Tajemství ze zoo

42. Úspěch

Sid se teď zrovna snažila nesmát, ale stálo jí to opravdu hodně sebeovládání. Slovák se doslova vařil ve vlastní stávě, protože ani po půl hodině nedokázal najít téma na kterém by jí nachytal a o kterém by nevěděla první poslední. Tohle byl její úspěch a ona byla vděčná za roky po Adamově boku, které jí připravili na cokoliv z toho co se teď řešilo. Hlavně jí život s ním ukázal jak ovládat na veřejnosti svoje emoce a to se jí teď sakra hodilo. Viděla teď i jak de docent Frynta také snaží nesmát a zachovat dekorum. Bylo neuvěřitelně podlé kolik novinek z aktuálních objevů se ocitlo mezi otázkami. Ten chlap je z toho neučil absolutně nic, ale teď se na to u zkoušek ptal. Doktor Čepička teď zrovna chtěl zasáhnout, že nový výzkum u želv obrovských ještě nebyl ani oficiálně publikovan jinde než v odborných časopisech. "Pokud to pana doktora Slováka zajímá moc ráda mu na jeho otázky odpovím." Docent Frynta se díval na dívku před sebou a až dneska si plně uvědomil jak moc jí vztah s Adamem připravil na tento den. Slovák pokládal otázky na kterých by vyhořel i on sám, ale Sid byla ve svém živlu. Každá otázka na nové výzkumy nebo rozmnožování i vzácných druhů pro ní byla vítaná výzva. Každá další její správná odpověď Slováka vytočila víc a víc. Ten chlap byl doslova před výbuchem a teď ho zrovna uzemnila znalostmi o vylepšení inkubace u želv obrovských. Doktor Čepička chtěl tohle zastavit, ale Sid si to očividně chtěla užít.

Během pár dalších minut viděla Sid jak se Slovák víc a víc snaží nevybuchnout. Nakonec jí musel dát áčko a teď vztekle řekl, že si dává dvacet minut pauzu a odešel ze třídy přičemž nezapomněl třísknout dveřmi. Vzala si věci a ještě jí zastavil doktor Čepička. "Slečno Novotná musím říct, že obdivuji vaše znalosti a tím spíš nechápu proč nechcete jít dál." "Mám k tomu svoje osobní důvody, ale možná se někdy vrátím." Sid se na ostatní usmála a šla ven při čemž rychle psala Adamovi, že uspěla a má áčko. Poslední zkouška byla za ní a ona teď mohla mít klid. Venku před učebnu bylo vidět, že spolužáci nechápali co se uvnitř stalo. Michal se na ní ovšem usmíval a hned ji objal a zašeptal jí do ucha. "Chápu to doufám správně, že máš áčko." "Samozřejmě, že to chápeš správně a on doslova zuří." Spolužáci se kolem nich shlukli a ona musela odpovídat na otázky. Všichni byli v šoku, že má áčko, protože zatím jen Michal měl za bé a ostatní byli rádi, že vůbec prolezli, nebo je dokonce čekala oprava. Ona zahlédla vzadu na chodbě Markétu a viděla jak se usmívá. Moc jí tohle všechno těšilo, ale nejvíc jí těšila ta potupa Slováka. Nakonec se jí s Michalem podařilo sednout si stranou ostatních, aby mu mohla říct podrobnosti. "Ten chlap je fakt magor a ty jsi prostě skvělá. Já vím, že se snažil tě potopit, ale prostě si naběhl přímo dokonale." "Jsem šťastná jak to celé dopadlo."

Doktor Slovák byl ve svém kabinetu a snažil se uklidnit, ale nedařilo se mu to. Sakra jak to, že jí musel dát áčko. Měl sto chutí jí nechat propadnout, ale ona měla znalosti o kterých nechápal jak je mohla získat. Jasně byla premiantka, ale tohle všechno byly novinky a on sám si je musel pracně vyhledat, aby se na to mohl ptát. Byl naštvaný a uklidňovalo ho jen to, že se jí zbaví na vždycky. Nebude pokračovat ve studiu i když to nikdo nechápal. On se teď musí uklidnit a dokončit zkoušení. Měl strašný vztek a hlavně už na ní nijak nemohl, protože sice bude u obhajoby její práce, ale tam nemá jak zasáhnout. Bohužel taky ta práce byla prostě dobrá a to ho děsně štvalo. Docent Vinkler a Frynta jí dokonce chtěli nechat vydat. Měl toho všeho teď dost, ale musel jít zpátky. Na chodbě si všiml jak se ta mrcha baví se Strakou a pak se na něj podívala a přísahal by, že v tom pohledu bylo pohrdání. Sakra jak jen si tohle může ta mrcha dovolit. Naštěstí on má teď jiné starosti a to čekání na přiřazení do týmu doktora Hrušky. Byl si naprosto jistý, že si vybere jeho. Musel vzít ještě tři lidi a byl si jistý, že on je jedním z nich. V učebně zahlédl jak se Frynta a Vinkler baví a Čepička čekal u stolu. "Kolego neměl by jste se ptát na tak nové věci, protože to není profesionální. Zároveň musím uznat, že slečna Novotná má úžasné znalosti. Je skvělé vidět u mladé ženy takový přehled v oboru herpetologie." Slovák mu chtěl odseknout, ale nakonec to nechal být, protože ho Vinkler pozoroval.

Všechno bylo hotové a Sid si užívala vědomí, že to má konečně za sebou. Před školou objala ještě jednou Michala a dostala i obří laskyplnné objetí od Kristýny. Ta čekala než vyjdou, aby jim mohla blahopřát. "Jsem na vás oba moc pyšná, moc jste dřeli a zasloužíte si tenhle úspěch." "Mami kdyby jsi jen viděla jak vztekle ten chlap vypadl ze třídy, když musel dát Sid áčko." "Uznávám, že jsem si to fakt užila a to jak celou dobu byl vzteky bez sebe taky." Sid je oba ještě objala a nechal je jít. Šla teď směrem nahoru ulicí a během chvilky vedle ní zastavilo auto a ona nasedla. Okamžitě se ocitla v Adamově náručí a nechala se líbat. "Miláčku mám takovou radost a jsem na tebe moc pyšný." "Adame já jsem tak ráda, že je to za mnou a hlavně jsem ráda, že jsi tady." Adam se usmál dal Aničce za ucho pramen vlasů co se jí uvolnil a než se znovu rozlej dal jí ještě malou pusu. Upřímně byl sám hodně nervózní, ale docent Vinkler mu psal, že to vypadá skvěle a hlavně jak Slovák úplně zuří. Jakmile vyjeli z Prahy tak si nechal vyprávět jak to celé probíhalo. "Boha jeho ten chlap už je úplně mimo mísu. Tohle by dokonce bylo na možnost se proti známce odvolat,kdyby ti dal špatnou. Nemůže používat nové výzkumy co jsou mladší než čtyři měsíce." "Já to vím lásko, ale já si tak moc užila jak se musel ovládat, aby nevybuchl. Teď jsem šťastná, že je to za mnou a těším se na klid a pohodu s tebou a se všemi co mám ráda." Adam se usmál a pohladil jí po tváři. Teď byl čas na cestu domů a byl na Aničku opravu strašně moc pyšný.