Tajemství ze zoo

95. Zamilovaná Zoo

Josef pozoroval Aničku jak jde od výběhu žiraf a přišlo mu, že je duchem jinde asi se teď hodně soustředila na blížící se svatbu. Už jen tři dny a ona a Adam si řeknou svoje ano. Tak moc se na tenhle den těšil tak moc si kdysi přál pro Adama takový vztah a hlavně lásku. Ti dva byli nerozluční a on za to byl neskonale vděčný. Snad jim třeba koncem léta oznámí báječnou novinku o těhotenství. Poslední měsíce byli nabité událostmi a hlavně láskou. Jak onehdy poznamenala vtipně Sidonie byla to tady doslova zamilovaná zoo. Měla v tom pravdu, protože láska tu kvetla ve velkém a zároveň se tu všem díky tomu tak skvěle pracovalo. Teď k němu Anička došla a sedli si na blízkou lavičku. "Tak holčičko jak se těšíš? Všichni jsou tak moc nadšení a je dobře, že máte s Adamem od zítra volno." "Já se těším tak strašně moc. Konečně je ten den tady a je to splnění všech mých snů. Mimochodem psal mi Michal, že kontrola u Dominika dopadla na jedničku a tak se už může vrátit do práce. Pořád má radši nosit ortézu a bude mít ještě nějaké rehabilitace, ale on už se do práce vážně těší." "To je skvělá zpráva a navíc teď bude potřeba jak se budou postupně vybírat dovolené. Navíc on je fakt pracant. Jen mě ještě napadlo vážně není potřeba na svatbu s něčím pomoct?" "Všechno je zajištěné a zítra odpoledne se tu poprvé objeví firma na dekorace, babička a máma mají všechno ošéfivané."

Sid se na dědu usmála a byla ráda jak jsou všichni nadšení z blížící se svatby. Zítřek byl pro ní a Adama ještě moc důležitý, protože jedou na velkou kontrolu a možná už zjistí pohlaví miminek. Teď se ještě s dědou domlouvala na detailech ohledně svatebního dne. "Jsem ráda, že se budu nakonec chystat tady v hotelu protože je to nejpraktičtější a vy s Adamem budete mít doma klid." "Líbí se mi jak jste to vy dva celé naplánovali a hlavně vím jistě, že si to všichni užijeme." Sid ještě dědu objala a pak se vydala k sobě do pavilonu. Upřímně ho bude muset poprosit, aby změnil kolínskou. Normálně jí hrozně voněla, ale už pár dní se jí z ní navalovalo. Adam se rozhodl zakročit a slíbil, že něco ještě do svatby vymyslí. V zázemí si sedla za počítač a začala vyplňovat chovatelský deník. Bylo to teď takové úžasné období. A ona za to byla strašně vděčná. V den svatby budou ještě dopoledne doma a ona pak kolem poledne zamíří sem do zoo. V apartmánu v hotelu se pak bude chystat ona, Eliška a máma s babičkou. Bylo to tak nejjednodušší a hlavně si bude moc užít ještě před svatbou pohled na přípravu všeho kolem. Tolik věcí se bude muset udělat, ale na všechno byla najatá firma. Zítra odpoledne přijedou se světly a ozdobí stromy a zídky kolem zahrady pod vilou. Všechno bude krásně dotvářet atmosféru romantiky a hlavně její a Adamovi lásky. Každý den byla dní kdy si řeknou ano a tak moc se na to těšila.

Adam byl se Sid zase v čekárně u jejího lékaře a upřímně byl trochu nervózní. Anička měla za sebou nějaké velké odběry krve a dneska taky pan doktor zkontroluje jestli je u miminek všechno v pořádku. Možná se jim poštěstí a budou už znát i pohlaví, ale nebylo to důležité ani pro jednoho. "Anni jsem tak rád, že je ti hlavně líp než ráno, trošku jsi mě vyděsila." "No upřímně poprvé mi bylo vážně až takhle zle. Zatím to vždycky byla jen menší nevolnost, ale holt jsem nemohla počítat s tím, že když byl první trimestr tak jednoduchý tak druhý bude stejný. Navíc jsem ráda, že už jen dva dny, protože už nezapnu první džíny a to jsou trochu pružné." " Jo a můžeš být v klidu dal jsem dědovi tu novou kolínskou co ti voní. Svedl jsem to na dárek a že já mám teď novou a jsem na ni navíc zvyklý." "Lásko za to ti jsem moc vděčná, chudák Eliška se taky ptala jestli je její parfém v pohodě. Říkala, že u staršího to bylo v pohodě, ale u mladšího nesnesla skoro žádné vůně." Adam se usmál a dal Aničce pusu. Nakonec si je pan doktor zavolal do ordinace a oni mohli zase po pár týdnech vidět svoje miminka. Dokonce to už i jako miminko skutečně vypadalo. Krásně viděli hlavičku obou mininek a i malé prstíčky. Doktorovi se podařilo taky udělat fotku obou a nakonec i provést všechno měření ač druhé prtě zrovna nemělo náladu na to se ukazovat. "Tak za mě vypadá všechno zcela ukázkově. Miminko A je to trošku větší, ale to je běžný jev a rozdíl je opravdu minimální." Adam se usmál protože sám si teď dost četl o těhotenství s dvojčaty a tak měl docela přehled.

Sid se dívala na miminka na obrazovce a uvažovala jak je to úžasné. Oba prcci už měli přes devět centimetrů a vyvíjeli se přímo ukázkově. Teď nastala doba kdy se pan doktor pokusí najít správnou polohu ultrazvuku, aby jim zkusil říct pohlaví. "No koukám, že i druhý prcek se rozhodl konečně spolupracovat a teď jen ta zásadní otázka, chcete znát odpověď oba, nebo si to nechat jako překvapení?" "Chceme to s Adamem vědět pokud to půjde." "No jak víte tak jistota bude až při další kontrole, ale už teď jsem si u obou téměř stoprocentně jistý." Adam držel Aničku za ruku a dal jí pusu do vlasů. Nemluvili o tom co by si přáli, ale on by si hrozně moc přál minimálně jednu holčičku a páreček by byl splněný sen. Nejdůležitější ovšem bylo, že budou děti zdravé a bylo nakonec úplně jedno jestli to bude kluk nebo holka. "Takže se můžete těšit na páreček." Sid se usmála a natáhla se k Adamovi pro pusu. Tohle bylo její velké přání, holčička a chlapeček. "Moc děkujeme pane doktore tohle je úžasné." "Je to skvělé a moc děkujeme." Adam nemohl být šťastnější a hrozně moc se na oba prcky začal ještě víc těšit. Nakonec si Sid ještě sedla k doktorovi a probrali další plány kontrol, protože u dvojčat je prostě důležité ženu víc hlídat. "Jinak platí to co vždycky, kdyby cokoliv hned jeďte do nemocnice. Zatím je za mě, ale všechno v naprostém pořádku a hlavně krom klasických neduhů v těhotenství vás nic netrápí." "Můžu být vlastně ráda, že poprvé mi vážně začíná být zle až teď. Jinak jsem vážně v pohodě." Adam nakonec vyšel s Aničkou před ordinaci a políbil jí. "Jsem tak moc šťastný a hlavně, že jsou děti a ty v pořádku." "Jsem i díky tvojí lásce a starostlivosti. Tohle je opravdové štěstí."