Tajemství ze zoo

66. Důležitá rozhodnutí

Sid se dívala na Karola a jeho dceru a bylo vidět, že ty poslední dny jí sice daly zabrat, ale zároveň už je mnohem klidnější. Včera přiletěli z Anglie a bylo znát, že je Karol rád za to, že ho přemluvili, aby tam letěl. Terezka měla za sebou už dneska ráno i prohlídku u lékaře a ten konstatoval, že krom menšího nedostatku železa je u ní všechno v pořádku. Zatím jí předepsal železo v tabletách a hlavně ji doporučil odpočívat. Teď se vrátily a ona se chtěla podívat, kde teď táta pracuje. Samozřejmě zdejší zoo znala, ale byla nadšená, že vidí jak je tu táta spokojený. Snad se dá brzo do pořádku i psychicky a pak už bude jen dobře. Teď k ní přišla Anežka. "Vypadá vyčerpaně, ale snad je jí dobře." "To určitě je, teď je hlavní, že doktor řekl, že krom toho železa je u ní všechno v pořádku." "Karol říkal, že zatím opravdu bude u něj a pak to celé nějak vyřeší." "Nechce to lámat přes koleno a já ho opravdu chápu. Teď je důležitý klid a ten u něj bude mít." "No nic já tě zase nechám a hlavně nezapomeň, že kdyby bylo potřeba jsme tady." Sid se na Anežku usmála a pak se vydala do infocentra odevzdat poslední výsledky z jejího i Adamova pavilonu. Našla tam Kristýnu jak se věnuje návštěvníků a tak čekala než bude volná. Báječně sem zapadla a hlavně bylo vidět jak jí tahle práce prostě baví. Ne každý měl práci s lidmi rád, ale ona ano a hlavně jí to těšilo.

Kristýna poradila dalším návštěvníků a pak si všimla Sid jak čeká aby ji mohla dát dokumenty z pavilonu. Byla jí pořád tak vděčná, že se Michalovi zmínila o možnosti i pro ní. Tohle místo ji doslova prospělo a ona si zdejší kolegy a hlavně práci užívala. Teď ji Sid podala dokumenty a díky klidnější době měly chvilku na to si promluvit. "Neboj zařadím to, chápu moc dobře, že teď bylo potřeba pomoct Karlovi. Jak to celé zvládá, není potřeba s něčím pomoct?" "Jsi hodná, ale zatím je všechno v pořádku. Víš zatím bude Terezka u táty a tam jí bude dobře. Sice si byt pořizoval jen pro sebe, ale pohovka v obýváku je velká a pohodlná a tak se na ní dobře vyspí. Teď hlavně chce, aby se dcera uklidnila a pak se vyřeší jak dál s bydlením. Může na nějakou dobu i k vám do vily je tam teď místo." "To je vlastně pravda a jak jsem pochopila tak tam do konce roku asi i místo bude, protože je teď plný stav zaměstnanců." "Přesně tak a ono to nakonec nějak dopadne." "Sid drahoušku jen prosím řekni Karolovi, že kdyby bylo něco potřeba ať si hlavně řekne. Já mám dost času a můžu pomoct." Sid se usmála. "Neboj určitě mu to vyřídím." Sid si vzala od Lady africký čaj a kávu pro Elišku a vydala se zase k sobě. Možná jí to jen přišlo, ale tady se dělo něco víc než jen přátelská pomoc, no zkusí hodit řeč s Adamem.

Karol se díval jak se nakonec Terezka rozloučila s tím, že jde domů si odpočinout. On sám tu dneska už zůstane a pomůže Adamovi. Byl mu tak vděčný, že ho přemluvil jet za ní. Trápila se, protože mu nechtěla kazit jeho vlastní radost z nového města a hlavně práce. Teď zůstal tedy s Adamem sám a taky ještě přišel Michal. "Jen hlásím, že expozice je v pohodě a u želv je uklizeno. Na krmení se vrátím, ale teď jdu pomoct Heleně s tím přesunem." "Jo jasně a nenech se moc komandovat." "Neboj Adame nenechám, ale pomůžu jí rád a hlavně je to možnost se víc zapojit u jiných zvířat." jakmile odešel tak se Karol obrátil na Adama. "Je to skvělý kluk a hlavně opravdu pracovitý. Po tom jak jsi roky bojoval s Bobem tak tohle je vážně obří změna." "To určitě je a hlavně vím, že se na něj můžu spolehnout. Mimochodem psala mi Anička, že všichni jsou ochotní pomoct jak by bylo potřeba. Taky Kristýna se teď nabízela, že má dost času a jen stačí říct." "Ona je opravdu moc milá stejně jako její syn. Určitě si o pomoc řeknu, když bude potřeba." Adam se na kolegu podíval a bylo tu něco co zatím nedokázal identifikovat. "No já běžím na poradu vedení a za hodinku jsem zpátky." "Nedělej si starosti, protože tady je o všechno skvěle postaráno." Adam mířil do kanceláře k Marii a uvažoval, že teď je vážně život tak nějak v rovnováze. Terezka se dá dopořádku a tady jí bude dobře. Jakmile na to bude připravená pomůžou jí vyřešit bydlení a udělat další důležitá rozhodnutí.

Odpoledne seděla Sid na lavičce u výběhu žiraf a pozorovala stádo. Už jen týden a kousek chyběl do její obhajoby a hlavně do momentu, kdy se katedra definitivně zbaví toho zmetka. Měla z toho všeho smíšené pocity, ale teď jí z přemýšlení vyrušil Adam. Dal jí prst na rty a vytáhl ji na nohy, pak jí dovedl směrem ke kraji výběhu a v části pro chovatele u zadních výběhu kopytníků uviděla to co ji chtěl ukázat. Usmála se na Adama a pak se ještě zadívala na scenérii před sebou. Na cestičce dál od všech stáli Michal a Dominik a musela by být slepá, aby si nevšimla jak to mezi těma dvěma jiskří. Pár jemných nepatrných doteků a pak se každý vydal jiným směrem. Ona se pak nechala obejmout od Adam a dala mu pusu. "Tak to bychom asi jako měli. Jak jsi to zjistil?" "Šel z porady rovnou sem za tebou a všiml si jak se Dominik ohlížel než zašel sem dozadu za výběhy tak jsem přemýšlel co se děje, než jsem zaznamenal Michala. Můžete si s Alenou opravdu gratulovat." "Náhodou my nic neudělali." Sid se už jen dívala jak se Adam začal smát. "Jasně a to jak seděli v baru vedle sebe, nebo jak tomu stejně pomáháte v kantýně, jo ani jedna nic neděláte." "Tak dobře, ale jen trošku a navíc to očividně má dobré výsledky. Oba si zaslouží štěstí a pokud se dají dohromady tak tím líp." "S tím musím jen souhlasit." Sid se nechala ještě obejmout a ještě chvilku si užívala Adamovo objetí.