Tajemství ze zoo

36. Nové město

Kristýna Straková seděla v obýváku a čekala než se Michal vrátí ze svého výletu do Dvora Králové. Doufala nejen, že se mu podaří to proč tam jel, ale hlavně v to, že si odpočine od učení. Snad si jeho životopis zařadí do databáze a snad pokud se uvolní místo tak by tam mohl začít pracovat. Vždycky chtěl pracovat u plazů, ale byl by ochotný začít kdekoliv. Nikdy neměl jiný sen než pracovat v zoo a ona ho v tom moc ráda podporovala. Manžel jí opustil před mnoha lety pro mladší ženu a od té doby byli jen oni dva. Marně se z něj roky snažila dostat vyšší alimenty, ale nakonec to prostě vzdala před šesti roky. On vždycky doložil jen doklad, že má minimální mzdu a nemohla dokázat opak. Pracoval ve firmě svého otce a ten mu v téhle černotě ještě pomáhal. O Michala se nezajímal a to snad byla jediná dobrá věc co se stala. Syn pro ní byl prioritou a dělala všechno pro jeho štěstí a on jí to vracel láskou a starostlivostí. Teď se konečně po konci školy zbaví toho ohavného profesora co si na něj zasedl a najde si svoje místo pod sluncem kde bude šťastný. Ona sama teď znovu obrátila zrak k počítači a uvažovala jak vyřešit svůj problém. V práci měla peklo, protože oni se jí chtěli zbavit, ale neměli jak. Pořád jí jen dávali najevo, že je na tu pozici stará. Sice letos oslaví padesátku, ale i Michal jí často říkal, že vypadá mnohem mladší.

Nakonec počítač zavřela a přemýšlela co dál. Najít v tomhle věku práci nebylo nic snadného a ona uvažovala jestli to má prostě zkusit a dát výpověď, nebo počkat až si Michal najde místo. Měli dost našetřeno a pár měsíců by vyšli bez problémů, ale ona by bez práce taky zrovna dlouho nevydržela. Možná o tom všem jen moc přemýšlí a moc si to bere. Nakonec jí Michal napsal, že je na cestě domů a všechno jí řekne až přijede. Nevěděla moc co si z toho má vzít, ale snad uspěl. Chtěl díky svojí spolužačce, která v zoo pracovala nechat svůj životopis a třeba by se nějaké místo v dohledné době uvolnilo. Mockrát jí viděla, byla to moc milá usměvavá dívka a Michal si jí oblíbil. Když se rozešel s bývalým partnerem ona tu pro něj byla a tak se přes rozchod zvládl přenést lépe než čekala. Taky o ní Michal říkal, že je vážně skvělá ve znalostech o hadech což jeho strašně zajímalo a jí to na Sid udivovalo. Nějak to k té drobné křehké blondýnce nešlo, ale nechtěla se moc vyptávat. Pro ní bylo hlavní, že v ní měl Michal kamarádku a hlavně někoho s kým sdílel problémy na škole, protože ona byla taky z těch na které si ten odporný chlap zasedl. Nakonec snad život bude milostivý a hlavně Michal si najde svoje vysněné místo i když to třeba bude ještě nějakou dobu trvat. Teď zaslechla otevírání dveří a šla do předsíně, aby ho přivítala a zjistila novinky.

Michal dorazil domů a strašně moc se těšil, až máme řekne, že má jistou práci a hlavně jeho vysněnou práci. Taky jí řekne o možnosti práce pro ní a uvidí jak se na to bude tvářit. Byl si jistý, že by jí to hrozně bavilo, ale byla otázka jestli bude ochotná odejít z Prahy. Jakmile vešel do bytu tak ho hned v předsíni objala. "Jsem tak ráda, že už jsi doma a jak jsi dopadl? Máš hlad chceš něco k jídlu?" "Mami klid, neboj jedl jsem a vážně moc dobrý oběd a teď pojď do obýváku je tu pár věcí co ti musím říct." Michal se díval jak se máma zatvářila trošku smutně asi si myslela, že nemá úplně dobré zprávy. Nakonec si k ní sedl na pohovku a všiml si, že tam má poznámky ohledně hledání práce. "Takže koukám, že jsi se rozhodla opravdu skončit." "To teď nech být, mě hlavně zajímáš ty. Takže nechali si tvůj životopis?" "Vlastně ne, protože já mám už dokonce práci." Kristýna se na syna dívala naprosto nevěřícně, opravdu teď řekl, že má práci? "Jako, že ti hned nabídli místo? Broučku to je úžasné a v jakém budeš pavilonu?" "Mami mě se splnil ten největší sen na světě, budu totiž u plazů." Kristýna hned syna objala a viděla jak strašně šťastný je, ale ona pořád nechápala jak se to stalo. Nakonec jí Michal vysvětlil jak se má situace v tamní zoo a že on bude v pavilonu s doktorem Kolárikem o kterém vždycky moc hezky mluvil. Taky tam pořád bude doktor Hruška kterého hodně obdivoval pro jeho práci a výzkum. Takže její největší a to starost o syna mohla teď definitivně pustit z hlavy, protože on si splní svůj největší sen.

Po tom co Michal vysvětlil mámě jak se věci mají ohledně jeho práce tak byl rád jak moc šťastná je kvůli tomu všemu. "Víš vůbec jsem to nečekal, ale Sid to věděla a prostě si byla jistá, že jsem dobrý kandidát. Trošku jsem se bál doktora Hrušky, ale on je vážně moc fajn." "Hlavní je, že budeš mít svoji vysněnou práci. Nové město a nová práce to by chtělo oslavu a já tady teď nic nemám." "Mami já se tě teď chci na něco zeptat a pochopím když řekneš ne, ale jak tady vidím ty poznámky tak ty chceš opravdu skončit viď?" "Tímhle by jsi se ty vůbec neměl trápit, ale ano chci, protože dneska to zase bylo tak ošklivé a já nevím jak dlouho to zvládnu snášet. Jenže najít v mém věku něco co by mě bavilo, ach jo." "Jak by se ti třeba líbila práce v infocentru? Víš Sid mi říkala, že jim končí jedna tamní pracovnice, ale nevím jestli by jsi ty chtěla pryč z Prahy." Kristýna se na syna dívala a snažila to zpracovat. Mohla by dát výpověď a jít pracovat jinam, někam kde by byla v kontaktu s lidmi a navíc by měla pořád syna blízko. Chtěla teď, aby měl svůj vlastní život, ale možnost ho vídat pravidelně by jí činila šťastnou. "Broučku já na Praze nelpím. Jen nevím jestli bych to zvládla a hlavně si říkám jak bychom se zvládli přestěhovat a všechno kolem navíc ty teď musíš dokončit školu." "Mami já jen chci slyšet ano nebo ne. Se školou a se mnou si nedělej starosti teď musíš myslet taky jednou jen na sebe." "Tak v tom případě ano." Michal se na mámu usmál objal jí a pak hned napsal Sid.