření, že mu pomáhala právě Alena.

Adam si všiml jak je Anička dojatá a tak jí došel obejmout. "Jsi ten nejúžasnější muž na světě." "Jsem rád, že máš radost. Prostě jsem věděl, že by tě to bez výzdoby mrzelo. Tohle bylo jednoduché zařídit." "Pak musím Aleně poděkovat." Adam se usmál, protože jí to opravdu rychle došlo. Ještě si užili spoustu objímání a udělali spoustu fotek s miminky než je rodina nechala doma samotné. Děda se nechal odvést do zoo, protože měl dneska ještě pár prohlídek. Osaměli teď spolu s dětmi v obýváku a on si to moc užíval. "Takže co by jsi těd chtěla dělat? Chceš být tady dole, nebo být nahoře?" "Ráda bych šla nahoru, prostě si chci užít chvilku jen s tebou a dětmi." "Tak běž napřed a dej si sprchu. Já pak přijdu i s dětmi dobře?" "To zní přímo skvěle, miluju tě." Adam dal Aničce pusu a pak se díval jak odešla nahoru do ložnice. Taky si připravil na tác věci co pak vezme nahoru až bude mít Anička hlad. Na dnešek i na zítra měli v lednici navařeno a tak to měli vážně jednoduché. Ještě taky poslal pár fotek ostatním, aby si mohli užít alespoň takhle jejich příjezd domů. Adam se teď zadíval na děti, které odpočívali v postýlce co měli tady dole. Byli úžasní a on je miloval pořád víc a víc. Nakonec si je oba vzal do náručí a zamířil s nimi nahoru, kde je opatrně položil každého do své postýlky.

Sid si dala rychlou sprchu a oblékla si domácí oblečení. Měla koupena příjemná kojící trička a byla za ně vážně ráda. Jakmile vyšla do ložnice dívala se chvilku na Adama jak sedí u postýlek a pozoruje děti. Tady v ložnici měli taky vánoční výzdobu a jí to přišlo tak krásné. Hlavně jejich hlavní a největší dárek letošních vánoc teď spokojeně odpočíval v postýlkach. Adam jí teď udělal místo v posteli a ona si lehla. Za chvilku se k ní přidal Adam, který se šel taky převléknout. Lehl si vedle ní a objal ji. Bylo jí teď tak moc dobře a tak moc si užívala jeho blízkost. "Na tohle jsem se těšila, na to jak budeme tady doma všichni spolu. Víš tohle je pro mě vrchol štěstí a letošní rok je prostě úžasný." "Anni mám to stejně a tak moc jste mi tady večer a v noci chyběli. Tolik jsem se těšil až vás tady budu mít. Jsi láska mého života a já se teď těším jak buďme všichni spolu jako velká rodina." Sid se na něj podívala a nechala se chvilku líbat. Pak je leželi vedle sebe v objetí a pozorovali spící miminka. Adam věděl, že dnešek je výjimečný a hlavně teď jsou spolu doma. Později přinesl sobě i Aničce oběd a položil tác s talíři k nim na postel. Pavlínka i Jiřík byli nakrmení a teď spokojeně spali. "Radek se překonal a máme jeho výbornou žemlovku." "Tu si nechám líbit a jsem ráda, že máme navařeno, prostě máme úžasnou rodinu a hlavně přátele." "To máme." Sid byla tak šťastná a užívala si každou minutu toho, že jsou doma a spolu.