Tajemství ze zoo

20. Měla by jste pokračovat

Sid ve středu ráno stála na chodbě fakulty a sledoval dění. Dneska je čekala poslední písemná zkouška a pak už je čekalo jen pár povinných přednášek. Ta hlavní bude samozřejmě zítra dopoledne a povede ji Adam s Karolem. Teď zaslechla hluk na chodbě a zahlédla doktorku Landovou jak zas a znovu čelí tomu idiotovi. Vážně doufala, že Adam má vymyšlenou pomstu do posledního detailu, protože ona sama už toho měla vážně dost. Adam už pro ní má místo ve svém týmu a bude to pro ní zadostiučinění a odměna po tomhle všem. Teď tak jako ostatní zaslechla jak ji Slovák zase říká, že ona v tom projektu nemá šanci a že je hloupá, protože se vůbec přihlásila. Pak kolem nich prošla a jen se smutně usmála. Sid se za ní dívala a pak se tak jako ostatní obrátila směrem k tomu kdo tohle drama způsobil. Ten teď stál samolibě na svém místě a mračil se na ně. Se Sid to narozdíl od ostatních nic nedělalo. Nakonec se rozhodla, že je čas trochu povzbudit vedoucí její práce. Byla šťastná, že měla právě doktorku Landovou a to z mnoha důvodů. Byla přísná a vyžadovala preciznost, ale zároveň byla empatická a měla smysl pro čest. Zašla k ní do kabinetu a po vyzváni vešla dovnitř. Všimla si jak má lehce červené oči a bylo jí jasné, že jakmile byla z dosahu očí ostatních tak dala průchod svým pocitům. "Omlouvám se jestli ruším, ale chtěla jsem vědět, že jste v pořádku. To jak se k vám chová není správné."

Doktorka Jana Landová seděla v kabinetu a nechala volný průchod svým pocitům, protože už se zase musela vypořádat se Slovákem. Ten chlap byl šmejd a jen díky děkanovi se tu pořád držel což nikdo nechápal. Hlavně jí vadilo jak shazoval možnost účastnit se výzkumného projektu doktora Hrušky. Adama si oblíbila jako kolegu, protože narozdíl od ostatních ho neznala z doby kdy na škole studoval v mládí. Musel se popasovat s mnoha tragickými věcmi a nakonec uspěl a stal se z něj mezinárodně uznávaný odborník. Sama ráda chodila na jeho přednášky a byla z nich vždycky nadšená. Věděla, že možná nemá moc šanci, by si jí vybral, ale chtěla to alespoň zkusit. Navíc docent Vinkler i Frynta ji v jejím rozhodnutí podporovali. Teď si otřela oči a snažila se uklidnit než půjde do učebny. Z myšlenek jí vyrušilo klepání na dveře a když pozvala klepajícího dál zjistila, že je to Sid Novotná. Měla tuhle studentku vážně v oblibě, protože byla chytrá a schopná se postavit sama za sebe. Navíc absolutně dokonale uměla Slováka vytáčet svými znalostmi. Teď díky tomu co řekla pochopila, že si o ní dělá starosti a tak jí pokynula, aby si k ní sedla. "Sid vy se tím hlavně nezatěžujte, protože teď máte jediný úkol a to se připravit na ústní zkoušky a pak obhajobu práce. Pořád si myslím, že je velká škoda, to vaše rozhodnutí. Měla by jste pokračovat minimálně na magisterský program. Máte znalosti a nadání a musím říct, že mě mrzí, že nechcete pokračovat."

Sid se na ženu před sebou usmála a věděla jistě, že jí pochopí až zjistí celou pravdu, ale teď bylo na čase jí trochu uklidnit. Mluvila o tom i s Adamem a oba se domluvili, že by jí možná malá část pravdy pomohla to lépe pochopit. "Já chápu proč se vy i další snažíte mě přemluvit, ale teď to není na pořadu dne. Za pár měsíců se budu vdávat a to má pro mě prioritu stejně jako založení rodiny. Ani jedno ovšem neznamená, že se vzdám studia navždycky." Sid si všimla jak se doktorka Landová usmála a konečně se trochu víc uklidnila. "Aha tak teď to dává smysl, zároveň gratuluji a doufám, že váš partner vás bude ve studiu podporovat." "Věř tě mi on bude první kdo bude stát na mé straně ať se rozhodnu jakkoliv." "Je dobře mít po boku někoho kdo to chápe. Víte Sid sama jsem dokončila školu už s miminkem. Naštěstí jsem měla velkou podporu od manžela a rodiny. Dcera letos končí gymnázium a chce jít v mých stopách." "To je skvělé a zároveň jsem si jistá, že si studium tady zamiluje. Někdy se totiž to co je někde špatně samo vyřeší a snáz než si třeba člověk myslí." "Obávám se, že doktor Slovák se hned tak nevyřeší. Kárný senát saze smetl ze stolu další stížnost. Sid já vážně obdivuji jak se ho nebojíte." "Mám skvělou praxi a hlavně jistotu, že na každého jednou dojde." Jana Landová se na dívku před sebou dívala a uvažovala o čem teď přesně mluví, jakoby věděla něco víc, ale zároveň to teď nemohla říct.

Sid bylo jasné, že její slova padla na úrodnou půdu. "Vy jste úžasná proferoska a hlavně skvělý člověk. Určitě vám osud vynahradí to co teď musíte snášet." "Mám šťastnou spokojenou rodinu a tuhle práci, ostatní už by byl příjemný bonus. Třeba se mi nesplní to co bych teď ráda, ale to nevadí, protože hlavní je zkoušet to." "S tím musím jen souhlasit. Já už musím běžet máme teď přednášku docenta Frynty." "Mějte se Sid a děkuji, že jste si dělal starosti." Jana Landová se po odchodu Sid opřela v křesle a uvažovala o tom co říkala. Nějak se mluvilo o tom, že snad někoho má, ale zaslechla i řeči, že to není vážný vztah. Nikdo tu totiž jejího přítele nikdy neviděl a tak se předpokládalo, že je to asi nějaký nový vztah. Ovšem pokud mají před svatbou tak je to úplně jinak a Sid si jen střeží soukromí což úplně chápala. Ona sama oddělovala práci a soukromí taky. Její manžel Petr byl fajn chlap, který pracoval jako hasič. Vždycky v něm měla oporu a jak jí často s láskou říkal je rád, že si dcera vybrala její kariéru jako vzor a ne tu jeho. Měl nebezpečnou práci a párkrát měl při akci namále. Měli úžasné manželství a navíc ho musela krotit, aby si se Slovákem to jeho chování nepřišel vyřídit osobně. Vzala si teď věci a vydala se do učebny. Měla po rozhovoru se Sid hned lepší náladu. Její bakalářská práce byla úžasná a těšila se až jí obhájí. Stejně tak měl skvělou práci i její spolužák Michal další z obětí Slováka. Ten kluk byl chytrý a měl talent a toužil po práci v zoo což doufala, že se mu splní. No snad měla Sid pravdu a osud minimálně potrestá ty špatné a ty dobré nechá v klidu.