Tajemství ze zoo

41. Čekání na verdikt

Na chodbě fakulty seděla Sid s Michalem a oba se snažili soustředit na následující hodiny. Měli před sebou oba poslední ústní zkoušky a samozřejmě i tu z předmětu Slováka. Zatím měli oba za sebou úspěšný včerejšek, kdy si oba odnesli samá áčka. Někteří spolužáci takové štěstí neměli a pár se jich dokonce přidá na opravný termín. Včera ráno zjistila, že Michal byl v úterý úplně stejně nervózní jako ona. Naštěstí opravdu stačilo se soustředit a bylo to dobré. Dneska ráno je čekala zkouška u doktorky Landové a tu taky oba zvládli ač se jim Slovák jako přísedící snažil škodit. Byl fakt naprosto odporný a ona si všimla jak se Jana Landová musí držet a nekřičet na něj. Teď měla za sebou zkoušku u doktora Reháka a taky uspěla za A což jí potěšilo moc. Teď vyšla spolužačka a bylo vidět, že se jí ulevilo, sice podle jejích slov to má jen tak tak, ale má to. Sid teď objala Michala, protože byl na řadě. "Mišáku klid bude to dobrý, zvládneš to." "Díky Sid, tak já jdu na to." Sid se na něj ještě usmála a dívala se jak zamířil do učebny. Na chodbě byl celkem klid a spolužáci tak nějak postávali nebo seděli různě kolem. Někteří už taky odešli, aby si dali oběd před posledními zkouškami. Byla ráda, že dnešní den už bude za nimi a pak nastane čas na přípravu na obhajobu. Tam si byla mnohem jistější a byla daleko víc v klidu. Čas ubíhal a ona doufala, že Michal taky uspěje úplně v pohodě.

Sid se podívala na hodinky a věděla, že už každou chvilku musí vyjít. Chtěl mít klidně jen C, ale ona si byla jistá, že se jen podceňuje. Jako jasně savci nebili jeho oblíbený obor, ale takhle to zase měla většina spolužáků u plazů a obojživelníků. Nakonec vyšel a měl úsměv od ucha k uchu, hned jí taky objal. "Páni já mám béčko, chápeš to, já mám béčko." "No tak vidíš jak to šlo. Teď jdeme někam na jídlo, protože musíme nabrat sílu na odpoledne." Sid si vzala věci a jak si je balil i Michal všimla si Karola jak se baví s doktorkou Landovou a jemně se na něj usmála. Teď stáli před budovou školy a přemýšleli kam si zajdou a jídlo. "Takže já bych šel klidně jen do kavárny, dáme si něco menšího a hlavně nějaký dort na nervy." "Tomu říkám plán, souhlasím." Michal se na Sid usmál a vydali se do jejich oblíbené kavárny. Oba si vzali obloženou housku a čokoládový dort. Bylo tu i pár dalších spolužáků, ale oni si spolu šli sednout až dozadu aby měli soukromí. "Jsem rád jak to zatím jde, ale to nejhorší nás teprve čeká. Vážně bych byl rád měl tuhle zkoušku za sebou jako první a ne poslední." "Já tě chápu, ale oba se jí nemusíme bát. Docent Frynta tam bude a tak si Slovák nic nedovolí. Navíc profesor Čepička je taky moc fajn a hlavně je fér." Michal musel uznat, že v tomhle má Sid vlastně úplnou pravdu a víc se hned uklidnil.

Michal teď poslouchal Sid jak mu říká novinky ohledně pavilonu a toho, že Karol už pracuje s Adamem. "Jsem rád, že už má Adam pomoc, protože teď toho má asi vážně hodně." "To každopádně, protože ta příprava projektu je náročná a zdlouhavá. Navíc nezapomeň, že pořád plánujeme svatbu." "Je to tak úžasné, že si za chvilku řekněte ano, moc vám to oběma přeju. Jinak jsem mluvil s mámou a ona už je připravená na balení posledních věcí, což já teda nejsem." "Klid máte dost času na přesun a jsem ráda, že přijedeš i ty." Michal se usmál a byl rád, že se tak nakonec rozhodl. Bude mít ve Dvoře větší klid a hlavně bude na místě kde už teď věděl, že bude šťastný. "Máma si jen dělala starosti jestli není problém, že bude minimálně týden trvat než bude moc nastoupit." "Vůbec ať si nedělá starosti, protože Adélky mamka ráda zaskočí a je s tím v pohodě. Nejdůležitější je vám dát dát dost času a klidu na stěhování." "Jsi úžasná a hrozně moc se k vám oba těšíme. Víš je to zvláštní, ale mámu jsem roky neviděl tak šťastnou. Naposledy tak vypadala, když jsem se dostal na vysokou." "Někdy si člověk něco nechce připustit, ale pak to jen víc odkládá a tak to bylo u tvojí mámy s prací. Nebyla tam šťastná a spokojená a teď vidí, že má šanci na nový začátek." Michal se usmál a věděl, že má Sid prostě pravdu. Nakonec se sebrali a vydali se zpátky do školy kde budou čelit Slovákovi.

Martin Slovák neměl dobrou náladu, protože před chvílí musel nechat projít Straku a to dokonce s béčkem. Nedal mu ho rád, ale neměl moc na vybranou, protože krom Čepičky a Frynty byl vzadu i docent Vinkler. Měl pocit, že tohle už překročilo jeho meze a teď si za to schladí žáhu na Novotné. Měl připravené otázky z nového výzkumu a hlavně měl další spoustu otázek na které stoprocentně nebude znát odpověď. Možná jí bude muset nechat projít, ale osladí ji to špatnou známkou. Docent Vinkler seděl v zadní části učebny a zrovna napsal Adamovi jak se vyvíjí situace s Michalem Strakou. Už věděl, že nastoupí do zoo a jak to celé teď bude Adam mít. Dneska ráno mu svěřil, že přijal místo ředitele ve Dvorské zoo. Nemohl být šťastnější, že to slyší a hlavně si to Adam nejen zaslouží, ale hlavně to bude skvělý ředitel. Teď byl čas na zkoušku Sid a bylo mu jasné, že Slovák se jí bude snažit potopit. Neměl z toho všeho dobrý pocit, ale Adam ho uklidnil, že na ní si nepřijde a až bude po obhajobě bakalářek tak s ním skoncuje jednou pro vždy. Něco věděl, ale zatím mu to nechtěl říct. Nenaléhal, protože mu stačilo ujištění, že je to na dobré cestě. Teď vešla do třídy Sid a posadila se. Čekání na verdikt pro tuhle úžasnou dívku teď bylo na pořadu dne. Kdyby mohl rád by pomohl, ale zároveň věděl, že ona si poradí sama. Měla úžasné znalosti a věděl to tady každý. Dokonce už ho napadlo i to, že možná toho ví víc než sám Slovák. Sid seděla před mužem který jí terorizovat poslední tři roky a teď si ho hodlala vychutnat, protože ona to zvládne a tím ho pokoří. Bude to souboj jejích znalostí a vůle proti podlosti a krutosti. Taky věděla, že konec Slováka je blízko a to jí dodalo další část odvahy a odhodlání.