Tajemství ze zoo

127. Možná ano, možná ne

Polovina ledna přinesla výjimečně teplé počasí a Sid si ho užívala plnými doušky. Teď zrovna přijela do zoo a zaparkovala u budovy vedení. Podívala se do zpětného zrcátka a musela se usmát. Eliška s Julií už se k ní blížily a vezly kočárek. Vystoupila a obě holky objala. "Jsem ráda, že je teď tak hezky teplo a neboj máme všechno pod kontrolou a pak budeme u mě." "Dobře Juli děkuju." "Jsem ráda, že u mě už konečně zázemí bude taky hotové a dost se na to těším." "Je fakt, že už to úpravu potřebovalo." "Tak si užij kávu s Adamem a o nás si nedělej starosti." Sid holky objala a pak postupně dala obě děti do kočárku. Pozorovala jak holky pomalu odchází a obě byly úplně nadšené, že zase mají prcky tady. Jezdila sem teď skoro každý den a prostě si jen užívala se bavit s kolegy, nebo si u nich v zázemí na chvilku sednout, zatímco děti odpočívali v kočárku. U Elišky se teď zrovna malovalo a to byla poslední věc po menší rekonstrukci, která se dělala ve všech pavilonech. Věděla, že Adam je u plazů, protože ráno řešil něco kolem projektu a hlavně Karol byl v Praze na škole. Prošla pavilonem a zahlédla Michala se skupinou dětí ze zdejší školy. Zrovna jim začala prohlídka a tak měli s Adamem víc než hodinu než by se objevil v zázemí. Před chvilkou se vrátila z Hradce a měla za zebou poslední kontrolu na gynekologii. Všechno bylo v nejlepším pořádku a rozhodně toho hodlala využít.

Adam byl v zázemí a zrovna se chystal jít zjistit jak to vypadá v expozici, když se tu objevila Anička. Hned vstal a šel ji obejmout. "Anni lásko je všechno v pořádku?" "V naprostém, děti si vzaly holky a já vím, že teď máme tak minimálně hodinu času na sebe a nějak jsem si říkala, že třeba najdeš způsob jak ten čas využít." Adam si všiml jak se jí zalesko v očích a jen za sebou zavřela dveře a přitáhla si ho blíž. "Paní Hrušková a co přesně by se vám líbilo jako výplň času?" "Jsem si jistá, že přesně to na co teď myslíš." Adam zalapal po dechu, ale rozhodně byl ochotný se téhle příležitosti držet. Opřel Aničku o dveře a ty taky okamžitě zamkl. Začal ji líbat a ona mu vycházela vstříc. Měla na sobě dlouho sukni a tak využil příležitost a zvedl ji do náručí a ona mu okamžitě omotala nohy kolem pasu. Na chvilku jí přestal líbat a podíval se jí do očí. "Anni jsi si jistá, nemusíme." "Adame prosím můžeme a já to moc chci." Víc v tu chvíli Adam vědět nepotřeboval a veškerá touha, kterou dával poslední týdny stranou se dostala na povrch. Znovu začal Aničku líbat a rukou jí zajel pod sukni až nahoru k boku. Sid se vznášela na obláčku vášně a bylo jí jedno i kdyby je tu někdo načapal. Adam i s ní v náručí došel ke stolu a posadil ji na vyvýšenou část stolu. Nechala ho jí sundat tričko a ona sundala i to jeho. Teď byl čas na vášeň a lásku.

Sid nemohla uvěřit jak moc jí Adam pořád dokáže vzrušit, ale bylo to úžasné. Ač byli tady a mohl sem někdo přijít tak si užili jedno z nejúžasnějších milování co kdy zažila. Teď se jen neochotně vracela do reality a nechala Adama, aby jí hladil a líbal. Většina oblečení jim zůstala a ta druhá ležela vedle na stole. Adam jemně hladil Aničku po zádech a zároveň ji stále nepřestával líbat. Bylo to úžasné a on měl co dělat, aby zapomněl na úplně všechno a hodil na zem deky a dopřál jim druhé kolo. Bylo to neuvěřitelné a on nemohl být šťastnější zvlášť proto, že zítra měli výročí jejich prvního polibku. "Anni moc tě miluju a hrozně rád bych pokračoval, ale teď tady na to není čas." "Taky tě miluju a chtěla jsem jen být s tebou. Zvlášť dneska a zítra." Adam se usmál a dal jí pusu na nos. Pak se oba oblékli a dali se pokud možno dopořádku. Teď si ještě Aničku přitáhl do náručí. "Takže tohle mám brát jako oslavu výročí? Protože jestli ano tak je dokonalá." "Mám plán na zítra dopoledne. Ty máš volno a já od mámy zajištěné na celé dopoledne hlídání." "V tom případě se na zítřek těším ještě víc. Moc mi tohle chybělo, ty jsi my chyběla." "Ty mě taky Adame a není na tom nic špatného. Teď už tě ovšem nechám pracovat." Sid se usmála a nechala si dát ještě pusu než vyšla ze zázemí a nechala Adama dál pracovat. Teď se vydala k Julii do zázemí a byla ráda, že mohla uskutečnit tenhle svůj malý plán.

Adam se namáhavě vrátil k práci a rozhodl se, že si nakonec vezme zítra volno celý den. Neměl nic důležitého na práci a většině stejně dojde podle data, že je to kvůli výročí. Ta noc s nosorožci bude pro ně vždycky důležitá. Nejen večer, ale hlavně doba po půlnoci kdy se všechno změnilo. Ten polibek byl začátkem měsíců nejistoty, ale nakonec našli svoje štěstí a lásku. Sid šla po cestě a byla nadšená nejen z dneška, ale i zítřka. Máma si ráno vyzvedne dvojčata a užije si s nimi příjemné dopoledne u nich doma. Dostane sebou odstříkané mlíčko a naštěstí děti ho z lahve brali úplně v pohodě. Byla ráda, že měla tuhle možnost, nejen kvůli ní a Adamovi, ale hlavně viděla jak je máma a ostatní členové rodiny rádi, když mají děti u sebe. Našli svůj vlastní rytmus života a to bylo prostě skvělé. Teď došla do zázemí a dívala se jak Julie zručně houpe kočárek a kochá se pohledem na děti. "Ahoj, neboj oba spinkají. Jinak Eliška musela na chvilku k sobě, ale ještě se vrátí. Ty hele neměla jsi před tím culík?" Sid se usmála a věděla, že má Julie pravdu měla ho, ale dostal zabrat tak jako zbytek vlasů při vášni co si s Adamem dopřáli tak si spletla cop. "Možná ano, možná ne." Teď si užila šokovaný pohled kamarádky a pak se obě začaly smát. "No koneckonců máte na to právo a neboj mlčím jako hrob." Sid byla za přátelství lidí tady tak vděčná a nikdy se to nezmění.