Tajemství ze zoo

27. Ranní porada

Alena mířila k Adamovi do pavilonu a měla skvělou náladu. Poslední dny byly doslova hektické na novinky a informace. Nakonec jí i Janě Adam svěřil novinky ohledně změny na místě ředitele. Ona doslova skákala radostí a byla tak šťastná za to, že se rozhodl to místo vzít. Poslední skoro rok se tak nějak mezi zaměstnanci začalo řešit, že paní ředitelka snad vážně uvažuje o odchodu do důchodu. Všichni měli strach kdo by mohl přijít místo ní, protože Lubor Brázda tak nějak dlouhodobě prohlašoval, že on o to fakt nestojí. Měl svoje projekty a byl viditelné spokojený na své pozici. Zároveň taky ona sama byla šťastnější než kdy dřív. Příjezd sem do města byla nejlepší volba jejího života. Měla tu kamarády a nakonec získala i lásku. S Janou byla šťastná a spokojená jako nikdy dřív. Navíc jí strašně těšilo jak byl Adam s Annou šťastný. Měli toho za sebou opravdu hodně, ale poslední roky si užívali vlastní pohádku lásky. Od jejich zasnoubení se všichni začali těšit na svatbu a věděli, že si jen musí počkat až Anča dokončí školu. Měla z těch dvou takovou radost a snad se brzo dočká možnosti si povozit kočárek. Zahlédla Dominika jak míří do Madagaskaru a byla ráda jak se tu chytil. Měl za sebou těžké časy, ale tady našel sám sebe a místo kde byl spokojený. Znali ho s Janou dlouho a přáli mu opravdu hodně, aby si našel fajn protějšek. Byl sám od úrazu co se mu stal, protože jeho tehdejší partner s ním odmítl být, že s mrzákem být nechce.

Tehdy Dominikovi pomáhaly a vynahradily mu ztrátu alespoň klidem a přátelstvím. Naštěstí první prognózy se nenaplnily a Dominik se skvěle zotavil. Fakt se ten jeho ex zachoval jako grázl, ale naštěstí osud se mu pomstil ztrátou bytu a zaměstnání. Koneckonců naštvat Novotnou nebyl nejlepší nápad a bylo jedno kterou. Anča od nich věděla co se stalo a stačil jí jeden telefonát, aby vyletěl ze skláren rychlostí blesku. Teď došla do zázemí a našla Adama jak pracuje na počítači. Sedla si k němu a vzala si kávu co jí podal. "Takže co tak naléhavého jsi potřeboval? Vždycky ráda pomůžu, ale zněl jsi záhadně." "Díky moc, že jsi se stavila víš je to vlastně taková maličkost, ale chci znát tvůj názor." Alena poslouchala co jí Adam vypráví o čtvrtku a co všechno se stalo. "No dalo se to čekat a vydržela to opravdu hodně dlouho. Hlavní je, že teď je zase v pohodě a ty se chystáš přesně na co?" "Původně jsme chtěli počkat tak den dva než na fakultě oznámíme náš vztah po její obhajobě, ale teď..." "Teď chceš řekněme dát všem na vědomí, že je to tvoje budoucí žena a hlavně, že si má každý dávat pozor." Alena sledovala jak se Adam usmál a pak jí vyprávěl co slyšel z rozhovoru s Alicí. "Je to moc malicherné, nebo se ti to taky líbí jako mě?" "Absolutně to není malicherné a ta holka si rozhodně zaslouží takovéhle vítězství. Černé džíny, vypasované tričko, vojenské boty a kožená bunda, jo tohle bude přesně to pravé jak jí dojít vyzvednout." Alena se doslova bavila tou představou jak to bude probíhat a byla z toho Adamova nápadu nadšená.

Adam se po odchodu Aleny zadíval na monitor a byl rád, že má všechno na začátek projektu připravené. Už jen zbývalo oznámit tři poslední členy týmu. Dva budou ze zahraničí a posledním je Jana Landová které to moc rád řekne osobně. Taky se domluvil se Štefanem a Kudrnáčem, že se tu teď dopelende staví, protože měl už jasnou představu proč děkan Slováka brání. Za hodinu se tu oba objevili a on poprosil Dominika o soukromí což jim moc rád splnil a řekl, že bude na kávě u žiraf. "Tak jo kapitáne jaký je plán?" "Kudrnáč má pravdu, protože fakt stačí říct a my si rádi začneme hrát." "Bylo mi úplně jasné, že vás to bude bavit a nebudete mít doma problémy, že budete dva dny v Praze?" "Holky si na panství udělají hezké dva dny a my si užijeme zábavu." Adam se na oba usmál a byl rád jak se život i jeho přátel ustálil. Kudrnáč i Štefan byli šťastně zadaní a Štefan od loňského jara dokonce ženatý. Teď jim vyložil co zjistil ohledně Slováka. "Ten můj kamarád z rozvědky zjistil, že si děkanova žena před pár lety najala detektiva a získal od něj materiály co jí dal. Měl poměr, vlastně dokonce několik. Ona to vzala jen jako informaci a nechala to být. Ovšem Slovák tím zřejmě děkana vydírá a potřebujeme ověřit, že je to to jediné co na něj má." "To bude hračka, prostě trošku pátrání." "Díky oběma, zatím do toho nechci tahat Alenu, ale třeba jí pak taky budeme potřebovat." "Neboj všechno dáme dohromady a pomsta tomu chlapovi se nám všem bude moc líbit."

Cestou od Adam se Štefan ještě s Láďou zastavil u jednoho z rozcestí. "Upřímně doufám, že na toho chlapa najdeme nějakou pěknou špínu. To jak terorizuje Aničku i další studenty je fakt šílený." "Já obdivuju Adama, že tomu chlapovi ještě neupravil fasádu. Jako jasně slíbil to, ale víš jak." "Mě to nemusíš říkat a Alena a ostatní kluci jsou na tom úplně stejně jako my. No snad má vážně dobrý plán jak to celé skončit a potupa toho chlapa bude stát za zoo." "Jestli něco tak určitě bude, vždyť ho známe až moc dobře. Mimochodem jsem rád, že už ti dva stanovili datum, teda rozhodně to není překvapení." "Myslím si, že nikdy nezapomene nikdo z nás na to co všechno se muselo stát než byli ti dva spolu." Štefan nechal jít Láďu napřed a sám se ještě zadíval na volný výběh před ním. Už se docela oteplilo a i mráz si zatím dával volno. Vzpomínal na to, když ho Adam poprosil o pomoc pro kolegyni a on pak zjistil jak se s Annou věci ve skutečnosti mají. Trvalo to ještě hodně dlouho a Annu to stálo spoustu slz a málem i život než si konečně i Adam uvědomil jak moc jí miluje. Vidět je šťastné a spokojené ho moc těšilo. Nejvíc byl stejně jako další bývalí kolegové rád za změnu, která se s Adamem stala. Pořád měl občas svoje nálady, ale byl teď mnohem společenštější než kdysi a hlavně se víc a rád usmíval. Pokud si opravdu někdo zasloužil pohádkovou lásku tak on. Vůbec tak nějak byli všichni v jejich okolí teď šťastní a za to byl moc rád. Nakonec se taky vydal pryč a snad budou s Láďou úspěšní.