16. Obrovská změna

77 6 0
                                    

Josef seděl v kanceláři u Lubora a výhoda byla, že tu teď byli sami. Marie mluvila s Adamem a oba teď doufali, že to dobře dopadne. "Pořád nevím jestli jsem ho na to neměl nějak šetrně připravit." "No tak Josefe tohle šetrně nejde a oba to víme. Adam je přímý čestný muž takže šance, že bychom dělali náznaky a snažili se ho postrčit by situaci jen zhoršilo." "Já samozřejmě vím, že máš pravdu, ale má toho teď hodně a možná si bude myslet, že tohle není práce pro něj." "Víme oba moc dobře a koneckonců hlavně to ví Marie, že on je ta nejlepší volba. Má obrovské renomé ve světových zahradách, má velké konexe v odborných kruzích a s ostatním mu vždycky můžeme pomoct." Lubor se na Josefa usmál a doufal, že se mu ho podařilo uklidnit. On sám místo ředitele nechtěl a byl rád kde je. Kdysi po tom toužil, ale to už je moc dávno. Než stihl ještě něco říct přišla Marie a zavřela za sebou dveře. Oba s Josefem si stoupli a čekali co jim řekne. Měla neproniknutelný výraz a i Josef vypadal nejistě stejně jako on. Naštěstí pak se usmála a řekla jim tu nejlepší zprávu dne. "Souhlasil, opravdu souhlasil, že se stane ředitelem." Josef tomu pořád trochu nemohl uvěřit, ale byla to skvělá zpráva. Pak jim ještě Marie řekla o čem mluvili a on byl rád, že Adam získá jako koordinátor další dva druhy. Věděl, že se k tomu schyluje a teď se to jen potvrdilo. Život teď bude zase jen a jen lepší.

Adam mířil za Aničkou do jejího pavilon a uvažoval o tom jak rychle a záhadně se může život změnit. Obrovská změna která teď před ním byla byl skutečný zvrat osudu. Miloval sem jako kluk chodit za dědou, když tu byl ředitel a pak si práci tady zamiloval jako chovatel. Našel tu lásku, spoustu přátel a hlavně místo kde skutečně rád pracoval. Teď se bude moct věnovat projektu s klidným svědomím a zároveň bude pořád tady v zoo. Snad se mu podaří přesvědčit Karola a pokud ne tak určitě najde adekvátní náhradu jinde. Došel do pavilonu žiraf a už s chodby slyšel jak si Anička s Eliškou zpívají. Anička už sice dávno nebyla Lady X, ale pořád občas zaskočila když to bylo potřeba. Rád vzpomínal na dobu kdy v baru zpívala pravidelně a moc rád jí poslouchal i třeba doma, když si zpívala u vaření. Teď vešel a holky se na něj podívaly. "Ahoj tak a je to vyřešené, Bob dneska dostane výpověď." "Lásko je to tak dobře a vydržel jsi to opravdu dlouho." "Anča má pravdu, protože nikdo neřekne ani popel. Nikdo z nás by neměl tolik trpělivosti jako ty hlavně poslední rok." Adam se usmál objal Aničku a dal jí pusu. "No já vás nechám a jdu si dát se Stáňou kávu." Sid se na Elišku usmála pak si všimla, že Adam se tváří trochu vážně. " Adame stalo se ještě něco? Připadáš mi hodně vážný." "Miláčku něco se stalo, ale není to špatné."

Sid přemýšlela co se mohlo ještě stát a poslouchala Adam jak jí vypráví o tom, že Marie souhlasí s nástupem Michala a byla by ráda i kdyby tu byl Karol. Všechno si mají rozvrhnout oni dva a ona pak zařídí jen smlouvy. "Všechno postupně vyřešíme a dala ti tedy to roční volno? Víš pořád si myslím, že by to bylo nejlepší, protože prostě budeš mít čas na ten projekt." "Nedala mi ho a vlastně ho ani nebudu potřebovat. Mluvili jsme hodně o všem možném a hlavně Marie mi řekla, že chce skončit. Anni lásko kývnul jsem jí na nabídku převzít místo ředitele, upřímně doufám, že tě to potěší." Adam ještě uprostřed věty věděl, že se trefil, protože Sid mu skočila kolem krku. Pak mu dala pořádnou pusu. Byla tak moc nadšená a on s ní tohle štěstí moc rád sdílel. "Adame to je úžasné a jsi si tím jistý a je si Marie jistá, že chce opravdu skončit?" "Jsem si jistý a vím jistě, že to bude dobré pro nás všechny. Děda i Lubor mi prý rádi pomůžou. Myslím si, že děda už tohle nějakou dobu ví a Lubor razantně řekl, že on to dělat nechce. Je spokojený na svých projektech a nic měnit nechce." "Jsem tak šťastná Adame, protože ty budeš skvělý ředitel z mnoha a mnoha důvodů. Navíc Marie ti taky určitě ráda ze začátku pomůže."

Pár minut si Adam užíval držet Aničku v náručí a líbat ji. Tohle byla další meta v jejich životech. Bude to velká změna, ale on se na tuhle výzvu vážně těšil. Nakonec vysadil Aničku na pracovní pult a dal jí ještě pusu na nos. "Zatím to necháme v režimu utajení a tak to prosím neříkej ani Elišce, já to zatím neřeknu ani Aleně." "S tím úplně souhlasím a oznámíte to v pravý čas. Jak to chceš udělat s Michalem a Karolem." "Promluvím si s Karolem ve čtvrtek po přednášce, nebo před ní s tím, že snad od něj dostanu kladnou odpověď. Jinak co se týká Michala tak jsem uvažoval o možnosti ho sem pozvat. Máte tento týden poslední testy a poslední hodiny než máte volno před ústním zkouškami." "Víkend bych nechala volný protože jsme stejně oba v práci, ale možná v pondělí by byla fajn doba. Určitě by se mu líp připravovalo na obhajobu a ústní s vidinou toho, že tady má jisté místo. Taky bych mu ráda řekla o nás dvou. Už nějakou dobu to zvažuji a teď je ta správná doba." "Miláčku to záleží na tobě. Nejdřív bych s ním jen rád probral možnosti nástupu a práce tady. Taky už budu vědět jak se k tomu staví Karol." Sid se usmála, protože věděla, že Michal sice bude dost v šoku, ale zaslouží si znát pravdu. "Tak já ho sem nalákam s tím, že bych mu ukázala pavilon a ty by jsi se sním sešel kvůli práci. Pak až bude souhlasit, protože oba víme jistě, že bude tak bychom mu řekli pravdu." "To zní jako úžasný plán. Miluju tě Anni." "Taky tě moc miluju." Sid dostala ještě pusu a pak v zázemí osaměla. Pořád tomu trochu nemohla uvěřit, protože Marie sice občas říkala, že by možná skončila, ale všichni to brali tak, že možná prostě někdy. Teď to rezsekla a zároveň naplánovala jak nejlépe zajistit plynulý chod zoo a to bylo úžasné. Ona sama byla za Adam šťastná a věděla, že bude určitě skvělý ředitel.

Tajemství ze zooKde žijí příběhy. Začni objevovat