121. Všechno zvládneme

43 7 0
                                    

Sid si užívala úžasný čas s dětmi a musela uznat, že největší oporou jí byl opravdu Adam. Bylo tak úžasné mít ho po svém boku a přesně jak si vždycky myslela je to úžasný otec. Neměl problém vstát k dětem i v noci spolu s ní. Jakmile byl doma tak jí nechal odpočívat a byl s dětmi on. Prostě jí byl tou skutečnou oporou a druhým rodičem o kterém sní každá žena. Podívala se teď na děti, které spokojeně spali v obýváku v jejich pohodlné velké postýlce. Zítra bude v pracovně, aby tady bylo opravdu hodně místa. Teď naposledy prohlédla seznam na dnešní den a měla všechno zařízené. Svatba Alena a Jany je tady a ona se na to moc těšila. Janě půjde za svědka Dominik, protože se znali dlouho a opravdu si byli blízko a Alena samozřejmě požádala o to samé Adama. Ten se smál, že z těch svateb teď moc nevyjde, což byla samozřejmě pravda. Oba se na zítřek moc těšili a i tady v domě už bylo poněkud víc výzdoby. Nechala udělat krásné vánoční aranže z jehličí, jmelí a vánočních květů. Jana bude mít krásnou kytici v tmavě vínové se zlatou. Moc se jí líbil už návrh a byla si jistá, že všechno bude úžasné. Ona sama si koupila moc hezké šaty v empírovém stylu, který jí teď byl pohodlný a navíc šaty využije i později. Měla je v tmavě zelené barvě a Adam měl v té samé barvě kravatu. Prostě všechno muselo být úžasné.

Později večer ještě připraví poslední věci, ale teď bylo všechno více méně hotové. Bude tu vážně jen pár lidí, hlavně ti kteří s Alenou sloužili a jejichž přátelství vydrželo do teď. Štefan a Láďa s partnerkami a Dominik s Michalem, prostě jen pár lidí které tu Alena s Janou chtěli mít. Později k večeru všichni odjedou do zoo na vánoční večírek a ona si užije klidný večer doma. Máma jí sice nabízela, že tam na chvilku může taky jít, ale ona byla spokojená s dětmi doma. Teď jí taky vyrušila zpráva od Eda, že už je tady. Došla mu otevřít a pomohla mu s krabicemi. "Díky moc, že jsi to přivezl." "V pohodě ségra, udělal jsem to moc rád a mám čas tak se to hodilo. Sandra tě moc pozdravuje." Sid se usmála podívala se na krásný dort potažený marcipánem se spoustou krásných vínových květů v barvě svatby. Taky tu měli pár zákusků a prostě to bude na zítra to pravé. "Vypadá úžasně a Alena s Janou budou nadšené." Sid pozorovala jak se Ed dívá na děti v postýlce a byla tak ráda, že budou mít ve svém životě báječného strejdu a tetu. "Nechtěla jsem vyzvídat včera po telefonu, ale už ho máš?" Ed se na sestru usmál a došel jí obejmout. Pak z kapsy bundy vydal krabičku a ukázal jí prstýnek pro Sandru. Měl krásný malý středový diamant a na krajích u něj byly dva menší rubíny, které symbolizivali její znamení zvěrokruhu. "Ede je nádherný a ona bude moc šťastná."

Sid viděla jak je Ed trochu nejistý. "Chceš to nakonec udělat v soukromí? Nemusíš to přeci dělat o vánocích." "Ne to ne, chci to udělat na Štědrý den jen nechci, já nevím..." "Nechceš věci komplikovat, protože máma nechystá žádné velké oslavy vánoc a pak se bude zlobit, že jsi jí to neřekl a ona nebyla víc připravená." Ed se na Sid usmál a byl tak vděčný, že ona ho tak chápe. "Trefa do černého." "Podívej všechno zvládneme a nebude to žádný velký problém. Myslela jsem, že mě víc znáš bráško." Ed se na ni zmateně podíval a nechápal jak to myslí. "Co přesně jsem teď nepochopil?" "S Adamem jsme zařídili dostatek pití na oslavu a zároveň budeme mít i dort na první svátek vánoční jako dezert. Radka jsem poprosila o přípravu té jeho vyhlášené krůtí rolády a nádivky místo husy, kterou vím, že Sandra moc nemusí. No a máma jen udělá zelí a knedlíky jsem taky zařídila ve třech druzích a jen se napaří. Všechno jsem to svedla na oslavu toho, že už jsou děti s námi na vánoce." "Jsi úžasná a já tě mám moc rád." Sid se nechala obejmout a byla ráda, že na tohle všechno prostě myslela. Chtěla totiž mít první svátek vánoční opravdu slavnostní, aby mohli zásnuby oslavit jak se patří. Teď ještě Eda vyprovodila a viděla jak je nadšený a hlavně klidný. Prostě všechno bude úžasné.

Adam přijel dneska dřív domů, aby Aničce pomohl s věcmi na zítřek. Našel jí jak připravuje všechno potřebné v kuchyni. "Miláčku měla jsi to nechat, pomohl bych ti." "Děti jsou dneska moc hodné takže jsem měla čas a mluvila jsem s Edem." Adam dal Aničce pusu a šel si s ní sednout na pohovku, aby mohl pozorovat děti. Vyprávěla mu o rozhovoru s Edem a on byl rád, že to všechno připravili. "Jsem rád, že tě to napadlo a podařilo se nám to zařídit. Všichni si vánoce užijeme a užijeme si i zítřek. Alena byla dneska v práci doslova na zabití." "Jo já vím mluvila jsem s Adélkou a Jana na tom nebyla o moc líp. Jsem ráda, že se budou chystat tady a tak nám ubude stres. Jinak jsem mluvila s Robertem a přijede aby udělal fotky. Já vím, že holky chtěli já pár fotek od nás, ale nepřišlo mi to spravené." "Děkuju lásko, protože se mi to moc nelíbilo a takhle budou mít krásnou vzpomínku." Adam se nahnul a přitáhl si Aničku na klín a políbil jí. "Moc tě miluju a vážně zítra večer na chvilku nechceš přijít?" "Svoje už jsme si užili, když jsem byli v zoo děti ukázat a teď chci mít klid a pohodu doma. Po vánocích tam začnu pravidelně chodit a tak budu mít čas si chvilku i povídat." "Jak myslíš lásko." Nakonec Adam pomohl Aničce ještě připravit poslední věci a pak už se dvojčata rozhodla, že spala moc dlouho. Byli tak krásní a úžasní a on se na ně nemohl vynadívat. Tohle byla prostě úžasná rodina plná lásky, kerotu si vždycky přál.

Tajemství ze zooKde žijí příběhy. Začni objevovat