86. Oslavy můžou začít

59 7 0
                                    

Stáňa byla s Alicí v infocentru a jen ještě kontrolovaly, že je všechno připravené. Před chvilkou dorazila Sandra a přivezla dva dorty, které si nakrojí a všichni si tak spolu s chlebíčky dopřejí báječnou snídani. "Musím říct, že je vlastně fajn to oslavit až dneska. Jak jsem se Sid včera mluvila vypadala unaveně." "Není se čemu divit, protože toho na ní teď bylo prostě hodně. Nejsem s tím zmetkem, ale tak nějak všeobecně. Škola, práce, plánování svatby a k tomu nové úkoly a práce u Adama. Myslím si, že si vážně zaslouží pár dní klidu a pak se prostě jen soustředí na klasickou práci a hlavně na sebe a Adama." "Samozřejmě máš v tomhle pravdu a já to chápu jen si holt dělám starosti. Mimochodem jak to vypadá u Sandry, víš nechci se moc vyptávat, abych jí třeba nechtěně neublížila."v"Mluví spolu, ale je to pořád hodně čerstvé. On snad už konečně pochopil o co všechno se teď ochuzoval. Zároveň si myslím, že ona sice jeho omluvu přijala a je ráda, že se usmířili, ale víš myslím si, že úplně odpustit mu zatím nedokáže." "To bude chtít hodně času a dost trpělivosti z jeho strany přeci jen musí mu toho odpustit opravdu hodně." "Jsem ráda, že jsi mi tak nějak řekla co mám čekám díky tomu jak jste to měli se Sid. No každopádně je to na dobré cestě a to je nejdůležitější." "No ta doba kdy jsme postupně zjistili, že neodjela ani u jednoho z nás nejsou zrovna ukázkou milujícího rodičovství, ale naštěstí už je to všechno pryč."

Alice se usmála a pak Stáňu objala, protože prostě díky zážitkům se Sid věděla jak složité to teď Sandra má. Ještě teď zkontrolovala, že mají všechno připravené a taky už se tu postupně scházeli všichni zaměstnanci a rodina. Bylo úžasné, že to Sid a Michal můžou takhle hezky oslavit a jí to těšilo. Taky si promluví s Adamem, aby na Sid víc dohlédl, protože se jí vážně zdála hodně vyčerpaná. Teď si všimla jak se Eduard baví s Josefem, který už dorazil. Ona sama teď došla k Anežce a konečně měla možnost osobně poznat dceru Karola. Ta se během chvilky omluvila a šla právě za ním. "Je moc milá a po všem co má za sebou je úžasné jak se usmívá." "Jsem ráda, že jí sem přivezl a už jsem pochopila, že ostatní to napadlo mnohem dřív tak si, že náhradu za sebe už mám zajištěnou." Alice se na Anežku usmála. "No rozhodně by to bylo skvělé řešení, ale času na to je dost." "Chci zatím zůstat a jsem ráda, že nechali všichni rozhodnutí na mě a tedy přemlouvání bylo, ale dali mi možnost volby. Já bych se vážně doma nudila a takhle budu mít pořád práci a navíc vím, že až se opravdu definitivně rozhodnu tak na moje místo přijde úžasná veterinářka." Alice byla ráda, že to Anežka tak cítí, protože věděla, že se jí vážně přemluvit snažili, ale hlavně chtěli, aby to bylo její vlastni rozhodnutí. Zkontrolovala teď telefon a zpráva od Adam jí potvrdila, že jsou na cestě.

Michal si užíval poklidné ráno s Dominikem a mámou, která hodna své pověsti jim upekla čerstvé buchty, protože on je miloval a jak už stihla zjistit Dominik taky. Teď seděli u Dominika doma a užívali si společnou snídani. Máma teď taky nakousla to co vlastně zajímalo i Dominika, ale nechal to ještě včera být. "Upřímně pořád se snažím nějak zpracovat to co se stalo na katedře. Vždycky když mi někdo vyprávěl jaký Adam býval tak jsem si myslela, že přehání." "Kristýno mě to neříkej já si živě pamatuju jak mi holky vyprávěly tu historku Adam s Albertem a žábami. Vždycky jsem si myslel, že kecají." "Sid mě varovala a stejně jsem byl v šoku, hlavně asi z toho jak moc mu Adam opravdu mohl ublížit kdyby chtěl." "To je přesně ono, mě neděsí to co je vidět, ale spíš člověka napadne kam až by byl schopný zajít při ochraně lidí které má rád." Michal mámu poslouchal a pak jim řekl co mu vyprávěla Sid o jejím únosu. Oba samozřejmě o tom věděli, ale on jim řekl trochu víc podrobností a tak pochopili jak Adam chrání ty které miluje. "Alena vždycky říká, že ona i ostatní mu dluží nejen za život, ale mnohem víc. Vždycky tu pro ně byl a vždycky to tak i dál bude. On je člověk kterého chceš mít na svojí straně, když jsi na dně. O Sid vlastně platí to samé což já vím lépe než kdo jiný." Michal se na partnera usmál a věděl, že naráží na pomstu jeho ex, kterou si Sid vzala na starost. No nakonec byl čas se zvednout a vyrazit do práce na plánovanou oslavu.

Sid si užívala ráno s Adamem a teď si ještě vychutnávala snídani do postele. "Tohle se mi nikdy neomrzí a upřímně jsem tak ráda, že oslava je až dneska. Odpočinula jsem si a jsem zase plná sil. Nějak mě to vážně všechno zmohlo a byla jsem tak unavená. Jen nevím jestli z toho všeho, nebo jsou to už první příznaky pokračujícího těhotenství." "Lásko to bude asi kombinace obojího, hlavní je teď, že jsi si vážně odpočinula. Taky mi psal ještě docent Vinkler. Děkan jemu a Fryntovi nakonec řekl celou pravdu a oba to akceptují. Jako neschavluji to, ale jako my jsou ochotni to chápat. Taky to prý ještě chce říct Markétě a za to jsem vážně rád. Tím tohle celé definitivně skončí a nikdo už nic dalšího nemusí vědět." "Myslíš si, že ten zmetek bude vážně mlčet?" "Anni miláčku jsem si jistý stoprocentně a navíc on moc dobře ví, že není radno si se mnou zahrávat." Sid se usmála a dala Adamovi pusu. Pak se šli oba obléknout a byl pomalu čas zamířit do práce. Teď byl čas oslav a hlavně klidných dní. Nic je nikam nebude honit, žádné termíny odevzdání prací ani termíny zkoušek. Prostě teď jen klasická práce a hlavně ona a Adam. "Tak já jsem připravená a oslavy můžou začít. Jsem si jistá, že máma si dala záležet." "Neplánují nic velkého, ale oslavit to chtějí a já jim to nemám za zlé." Adam si ještě přitáhl Aničku k polibku a pak společně vyrazili do práce.

Tajemství ze zooKde žijí příběhy. Začni objevovat