50. Vše je připravené

57 5 0
                                    

Později toho dne seděla Sid s Eliškou v restauraci na pozdním obědě a užívaly možnost si ještě promluvit. Máma musela do skláren, ale to nevadilo, protože to nejdůležitější už měly za sebou. "Ty šaty jsou tak nádherné, Adam bude nadšený až tě v nich uvidí. Mám takovou radost, že jsi si našla ty správné šaty." "Já taky Eli, víš pořád jsem si nebyla jistá, ale věděla jsem, že až najdu ty pravé poznám to a tady to byla láska na první pohled. Teď se jen domluvím v květinářství a nechám si udělat ozdobu do vlasů." "To bude skvělé a rozhodně se to k těm šatům bude i víc hodit. Byl by přímo hřích i jen část těch šatů zakrýt závojem. Teď jsem s tebou ještě chtěla o něčem mluvit. Víš opravdu nic nechcete? Všichni to berou, ale i tak se občas ještě někdo zeptá." Sid se na Elišku usmála. "Vážně nic nechceme, máme všechno co si můžeme přát a jediné co chceme je oslavit ten den s vámi všemi. Tolik let jste to s námi prožívali. Od mého nástupu, po noc s nosorožci až po můj únos. Pak se stalo ještě spousta věcí, ale vždycky jste tu pro nás byli. Pro Adama když nemohl odjet do Amazonie a pak když se rozhodl vrátit do školy. Pak pro mě když nakonec odjel a já zároveň bojovala s vlastní školou. Jsem si jistá, že všechno co se stalo jen naši lásku posílilo a zároveň jsme si za ty roky udrželi stará přátelství a zároveň získali i ta nová. Tohle nebude jen den o nás, ale i o vás."

Eliška poslouchala co jí Anča říká a pak jí prostě začaly téct slzy a kamarádku obajla. Měla ve všem pravdu a zároveň byla vděčná, že tohle mohla ona i ostatní prožít s nimi oběma. "Jsem tak šťastná, že tě mám jako kamarádku a hlavně, že jsem mohla být od začátku u téhle vaší lásky. Neměli jste to ze začátku lehké, tedy hlavně ty. Jenže teď mám možnost vás vidět spolu a to mě činí šťastnou. Tak dobře já to zase všem řeknu, ale slíbila jsem, že se ještě jednou zeptám." "Pro mě i Adam je důležité, aby jste si ten den užili tak jako my. Prostě velká party na které se chceme vzít." Eliška teď ještě poslouchala jak jí Anča vypráví novinky ohledně Eda a toho jak je Sandra nadšená, že je doma. Taky se ještě dostaly k jídlu na svatbu. "Hlavně chlapi jsou nadšení, že bude guláš a klasická jídla, víš trošku se báli. Já sama jsem ráda, že jste si vybrali bufet a tak si každý vezme co má rád." "Tohle bylo důležité hlavně pro Adama, aby se tam hlavně naši kolegové a kamarádi cítili dobře. Všichni milujeme Radkův guláš a jeho nakládané věci." "Vymysleli jste to skvěle a jinak Alena už se zdá klidnější co se oblečení týká. Podařilo se nám najít moc hezký top v barvě mých šatů." "Páni to jsem ani nečekala s tou barvou a jsem ráda, že se konečně uklidnila." Eliška byla nadšená i ze svých šatů.

Teď taky Anče řekla jaké vlastně bude mít. Zatím je neviděla, protože se musely trošku upravit. Tmavě fialová jí slušela a hlavně šaty jí po zásahu švadleny vážně seděly. "Nechala jsem je upravit u švadleny co mi šila kostýmek na svatbu, pořád jsem vděčná tvojí babičce, že mi jí tenkrát doporučila." Sid se dívala na fotku Elišky v šatech a musela uznat, že byly dokonalé. Krásný tmavě fialový satén na dlouhých šatech s volnějším navlněným výstřihem vynikal. K šatům měla Eliška i bolerko s krátkým volnějším rukávem. "Eli ty šaty jsou úžasné a to bolerko je boží." "Původně mělo dlouhé rukávy, ale to mi fakt neslušelo a tak švadlena navrhla tohle a já si to zamilovala. Jsem moc ráda, že se ti líbí." "Opravdu hrozně moc, víš já jsem hlavně ráda, že ty sama se v nich cítíš dobře." Sid Elišku objala a pak jí šla vyprovodit do zoo. U nich v zázemí byla Anežka s Julií a hned se ptaly jaké jsou šaty. Předem byla domluva, že je neuvidí, protože se chtějí prostě nechat překvapit. "Holky jediné co řeknu je, že vypadá jako princezna, ty šaty jsou dokonalé." "Tak to je nejdůležitější." Sid byla ráda, že holky samy přišly s tím, že šaty nechtějí vidět. Stáňa říkala, že si chtějí užít ten moment překvapení. Nakonec se ještě jen Julie ptala na závoj. "Nebude protože by k těm šatům nebyl hezký a já si nechám udělat ozdobu z květin, asi na hřebínek." "To bude super a bude ti to určitě moc slušet." Nakonec holky nechala a vydala se za Adamem.

Po cestě uvažovala jak ráda je, že má všechno připravené. Šaty jí seděly úplně perfektně a nebylo potřeba je nějak upravovat a všechno ostatní už bylo v běhu. Teď došla k budově vedení a zadívala se do už jarní zahrady. Za pár týdnů si tu řeknou s Adamem ano a tím bude celé tohle místo ještě krásnější. Budou tu řetězy ze světýlek a kolem zahrady a na místě kde teď stála budou stany se sezením a občerstvením. Po obřadu se pak dole v zahradě postaví parket a menší stan u něj, kde bude sladký bar a hlavně dort. Prostě to bude skvělé místo na báječný den a večer. S Adamem se pak ještě večer vypráví po zoo a nechají si udělat další fotky. Robert jim navrhl, že k fotkám z odpoledne a podvečera budou ty noční prostě úžasné. Oběma se ten nápad líbil a budou mít opravdu krásnou vzpomínku. Chtěli hlavně fotku v zázemí u plazů, protože to pro ně bude vždycky místo se zvláštním významem. Teď se vydala k Adamovi a našla ho v pavilonu jak kontroluje krokodýly. Hned si jí všiml a došel jí dát pusu. "Chyběla jsi mi a jsem rád, že jsi našla šaty svých snů." Sid se usmála, psala mu během dne, ale žádné podrobnosti. "Našla a všechno je připravené na náš velký den. Moc tě miluju a nemůžu se dočkat, až si řekneme ano." "Anni miláčku taky tě moc miluju. Dneska byl fajn den i tady a tak budu doma brzo." "Uvařím něco dobrého a pak si něco pustíme." "Moc se těším." Adam dal Aničce ještě pusu a díval se jak odchází. Našla šaty svých snů a Alice mu psala, že v nich doslova září. Moc se těšil až si řeknou ano a ona se stane jeho ženou.

Tajemství ze zooKde žijí příběhy. Začni objevovat